Výživa a strava dětí

Genetika určuje pravděpodobnost přenosu nadváhy na další generace. Klíčové je také složení mikrobiomu ve střevech, epigenetické změny nebo špatný životní styl. Jaký vliv na střevní prostředí má způsob narození dítěte, je možné zdědit metabolický syndrom a jak efektivně minimalizovat riziko obezity ještě před narozením potomka, vysvětluje genetička.

Rodinné prostředí zásadně ovlivňuje stravovací návyky dětí. V novém výzkumu na to upozorňují vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Odborníci zkoumali, jakým způsobem se k jídlu staví děti s nadváhou či obezitou a současně ty, která kila navíc netrápí. Potvrdili, že na horším stravování dětí s obezitou má hlavní podíl právě rodina. Roli v tom, jestli dítě bude obézní, nebo ne, hraje i společné stolování, socioekonomický status rodičů a pochopitelně jejich přístup k jídlu. O výsledcích studie a dalších tématech odborníci diskutovali na konferenci pediatrů Pohybem k životu 10. dubna 2025 v Blansku.

České děti kvůli nadváze či obezitě přicházejí o téměř 17 let života prožitého v plném zdraví. Míra obezity u nich přitom za posledních 20 let výrazně narůstá a stát v prevenci selhává. To má negativní dopady jak na zdraví populace, tak státní rozpočet – experti odhadují náklady pro rok 2050 na 11 miliard korun ročně. Uvedla to nová datová analýza think tanku Ministr zdraví na portále „Data o zdraví". Podle ní se vyšší riziko nadváhy či obezity u dětí pojí například s malou fyzickou aktivitou, nezaměstnaností otce a pocitem nedostatečnosti ve škole. V nižším riziku jsou naopak střední až vysoká intenzita fyzické aktivity nebo lepší socioekonomické postavení rodiny.

Kojení je důležitou součástí péče o novorozené miminko a má řadu přínosů. Poskytuje dítěti nejen nezbytné živiny, ale také protilátky, které ho chrání před infekcemi. Navíc se při něm buduje hluboké pouto mezi matkou a dítětem. Kojení však může být pro některé matky náročné, hlavně zpočátku.

Slabší výkonnost školáků v době výuky může způsobovat už mírná dehydratace. Opomíjení pitného režimu prokazatelně může za výpadky krátkodobé paměti, horší sluchové vnímání nebo schopnost reaktivity při vyučování. Kognitivní funkce dětí i dospělých naopak zlepšuje dostatečný příjem tekutin a také minerálních látek, jejichž bilanci v organizmu přirozeně pozitivně ovlivňuje pití minerálních vod. Školní prospěch svých dětí proto mohou rodiče podpořit jednoduše už tím, že je naučí správně pít.

 

Mateřské mléko je nejpřirozenější a nejzdravější forma dětské nutričně vyvážené stravy, kojenci poskytuje vše potřebné pro správný vývoj a imunitu. Kojení má pozitivní přínos nejen pro samotné miminko, ale také pro matku, posiluje se mezi nimi vazba, která při kojení vzniká. Vojenská zdravotní pojišťovna připomíná jeho význam  při příležitosti Světového týdne kojení.

Procento novorozenců, kteří jsou kojení při odchodu z porodnice, je poslední roky ustálený. Letos je to 91 %, což je prakticky stejný počet jako v předchozích letech. Stejně tak podíl dětí kojených v 6 měsících je poslední roky stabilní a pohybuje se okolo 60 %. Letos to je konkrétně 63 %. Ukázal to pravidelný průzkum Nadačního fondu 1000 dní do života.

 

Nadváha, obezita, a spolu s tím i pokládání základů pro další zdravotní problémy v dospělosti. Počet českých dětí, které žijí s váhou či obezitou, roste. Problém se přitom netýká jen školních dětí a dospívajících, ale zasahuje už i předškoláky. Vinou je kromě nedostatku pohybu především nevyvážená strava, kterou ovšem řada rodin nevnímá jako problém. Na zdraví a stravovací návyky předškolních dětí se zaměřil průzkum, který pro společnost Hero Česko realizovala agentura STEM/MARK. Podle Státníhi zdravotního ústavu trpí nadváhou až 60 % dospělé populace v Česku. Alarmující je zjištění, že problém se netýká jen dospělých. Situaci neprospěla ani covidová pandemie, která omezila pohybové aktivity a návyky dospělých i dětí.

Lékaři s obavami pozorují přibývající počty malých pacientů, kteří se zakulacují. Rodiče si totiž často nepřipouštějí možné zdravotní následky, které dětem hrozí. Přibývají počty případů, kdy se ještě před dovršením dospělosti musí začít léčit s vysokým krevním tlakem, cholesterolem nebo cukrovkou 2. typu. Trpí také klouby a držení těla. Podle odborníků mohou dětem pomoci například pobyty v léčebnách, kde se seznámí se základy životosprávy, ale i možnostmi zdravého pohybu. (Téma konference pediatrů Pohybem k životu, 11. dubna 2024 v Blansku.)

Limonáda v lednici, bonbóny v misce na stole a namísto víkendového výletu sledování televize. Tyto zvyky odborníci velmi často nalézají v rodině, kde žije dítě s obezitou. Počet těchto dětí v Česku v posledních letech raketově stoupá. Špatně nastavené stravovací a pohybové návyky společně se snadno dostupným nekvalitním jídlem jsou zároveň největší překážkou ve zvládání kil navíc. Tento proces však nelze nechávat pouze na dětech, změnou musí projít celá rodina. Pomoci mohou rodinné kurzy, které jak dětem, tak rodičům pomáhají nastavit zdravý životní styl. Experti na problematiku upozorňují u příležitosti Světového dne obezity.