Medicína

Přesto vám mohu pomoci odpovědět otázku v nadpisu této kapitoly. Výsledky následujících testů nemusíte nikomu ukazovat, slouží pro vaši informaci. Pokud skutečně chcete vědět, jak na tom jste, odpovězte si, prosím, na dotazník pečlivě a pravdivě. První dotazník vznikl v organizaci Anonymních hráčů. Je poměrně jednoduchý a snadno se vyhodnocuje. Druhý dotazník pochází také ze Spojených států, vymysleli ho odborníci, kteří se zabývají léčbou patologických hráčů. Je o něco komplikovanější a pokud vám připadá příliš složitý, můžete ho vynechat.

Kromě toho vám nabízím definici patologického hráčství. Patologické hráčství uznala Americká psychiatrická asociace jako nemoc v roce 1980. U nás se diagnóza patologického hráčství oficiálně používá od 1. ledna 1994.

Porucha spočívá v častých opakovaných epizodách hráčství, které převládají na úkor sociálních, materiálních, rodinných a pracovních hodnot a závazků.

Lidé trpící touto poruchou mohou riskovat své zaměstnání, velmi se zadlužit a lhát nebo porušovat zákon, aby získali peníze nebo unikli placení dluhů. Postižení popisují intenzívní puzení ke hře, které lze těžko ovládnout spolu se zaujetím myšlenkami a představami hraní a okolností, které tuto činnost doprovázejí. Toto zaujetí a puzení se často zvyšuje v dobách, kdy je život stresující.

K diagnostickým vodítkům patří trvale se opakující hráčství, které pokračuje a často i vzrůstá přes nepříznivé sociální důsledky, jako je zchudnutí, narušené rodinné vztahy a rozkol osobního života.

Patologické hráčství by se mělo rozlišovat od:

a) hráčství a sázkařství (Z72.6) (časté hraní pro vzrušení nebo jako pokus vyhrát peníze: lidé této kategorie budou svůj zvyk pravděpodobně držet na uzdě, když budou muset čelit těžkým ztrátám nebo jiným nepříznivým důsledkům),

b) nadměrné hráčství u manických pacientů (F30),

c) hráčství u sociopatických osobností (F60.2) (u těchto lidí se vyskytuje širší trvalá porucha sociálního chování, která se projevuje agresivními činy nebo jinak výraznými projevy nedostatku zájmu o blaho a city jiných lidí).

Zde bych dodal, že typický patologický hráč, pokud se dopustí trestné činnosti, dopustí se jí až po té, co se stal patologickým hráčem. Sociopatická osobnost se trestné činnosti zpravidla dopouští ještě před tím, než začne intenzívně hazardně hrát.

Diagnostická kritéria Americké psychiatrické asociace (DSM IV).

A. Trvající a opakující se nepřizpůsobivé chování ve vztahu k hazardní hře, jak ukazuje pět (nebo více) z následujících znaků:

1. Zaměstnává se hazardní hrou (např. znovu prožívá minulé zážitky související s hazardní hrou, plánuje další hazardní hru, uvažuje o tom, jak si opatřovat prostředky k další hazardní hře).

2. Aby docílil žádoucího vzrušení musí zvyšovat množství peněz vkládaných do hazardní hry.

3. Opakovaně a neúspěšně se pokoušel hazardní hru ovládat, redukovat nebo s ní přestat.

4. Když se pokouší snížit hazardní hru nebo s ní přestává, cítí neklid a podrážděnost.

5. Používá hazardní hru jako prostředek, jak uniknout problémům nebo mírnit dysforickou náladu (např. pocity bezmocnosti, viny, úzkosti, deprese).

6. Po ztrátě peněz při hazardní hře se následujícího dne k hazardní hře vrací, aby je vyhrál nazpět.

7. Lže příbuzným, terapeutovi nebo jiným lidem, aby tak zakryl rozsah svého zaujetí hazardní hrou.

8. Dopustil se ilegálních činů jako padělání, podvodů, krádeží nebo zpronevěry kvůli hazardní hře.

9. Ohrozil nebo ztratil kvůli hazardní hře signifikantní vztahy, zaměstnání, vzdělání nebo kariéru.

10. Spoléhá na druhé, aby mu poskytovali finanční prostředky, a mírnili tak zoufalou finanční situaci, do které se dostal kvůli hazardní hře.

B. Hazardní hraní nelze lépe vysvětlit manickou epizodou.

Posouzení stavu mohou usnadnit dotazníky. Nejjednodušší z nich je dotazník organizace Gamblers Anonymous (Anonymní hazardní hráči).

Spočítejte kladné odpovědi. Patologický hráč většinou odpoví kladně na 7 nebo více otázek.

Komplikovanější dotazník vypracovali profesionální odborníci a jmenuje se “South Oaks Gambling Screen”. Tento dotazník je poměrně složitý a k posouzení stavu většinou není ani nutný.