Medicína

Anglické slovo craving lze přeložit jako bažení nebo dychtění. V roce 1955 se shodla komise odborníků Světové zdravotnické organizace na definici bažení jako touze pociťovat účinky psychoaktivní látky, s níž měla osoba dříve zkušenost. V Mezinárodní klasifikaci nemocí je bažení popsáno jako “silná touha nebo pocit puzení užívat látku nebo látky”. Lékařský a psychologický výzkum prokázal souvislost mezi bažením a nekontrolovaným pitím alkoholu.

• Bažení je nejsilnější v situaci, kdy je jeho předmět dostupný (bažení po alkoholu je silnější v místní restauraci než na schůzi Červeného kříže).
• Bažení je silnější v počátcích abstinence (např. první den po té, co závislý na alkoholu přestane pít) než po delší době (když oslavuje minerální vodou nebo nějakým exotickým čajem výročí abstinence).
• Negativní duševní stavy (např. úzkost nebo deprese) zvyšují sílu bažení.

Tělesné bažení. Při prvním typu bažení, k němuž dochází po odeznívání účinků návykové látky popsali vědci útlum aktivity řady mozkových center po jejich předchozí nadměrné aktivaci. Tento typ bažení bychom mohli označit jako tělesné bažení, i když tento název není zcela přesný.

Psychické bažení. Druhým typem je bažení, které vzniká po delší abstinenci, např. při pohledu na alkohol nebo v nebezpečném prostředí. Při tomto typu bažení se objevuje aktivita v poměrně omezených oblastech mozku, které mají blízko k emocím a paměti. Tento typ bažení někteří nazývají psychické. Některé změny při psychickém bažení shrnuje následující přehled:

Některé změny, k nimž dochází při psychickém bažení

• Nálezy, týkající se aktivace určitých částí mozku.
• Oslabení paměti.
• Prodlužuje se reakční čas - tedy se zhoršuje postřeh.
• Zvýšení tepové frekvence systolického krevního tlaku.
• Snížení kožního galvanického odporu.
• Vyšší salivace (slinění) u závislých na alkoholu.

Zvláště nebezpečné je bažení, které si člověk neuvědomil, ale které přesto ovlivnilo jeho chování. To mohlo mít víc příčin.

1. příčina: Riziková situace, kde je mnoho spouštěčů.
Náprava: Takovým situacím se vyhýbat.

2. příčina: Málo rozvinutá schopnost si sebe uvědomovat.
Náprava: Zlepšit vnímání sebe za pomoci psychoterapie, relaxačních a meditačních technik, vedením deníku atd.

3. příčina: Popírání bažení a pocity viny.
Náprava: Přiznat si bažení a přijmout ho jako součást své nemoci.

4. příčina: Popírání závislosti, zaměňování bažení za obyčejnou “chuť”.
Náprava: Přiznání závislosti. V tom může pomoci psychoterapie, skupiny, kluby a dlouhodobé doléčování.

Přesně tuto otázku jsme položili většímu počtu našich pacientů. Jejich zkušenosti s překonáváním bažení shrnuje následující přehled.

• Vyhýbat se situacím, které bažení vyvolávaly.
• Uvědomit si negativní důsledky recidivy (např. ostuda).
• Odvedení pozornosti (vhodná četba, hudba, psát dopis, vaření, sprcha, koupel atd.)
• Uvědomit si minulé nepříjemné zážitky související alkoholem (např. kocovinu).
• Uvědomit si výhody abstinence.
• Tělesné cvičení nebo tělesná práce, jít do přírody.
• Prostě vydržet.
• Spánek nebo odpočinek.
• Včas bažení rozpoznat, uvědomit si bažení na samém počátku, kdy je slabé.
• Myslet na své zdraví.
• Hovořit o pocitech při bažení - s odborníkem či s někým blízkým, telefonicky (např. linka důvěry) nebo i přímo.
• Sex.
• Relaxační techniky (úplná nebo částečná relaxace).
• Jít někam, kde nejsou návykové látky.
• Napít se nealkoholického nápoje (to je zvláště vhodné u závislých na alkoholu).
• Požádat o pomoc.
• S rizikovými myšlenkami diskutovat anebo vyvolat opačné myšlenky.
• Uvažovat o příčinách bažení.
• Využívat pomůcek, talismanů, symbolů připomínajících abstinenci.
• Použití léku předepsaného lékařem.
• V duchu nebo nahlas si popisovat pocity při bažení.
• Někomu odevzdat peníze.
• Cvičit plný jógový dech.
• Pozorovat dech.
• Pocity při bažení pokud možno uvolněně a neosobně pozorovat.
• Sám někomu nabídnout pomoc.
• Sebemonitorování (zapisovat si, kdy bažení vzniká, a co ho pomáhá překonat).
• Jiné.

A ještě důležitá poznámka: Většinu způsobů, jak zvládat bažení, můžete použít i k překonávání negativních emoci jako jsou deprese, hněv, sebelítost atd.

V posledních letech se objevily léky, s přímým účinkem na bažení po alkoholu. To může předcházet recidivám, a i když recidiva nastane, pomáhají ji látky této skupiny dříve zastavit. V Evropě se nejčastěji používá acamprosat (Campral) a ve Spojených státech naltrexon (např. Nemexin). Podávání látek této skupiny by mělo být součástí komplexní odvykací léčby. Campral je u nás dostupný, problémem je ale jeho vysoká cena (cena za měsíční dávku přesahuje 2000 Kč). O vhodnosti takové léčby je třeba se poradit s lékařem.