Výživa

Sókratés prý pravil, že “nežijeme proto, abychom jedli, ale jíme, abychom žili”. Voltaire poznamenal: “Lékař, toť onen nešťastný muž, od něhož se denně žádají zázraky, to jest aby dosáhl harmonie zdraví a nestřídmosti.” A konečně na prastarém papyru ze starého Egypta bylo zaznamenáno, že “polovina z toho, co sníme, udržuje při životě nás, druhá polovina lékaře.”

Při infarktu jde většinou o dramatickou událost, která se odehraje během několika minut, nejvýše hodin. Ale časovaná bomba, která takovou událost odstartuje, tiká v našich tepnách po několik let či desetiletí. Výbušninou jsou v ní naše genetické vlohy, ale rozbuškou se může stát kterýkoli z tzv. rizikových faktorů, jež k rozvoji ischemické choroby srdeční přispívají. Vědci jich do dnešního dne objevili již více než 250 a je to s nimi jako s Jupiterovými měsíci - pořád přibývají další.

V první části našeho seriálu jsme si řekli, že nesprávná strava se na našem organismu podepisuje nejrůznějšími způsoby. Přispívá ke vzniku obezity, cukrovky, některých nádorových onemocnění, ale také chorob srdce a cév. Jinak řečeno, i infarkt prochází žaludkem.

Jako téma prvního seriálu jsme zvolili trochu netradiční pohled na jednu z neodmyslitelných součástí, ba dokonce podmínek našeho života - stravu a stravování.