Další

Počet nakažených klíšťovou encefalitidou se v České republice dlouhodobě pohybuje v průměru okolo 700 případů ročně – v roce 2025 bylo hlášeno celkem 703 případů tohoto závažného onemocnění. Až téměř u poloviny nakažených přitom existuje riziko, že se u nich objeví trvalé následky, které hrozí nejen seniorům, ale i ekonomicky aktivním dospělým. Nejvhodnějším způsobem ochrany proti nákaze klíšťovou encefalitidou je očkování.

Vysoký krevní tlak neboli hypertenze trápí podle Světové zdravotnické organizace téměř 1,4 miliardy lidí a patří mezi hlavní rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. V ČR se s vysokým krevním tlakem léčí až 2,2 milionu lidí, odhaduje se však, že další část dospělých o své hypertenzi vůbec neví. Vysoký tlak přitom nesouvisí pouze se srdcem a cévami, ale i se zdravím jater. Společným jmenovatelem bývá tzv. metabolický syndrom, který významně zvyšuje riziko vzniku ztukovatění jater i dalších závažných komplikací.

Pocit těžkých nohou, otoky nebo křečové žíly trápí stále více lidí. Vzniká zpomaleným návratem krve z dolních končetin zpět k srdci a horším odtokem lymfy. Kromě pohybu a kompresních punčoch nohám prospívá masáž – pokud se dělá správně. Nohy lze masírovat doma kdykoli.

Jarní procházky v přírodě mají svoje kouzlo. S příchodem teplejších dnů se ale vracejí i klíšťata přenášející mj. lymskou boreliózu, jednu z nejčastějších infekcí v ČR. Jen v roce 2024 lékaři evidovali více než čtyři tisíce případů.

Salmonelóza, úplavice či různé virové gastroenteritidy a také žloutenka. Nemoci takzvaných špinavých rukou. Pomáhá proti nim nejen dodržování hygienických návyků, ale třeba u hepatitidy A i očkování. Právě na něj Všeobecná zdravotní pojišťovna v loňském roce přispěla 37 tisícům dospělých a 49 tisícům dětí. Oproti roku 2024 o něj vzrostl zájem trojnásobně a částka vyplacená z fondu prevence dosáhla téměř 68 milionů korun. O rok dříve přitom nedosáhla 21 milionů korun, kdy o příspěvek požádalo přes 28 tisíc klientů.  Tiskovou zprávu pojišťovna vydává pří příležitosti Mezinárodního dne hygieny rukou.

Světový den zdraví jater upozorňuje každoročně na význam prevence a včasného odhalení jaterního onemocnění. Játra zvládnou každý den stovky úkolů, bez kterých se lidské tělo neobejde. Jejich onemocnění však často probíhají bez nápadných příznaků, a proto bývají zachycena až v pokročilejších stadiích. Podle novějších studií trpí metabolicky podmíněným steatotickým onemocněním jater (MASLD) celosvětově přibližně 38 % dospělých.

Práce u počítače je dnes pro miliony lidí každodenní realitou. Hodiny strávené u monitoru – ať už v kanceláři, nebo při home office – však nepředstavují zátěž jen pro záda a krční páteř. Odborné studie ukazují, že dlouhé nepřerušované sezení zvyšuje riziko žilních onemocnění, trombózy, cukrovky 2. typu i dalších nemocí. Důležité je, zda sportujeme, a zda se během pracovního dne pravidelně protahujeme.

I přes stále rostoucí počet případů onkologických onemocnění zůstává kardiovaskulární postižení značnou příčinou úmrtí v České republice. Přestože se daří snižovat úmrtnost na akutní infarkt myokardu, počty srdečních selhání rostou. V rámci jedné dekády se počet úmrtí zvýšil zhruba čtyřnásobně. Odborníci upozorňují, že jedním z vážných problémů je podceňovaný vysoký cholesterol a nízká účast na prevenci.

Pocit těžkých nohou nebo mírné otoky kolem kotníků mohou být signálem problémů s žilním nebo lymfatickým systémem. Stačí porozumět rozdílu mezi žilním a lymfatickým otokem, včas vyhledat odborníka a zařadit do dne pár jednoduchých pohybů.

Pocity tíhy, napětí nebo tlaku v končetinách? Ruce či nohy po běžné zátěži jsou výrazně unavenější? Pozor! Problémy s lymfatickým systémem totiž nezačínají až když se objeví viditelný otok (lymfedém). Ve skutečnosti je lymfedém konečným a chronickým stadiem lymfatické nedostatečnosti. Jejím příznakem jsou i takzvané diskrétní otoky – ranní, které se rozchodí, a večerní, které do rána v klidu zmizí.