Děti

Klinika popálenin a plastické chirurgie FN Brno a LF MU zaznamenala unikátní případ záchrany života dětského pacienta s popáleninami na více než 50 % tělesného povrchu. „Na Klinice popálenin a plastické chirurgie FN Brno a LF MU je ročně hospitalizováno přibližně 140 dětských pacientů s popáleninami různého stupně, avšak podobné případy s tak rozsáhlým popáleninovým traumatem jsou velmi vzácné – tento je naprosto ojedinělý,“ upřesnil přednosta Kliniky popálenin a plastické chirurgie FN Brno a LF MU.

Genetika určuje pravděpodobnost přenosu nadváhy na další generace. Klíčové je také složení mikrobiomu ve střevech, epigenetické změny nebo špatný životní styl. Jaký vliv na střevní prostředí má způsob narození dítěte, je možné zdědit metabolický syndrom a jak efektivně minimalizovat riziko obezity ještě před narozením potomka, vysvětluje genetička.

Rodinné prostředí zásadně ovlivňuje stravovací návyky dětí. V novém výzkumu na to upozorňují vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Odborníci zkoumali, jakým způsobem se k jídlu staví děti s nadváhou či obezitou a současně ty, která kila navíc netrápí. Potvrdili, že na horším stravování dětí s obezitou má hlavní podíl právě rodina. Roli v tom, jestli dítě bude obézní, nebo ne, hraje i společné stolování, socioekonomický status rodičů a pochopitelně jejich přístup k jídlu. O výsledcích studie a dalších tématech odborníci diskutovali na konferenci pediatrů Pohybem k životu 10. dubna 2025 v Blansku.

České děti kvůli nadváze či obezitě přicházejí o téměř 17 let života prožitého v plném zdraví. Míra obezity u nich přitom za posledních 20 let výrazně narůstá a stát v prevenci selhává. To má negativní dopady jak na zdraví populace, tak státní rozpočet – experti odhadují náklady pro rok 2050 na 11 miliard korun ročně. Uvedla to nová datová analýza think tanku Ministr zdraví na portále „Data o zdraví". Podle ní se vyšší riziko nadváhy či obezity u dětí pojí například s malou fyzickou aktivitou, nezaměstnaností otce a pocitem nedostatečnosti ve škole. V nižším riziku jsou naopak střední až vysoká intenzita fyzické aktivity nebo lepší socioekonomické postavení rodiny.

Na 140 000 dětí a mladistvých se v ČR podle odhadů potýká s úzkostnými poruchami. Zásadní je včasná pomoc, specialistů na duševní zdraví je však nedostatek. Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) proto zahajuje testování kurzu Bez obav – jak vyzrát nad strachy dětí. Kurz bude nabízen zdarma ve 14 městech napříč ČR a zájemci se do něj mohou hlásit do 6. prosince 2024.

Kojení je důležitou součástí péče o novorozené miminko a má řadu přínosů. Poskytuje dítěti nejen nezbytné živiny, ale také protilátky, které ho chrání před infekcemi. Navíc se při něm buduje hluboké pouto mezi matkou a dítětem. Kojení však může být pro některé matky náročné, hlavně zpočátku.

Slabší výkonnost školáků v době výuky může způsobovat už mírná dehydratace. Opomíjení pitného režimu prokazatelně může za výpadky krátkodobé paměti, horší sluchové vnímání nebo schopnost reaktivity při vyučování. Kognitivní funkce dětí i dospělých naopak zlepšuje dostatečný příjem tekutin a také minerálních látek, jejichž bilanci v organizmu přirozeně pozitivně ovlivňuje pití minerálních vod. Školní prospěch svých dětí proto mohou rodiče podpořit jednoduše už tím, že je naučí správně pít.

 

V posledních letech se v České republice zvyšuje počet dětských úrazů, přičemž nejčastěji postihují náctileté. Dle statistiky VZP ČR muselo v loňském roce vyhledat lékaře více než 220 tisíc dětí, nejčastěji kvůli poranění ruky, nohy a hlavy. Nejvíce dětí bylo ošetřeno na začátku a na konci školního roku. Náklady na léčbu úrazů přesáhly 830 milionů korun.

 

Mateřské mléko je nejpřirozenější a nejzdravější forma dětské nutričně vyvážené stravy, kojenci poskytuje vše potřebné pro správný vývoj a imunitu. Kojení má pozitivní přínos nejen pro samotné miminko, ale také pro matku, posiluje se mezi nimi vazba, která při kojení vzniká. Vojenská zdravotní pojišťovna připomíná jeho význam  při příležitosti Světového týdne kojení.

Procento novorozenců, kteří jsou kojení při odchodu z porodnice, je poslední roky ustálený. Letos je to 91 %, což je prakticky stejný počet jako v předchozích letech. Stejně tak podíl dětí kojených v 6 měsících je poslední roky stabilní a pohybuje se okolo 60 %. Letos to je konkrétně 63 %. Ukázal to pravidelný průzkum Nadačního fondu 1000 dní do života.