Léčivé rostliny
Hluchavka bílá
(Lamium album L.)
Do rodu hluchavka
(Lamium L.) řadíme asi 40 druhů. Jsou to jednoleté, dvouleté i vytrvalé
rostliny. Zástupci tohoto rodu jsou původní na evropském, asijském kontinentu a
v severní Africe. U nás se vedle hluchavky bílé (Lamium album L.) můžeme setkat
s dalšími čtyřmi příbuznými druhy: s hluchavkou šalvějovou (L. orvala L.), která
je vysazována jako okrasná rostlina a místy zplaňuje, dále s hluchavkou
skvrnitou (L. maculatum (L.)L.) a hluchavkou nachovou (L. purpureum L.). Jako
plevel v polních kulturách se vyskytuje jednoletá hluchavka objímavá (L.
amplexicaule L.) s růžovými květy.
Popis: Hluchavka bílá je vytrvalá rostlina. Má oddenek, který vybíhá v množství podzemních výhonů. Lodyha je přímá, vystoupavá a dorůstá výšky do 40 cm. Listy jsou jednoduché, vejčité, na bázi srdčité, na lodyze vstřícné. Hluchavka kvete bíle, květy jsou uspořádány do dvou až šesti lichopřeslenů. Koruna je bílá nebo krémově bílá. Plodem je tvrdka.
Rozšíření: S hluchavkou bílou se asi většina čtenářů setkala. Roste totiž na dusíkem bohatých půdách v blízkosti lidských sídel, na rumištích, podél zdí a na skládkách. Celkový areál rozšíření zahrnuje Evropu, dále oblast po jižní Sibiře a Himaláj, Kavkaz, Malou Asii a Irán.
Historie používání: Rostlina dostala jméno pravděpodobně proto, že je podobná kopřivě, ale na rozdíl od ní nežahá, je "hluchá", nepálí. Ve starověkých pramenech najdeme obě kopřivy, žahavou i nežahavou, druhá z nich by se dala ztotožnit s hluchavkou bílou. S jistotou to ale tvrdit nemůžeme, protože v úvahu připadají další příbuzné druhy, například konopice. Hluchavka bílá se používá jako léčivá bylina až v novověku. Nejprve se používala v kosmetice, jako přeliv na plavé vlasy. Odvar z květů se ve 30. letech 20.století používal v lidovém lékařství proti "bolestem krčním, katarům cest dýchacích, hlavně však k čištění krve". Zalehlé uši se dříve léčily napařováním nad vařícími se květy hluchavky.
Sběr: Od dubna po celé léto
sbíráme květy (Flos lamii albi), nebo celou nať (Herba lamii albi) hluchavky
bílé. Jednotlivé květy se sbírají ručně za suchého počasí.
Obsahové látky: Květ a nať hluchavky bílé obsahují obdobné látky, liší se jen procentuálním zastoupením jednotlivých složek. Nať má vyšší obsah stopových prvků a nižší obsah jednotlivých účinných látek. Květ hluchavky bílé obsahuje katechinové třísloviny, sliz, cholin, alkaloid stachydrin,silici, saponiny, flavonoidy, biogenní aminy, glykosidy aj.
Vlastnosti: Adstringens, mucilaginosum, expektorans, digestivum, hemostypicum, sedativum, emenagogum a metabolikum.
Účinek na organismus: Hluchavka bílá se používá při zánětech dutiny ústní a horních cest dýchacích. Dále se používá při některých ženských onemocněních, při předmenstruačních migrenách, ale i prostatických obtížích. Hluchavka bílá se užívá jako celkové metabolikum. Vně je hluchavka používaným prostředkem při hemeroidech, exzémech i popáleninách.
Použití: Na zápar použijeme 1g drogy pro jednotlivou dávku. Pokud použijeme čerstvé květy, je dávka vyšší - asi 2,5 g až 3,5 g (tj. 4-6 čajových lžiček) na dva šálky vody. Při vnějším použití se užívá 6% zápar. Hluchavka se většinou používá ve směsích.
Toxicita a vedlejší účinky: Hluchavka bílá není jedovatá a nejsou známy vedlejší účinky.
Další význam: Mladé výhonky se používaly jako zelenina do jarních polévek a salátů. Hluchavka je významnou medonosnou rostlinou. Zápar k květů hluchavky přislazený medem se může užívat také jako chutný ranní čaj.
Zajímavosti: Z natě hluchavky se dá získat přírodní barvivo. Barví žlutě.
