Deprese

Poslanecká sněmovna 30. 5. 2025 schválila ve třetím čtení možnost využití látky psilocybin při léčbě duševních onemocnění psychiatrem. Tento krok otevírá nové možnosti terapie pro pacienty s těžkými depresemi, závislostmi, existenciální tísní u onkologických pacientů nebo pro pacienty s posttraumatickou stresovou poruchou. Dosud byl psilocybin používán výhradně v rámci klinických studií za účelem výzkumu. Podle nejnovějšího průzkumu Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres by s dostupností psychedelik v léčbě, pokud by jí doporučil a podával lékař se souhlasem pacienta, souhlasilo 68 % Čechů.

Současný denní život ve společnosti reálně přináší zvýšenou stresovou zátěž, a ne každý má dostatek času a prostoru věnovat se sobě, svým pocitům a efektivnímu odpočinku. Tento trend je vidět v celé společnosti a bohužel se odráží ve zhoršení psychické pohody i na psychickém zdraví dětí. Dle dostupných statistik se zvyšuje počet pokusů o sebevraždu u nezletilých, není dostatek lůžek ani pro ošetření akutních stavů, není dostatek dětských psychiatrů a psychologů a objednací doby jsou nekonečně dlouhé. Otázkou zůstává, jak zvládají stresovou zátěž dospělí.

Řada lidí s onkologickým onemocněním se potýká s úzkostmi a depresí. U mnohých z nich přitom nezabírá běžná léčba. Odborníci z Masarykova onkologického ústavu v Brně (MOÚ), kteří nyní začínají spolupracovat na studii Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), hledají další dobrovolníky do studie, v níž hodnotí efekt psychedelik na zmírnění deprese doprovázející onkologické onemocnění.

Data z článku odborného vědeckého časopisu APLP (Adiktologie v preventivní a léčebné praxi) uvádí, že v České republice je pro sebepoškozování ročně hospitalizováno kolem 3 tisíc lidí ve věku 15-24 let. Tato data jsou však jen pomyslnou špičkou ledovce, protože k hospitalizacím vedou jen ty nejzávažnější případy. Přesné počty sebepoškozujících se, ani jejich rozložení v populaci se neznají. Kurz je určený všem pedagogickým pracovníkům, dobrovolníkům pracujícím s dětmi ve volnočasových organizacích i rodičům, kteří se setkají s případy sebepoškozování dětí. Na konkrétním příběhu čtrnáctileté dívky jim přiblíží možnosti podpory takového dítěte či dospívajícího, včetně příkladu toho, jak s nimi o tomto tématu vest rozhovor v bezpečném prostředí.

Osamělost, diskriminace a nízká míra podpory ze strany okolí. Právě tyto faktory podle nové studie odborníků z Národního ústavu duševního zdraví, publikované v prestižním žurnálu Psychology of Sexual Orientation and Gender Diversity, zásadně ovlivňují sebevražedné myšlenky u lidí LGBTQ+. Hlavní autor studie dr. Michal Pitoňák za článek obdržel Národní psychiatrickou cenu prof. Vladimíra Vondráčka v kategorii věda a výzkum.

Otázka duševního zdraví Evropanů přináší smíšené odpovědi. Mnoho lidí sice uvádí, že se cítí šťastní, zároveň zde však přetrvává silný pocit osamělosti Studie STADA Health Report 2024 ukazuje, že vnímání vlastního duševního zdraví se na našem kontinentu zdá být pozitivní: dva ze tří Evropanů (65 %, ČR 53 %) hodnotí své duševní zdraví jako „velmi“ nebo „docela dobré“, zatímco pouze 9 % (ČR 13 %) ho považuje za špatné. Navzdory tomu ovšem 52 % evropské populace (54 % Čechů) zažívá pocity osamělosti, přičemž nejzranitelnější skupinou jsou mladí dospělí.

Třetí pondělí v lednu je známé také jako Blue Monday, údajně nejdepresivnější den v roce. Letos připadá na 20. ledna. Přestože se jedná o smyšlený a vědecky nijak nepodložený marketingový koncept, poukazuje na to, co mnoho lidí první měsíc v roce zažívá – únavu, smutek a pokles energie, což vede k depresivním náladám. „Skutečná“ deprese ale není jen otázkou jednoho dne.

Předvánoční dny a svátky nejsou pro mnohé obdobím klidu. Naopak bývají často velmi hektické a plné stresu, proto jsou spojené s nárůstem různých duševních onemocnění. Mezi ně patří také úzkostná porucha.

Ztráta energie i zájmu o oblíbené aktivity, poruchy spánky, pozornosti a v neposlední řadě také smutek až určitá apatie. Typické příznaky depresivního onemocnění, které bývá ročně diagnostikováno i u více než 10 tisíců pacientů . Jedná se o nemoc vyžadující komplexní a intenzivní léčbu psychiatra. Označení deprese je dnes ve společnosti nadužívané, její pravá podoba se od běžné špatné nálady v mnohém liší. Nejtěžší forma onemocnění zpravidla vyžaduje i hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení.

Počet lidí s obezitou celosvětově neustále roste – od roku 1990 se zdvojnásobil a v případě dětí a dospívajících dokonce zčtyřnásobil. Ačkoli fyzické důsledky obezity, jako je cukrovka, kardiovaskulární problémy či rakovina, jsou dobře známé, o jejím dopadu na duševní zdraví se už tolik nemluví. Příležitost prozkoumat toto „neviditelné“ břemeno, které si s sebou nese mnoho lidí s obezitou, nabídl také Světový den duševního zdraví, který připomněl, že zdraví není pouze otázkou fyzického stavu, ale i duševní pohody.