Alergie

Klimatické změny se podepisují i na pylové sezóně, a to nejen z hlediska její délky, ale i složení vegetace. V důsledku oteplování a migrující flóry se v našem prostředí začala v posledních letech čím dál více objevovat silně alergenní rostlina, která nebyla dříve pro střední Evropu typická – ambrózie. Její sezóna právě začíná a potrvá až do října.

Lokální otok, bolestivost, svědění a zarudnutí v místě vpichu, které odezní během několika hodin – tak vypadá běžná reakce na bodnutí hmyzem, se kterou se během života setká až 95 % populace. Závažnější formou je tzv. velká lokální reakce, kdy otok přesahuje 10 cm a trvá více než 24 hodin. Tyto příznaky postihují až čtvrtinu lidí. Mnohem nebezpečnější však jsou systémové alergické reakce, které mohou vyústit až v život ohrožující anafylaktický šok.

Dle interních dat laboratoří SYNLAB je na hmyzí jed citlivý každý šestý testovaný. Konkrétně u včelího a vosího jedu jde dokonce o každého pátého. Mnoho lidí přitom o svém sklonu k alergické reakci vůbec neví, navenek se totiž projeví až při kontaktu s jedem. Ten může u alergika spustit nejen otok a svědění, ale i život ohrožující anafylaxi. Předejít problémům pomůže krevní test a pohotovostní balíček první pomoci.   

Alergie a astma nejsou jen osobním problémem astmatiků a alergiků, ale svými sociálně ekonomickými důsledky jsou i věcí veřejnou. Světový den astmatu a alergie, který vždy připadá na první úterý v květnu, je dnem aktivit, které mají za cíl seznámit, a připomenout široké veřejnosti problematiku těchto závažných chronických onemocnění. Připojuje se i Vojenská zdravotní pojišťovna.

Rýma, kýchání nebo řezání očí patří mezi nejčastější projevy jarních alergií. Ty trápí asi 25 % české populace včetně dětí, a jejich počet neustále roste. V ordinacích pediatrů se s různými alergiemi objevují čím dál mladší pacienti. Jednou z možností, jak podpořit léčbu a zmírnit příznaky, je pobyt v jeskynním prostředí neboli speleoterapie. O jejích účincích lékaři jednají na VIII. ročníku pediatrické konference Pohybem k životu od 10. - 11. dubna 2025 v Blansku.

Délku a intenzitu pylové sezóny zásadně ovlivňují klimatické změny a znečištění ovzduší. Do roku 2100 se předpokládá nárůst množství pylu ve vzduchu až o 40 %. Sezóna bude nejspíš začínat o 40 dní dříve a bude trvat o 19 dní déle. Navíc rostliny v městském prostředí produkují více alergenů, což povede k ještě intenzivnějším alergickým reakcím. Pylová sezóna je tady a přináší milionům lidí na celé planetě nepříjemné chvíle. Podle Světové zdravotnické organizace bude do roku 2050 alergická až polovina světové populace.

Klimatické změny prodlužují pylovou sezónu a posouvají její nástup čím dál víc do zimních měsíců. Zatímco dříve začínala až koncem února, dnes mohou první alergeny trápit citlivé jedince už na sklonku ledna. Podobný scénář byl již v uplynulém roce 2024, kdy lednové teploty překročily 10 °C. Právě to je zlomový okamžik pro zahájení rozpuku prvních stromů.

Bodnutí vosou, včelou, sršní je v letních měsících častým problémem, setkal se s ním téměř každý. Pro běžného člověka to ve většině případů znamená chvilkovou nepříjemnost, bolest, lokální otok a zarudnutí v místě bodnutí, kde pomůže chlazení a třeba použití zklidňující masti. Přesto musí každý rok tisíce lidí po bodnutí hmyzem vyhledat lékařskou pomoc. Jen mezi klienty VZP ČR je takových pacientů každoročně víc než 16 tisíc. Za péči o ně pojišťovna vloni uhradila zhruba 15 mil. Kč.

 

S bodnutím včely, vosy či sršně se lidské tělo ve většině případů hravě vypořádá, zpravidla dochází pouze k lokální reakci. Jiné je to však v případě alergie na hmyzí jed. Alergici mohou být po bodnutí v krajním případě ohroženi na životě, hmyzí jed patří mezi tři nejčastější spouštěče anafylaktického šoku.

Alergie, postihující až 30 % dospělé populace a 40 % dětí na celém světě, jsou nejrozšířenější chronická onemocnění současnosti. Projevují se širokou škálou příznaků, od mírného svědění a zarudnutí až po závažnější reakce, jako jsou potíže s dýcháním nebo anafylaktický šok. Nejčastějšími spouštěči alergií jsou pyl, prach, zvířecí srst, plísně a některé potraviny.