Alergie

Alergie a astma nejsou jen osobním problémem astmatiků a alergiků, ale svými sociálně ekonomickými důsledky jsou i věcí veřejnou. Světový den astmatu a alergie, který vždy připadá na první úterý v květnu, je dnem aktivit, které mají za cíl seznámit, a připomenout široké veřejnosti problematiku těchto závažných chronických onemocnění. Připojuje se i Vojenská zdravotní pojišťovna.

Rýma, kýchání nebo řezání očí patří mezi nejčastější projevy jarních alergií. Ty trápí asi 25 % české populace včetně dětí, a jejich počet neustále roste. V ordinacích pediatrů se s různými alergiemi objevují čím dál mladší pacienti. Jednou z možností, jak podpořit léčbu a zmírnit příznaky, je pobyt v jeskynním prostředí neboli speleoterapie. O jejích účincích lékaři jednají na VIII. ročníku pediatrické konference Pohybem k životu od 10. - 11. dubna 2025 v Blansku.

Délku a intenzitu pylové sezóny zásadně ovlivňují klimatické změny a znečištění ovzduší. Do roku 2100 se předpokládá nárůst množství pylu ve vzduchu až o 40 %. Sezóna bude nejspíš začínat o 40 dní dříve a bude trvat o 19 dní déle. Navíc rostliny v městském prostředí produkují více alergenů, což povede k ještě intenzivnějším alergickým reakcím. Pylová sezóna je tady a přináší milionům lidí na celé planetě nepříjemné chvíle. Podle Světové zdravotnické organizace bude do roku 2050 alergická až polovina světové populace.

Klimatické změny prodlužují pylovou sezónu a posouvají její nástup čím dál víc do zimních měsíců. Zatímco dříve začínala až koncem února, dnes mohou první alergeny trápit citlivé jedince už na sklonku ledna. Podobný scénář byl již v uplynulém roce 2024, kdy lednové teploty překročily 10 °C. Právě to je zlomový okamžik pro zahájení rozpuku prvních stromů.

Bodnutí vosou, včelou, sršní je v letních měsících častým problémem, setkal se s ním téměř každý. Pro běžného člověka to ve většině případů znamená chvilkovou nepříjemnost, bolest, lokální otok a zarudnutí v místě bodnutí, kde pomůže chlazení a třeba použití zklidňující masti. Přesto musí každý rok tisíce lidí po bodnutí hmyzem vyhledat lékařskou pomoc. Jen mezi klienty VZP ČR je takových pacientů každoročně víc než 16 tisíc. Za péči o ně pojišťovna vloni uhradila zhruba 15 mil. Kč.

 

S bodnutím včely, vosy či sršně se lidské tělo ve většině případů hravě vypořádá, zpravidla dochází pouze k lokální reakci. Jiné je to však v případě alergie na hmyzí jed. Alergici mohou být po bodnutí v krajním případě ohroženi na životě, hmyzí jed patří mezi tři nejčastější spouštěče anafylaktického šoku.

Alergie, postihující až 30 % dospělé populace a 40 % dětí na celém světě, jsou nejrozšířenější chronická onemocnění současnosti. Projevují se širokou škálou příznaků, od mírného svědění a zarudnutí až po závažnější reakce, jako jsou potíže s dýcháním nebo anafylaktický šok. Nejčastějšími spouštěči alergií jsou pyl, prach, zvířecí srst, plísně a některé potraviny.

Podle České pylové informační služby postihuje alergie 40 % evropské populace a osob s alergickým onemocněním stále přibývá ve všech částech světa. Národní centrum zdravotnických informací dokonce označuje alergická onemocnění za jednu z největších epidemií v Evropě. Přesné statistiky bohužel chybí, z různých odhadů však vychází, že až 60 % populace má předpoklady ke vzniku alergického onemocnění. Hlavní sezona pylové alergie trvá přibližně od začátku března do konce června. Právě v tuto dobu tradičně vzrůstá poptávka po lécích na alergii, což potvrzuje také nadnárodní lékárenská skupina Pilulka.cz.

Cílem Světového dne alergie a astmatu, je připomenout široké veřejnosti problematiku těchto onemocnění. Vojenská zdravotní pojišťovna při této příležitosti upozorňuje na skutečnosti, které mohou vznik těchto nemocí ovlivnit, na důležitost konzultace s lékařem, správnou léčbu a také na nezbytnou prevenci.