Medicína
Skořicovník čínský
Kde ho najdeme. Skořicovník čínský, Cinnamomum cassia, z čeledi vavřínovitých, Lauraceae, pochází pravděpodobně z Barmy a hojně se pěstuje v jižní Číně, ale také v Thajsku, Indočíně a Indonésii.
![]() |
Část kvetoucí rostliny (1) a plody (3) skořicovníku |
Jaké jsou příbuzné druhy? Příbuzným druhem je skořice cejlonská, Cinnamomum zeylanicum, původem ze Srí Lanky, který poskytuje kvalitnější surovinu, tzv. cejlonskou skořici. Její svitky jsou tenké, okraje se charakteristicky svinují dovnitř, čímž vznikají jakési dvojtrubky.
Obsahové látky. Drogou je kůra (Cinnamomi cassiae cortex) a výhonky obsahující až 2 procenta silice, dále sacharidy, sliz, třísloviny, asi 1,3 procenta šťavelanu vápenatého, beta-sitosterol aj.
![]() |
![]() |
Květ (2) a
sušená kůra (4) |
Skořicovník jako koření. Skořice se používá celá nebo mletá ke kořenění pečiva, v cukrářství, v konzervárenství, při výrobě likérů apod. Přitom kůra skořicovníku čínského je hrubší a silnější, neuzavírá se do typických svitků, ale tvoří polouzavřené nebo ploché trubky. Je také poněkud méně voňavá a jemná než skořice ceylonská. Nezralé dužnaté plody skořicovníku čínského se vyznačují příjemnou vůní, sbírají se a exportují jako tzv. květy kassiové (cassia buds), neboť se mohou použít k destilaci skořicové silice.