Léčivé rostliny

Fenykl obecný


Kategorie: Léčivé rostliny 
05.duben 2001
Starověká Indie, Egypt, Řecko i Řím, středověké klášterní zahrady i moderní lékařství. Ano, napříč kontinenty putoval fenykl, jehož příjemnou vůni, sladkou chuť a léčivé účinky znají lidé už několik tisíc let.

Fenykl obecný
(Foeniculum vulgare Mill. )

Fenykl obecný je zástupcem čeledi miříkovitých (Apiaceae). Do této čeledi náleží další druhy, které jsou významné jako léčivé rostliny, koření nebo zelenina. Jistě znáte kopr, kmín, libeček, nebo koriandr. Fenyklový plod je důležitou rostlinnou drogou bohatou na silice.

Popis.Fenykl obecný je dvouletá až vytrvalá rostlina mohutného vzrůstu. Může dorůstat až 200 cm výšky. Lodyha je přímá a větví se. Listy s úzkými niťovitými úkrojky jsou 3 až 4krát zpeřené. Fenykl kvete žlutě, okolíky mohou mít v průměru až 15 cm. Plody jsou podlouhlé dvounažky. Chutnají sladce a mají příjemnou kořennou vůni.

Kde ho najdete.Fenykl pochází původně ze Středomoří a jihozápadní Asie. U nás pěstované druhy náleží k F. vulgare conv. vulgare. Jako salátová zelenina se u nás pěstuje fenykl se zdužnatělými řapíky F. vulgare conv. azoricum (Mill.) Holub. Fenykl u nás v teplejších oblastech zplaňuje. Můžeme se s ním setkat na rumištích, kompostech a úhorech. Vyžadujeslunnou polohu, živinami bohatou půdu. U nás se pěstuje od 19. století na jižní Moravě (okolí Hustopeče, Bzence).

K čemu se používal dříve.Používání fenyklu jako léčivé rostliny je společné mnoha starověkým kulturám, počínaje starověkou Čínou, přes Indii, Egypt po starověké Řecko a Řím. Považoval se v podstatě za všelék a afrodisiakum. Ve středověku se ve střední Evropě rozšířilo pěstování

Okolík fenyklu obecného
fenyklu díky klášterním zahradám.Fenykl byl součástí nejen tehdejšího léčitelství, ale i mnoha likérnických receptur. Rozsáhlá škála používání fenyklu ve středověku je zřejmá např. z Mattioliho herbáře, kde je fenykl nazýván vlašským koprem.

Na počátku 20. století se používal fenykl jako karminativum, na podporu trávení, k pročištění plic, jater a ledvin, k získání zvučného hlasu, na oční výplachy a na hojení ran. K tomuto účelu se plody (případně i kořen a listy) svařily ve vodě či octu. Do odvaru se namáčely obklady a přikládaly se na rány. Kvalitní droga na lékařské účely se dříve sklízela hřebeny. “Česaný fenykl” tvořily první zralé plody. Po této sklizni se rostliny nechaly stát na poli až do října. Fenykl se na podzim posekal, sušil ve snopech jako obilí a nažky se mlátily. Méně kvalitní “slamnatý fenykl” našel uplatnění především v potravinářství.

Sběr.Drogu tvoří usušené zralé plody fenyklu obecného (Fructus foeniculi).

Vlastnosti.Karminativum, spazmolytikum, stomachikum, amarum, expektorans, chuťové a čichové korigens.

Obsahové látky.Hlavní obsahovou látkou je silice, která může obsahovat až 90 procent anetolu, fenchon, alfa-pinen, karyofylen. Z dalších komponent obsahuje fenykulin, metylchavikol, flavonidy, organické kyseliny, vosky, sacharidy aj.

Účinky na organimus.Plody fenyklu obecného odstraňují křeče hladkého svalstva. Fenykl je výborným prostředkem proti nadýmání, čehož se využívá především v pediatrické praxi. Působí desinfekčně, napomáhá odstranění hlenů při onemocněních horních cest dýchacích. Hořký fenchon povzbuzuje pohyby střev a působí na vylučování trávicích enzymů. Fenykl působí slabě močopudně. U dospělých pacientů se kombinuje s dalšími drogami, na odkašlávání např. s kořenem lékořice, listem máty. Fenykl se přidává do čajových směsí pro vylepšení jejich chutě a vůně. V lidovém léčitelství se fenykl používá ke zvýšení laktace a na oční výplachy.

Použití.Jednotlivá dávka fenyklového plodu je 1 až 5 g. Obvyklou formou je zápar z půl lžičky drogy na šálek vody. Užívá se po doušcích, u kojenců po lžičkách. Používá se také fenyklový sirup a med.

Toxicita.Přestože se fenykl používá v pediatrické a geriatrické praxi, v těhotenství i u kojících matek a v rekonvalescenci, nedoporučuje se jeho dlouhodobé užívání. Při něm anetol polymerizuje a působí hormonálně a slabě narkoticky.

Další význam.Fenykl se používá odnepaměti také jako koření. Fenykl se přidává tradičně do likérů, sladkého pečiva a chleba. Fenykl se přidává při konzervování k nakládaným okurkám, řepě, zelí a jablkům. Koření se jím omáčky a polévky. Používá se v kosmetice k aromatizaci mýdel a dalších přípravků. Fenykl se používal také ve veterinární praxi proti žaludečním kolikám u dobytka.

Zajímavosti. Fenykl se používá i v tradičním rómském léčitelství. Při onemocněních ledvin, jater a žlučníku se fenyklové plody kombinují s natí či kořeny petržele, celeru a natí kopřivy. Stejný díl usušených drog utlučeme na prášek a přidáme k němu roztlučený jalovec. Dva až tři náprstky připraveného prášku dáme do sklenice a zalijí se vroucí vodou. Necháme louhovat až do zchladnutí. Přidáme 200 g surového cukru a vaříme 15 minut v porcelánovém hrnečku ve vodní lázni. Vznikne nám sirup, který přidáváme do pampeliškového čaje a pijeme 4 šálky denně. Při onemocnění ledvin se užívá 1 čajová lžička sirupu na šálek čaje, v případě jaterních a žlučníkových poruch se přidává 1 polévková lžíce. Prý působí zázračně!

Autor: Mgr. Jarmila Skružná