Medicína

V USA kouří už jen ""spodina""


Kategorie: Kouření 
26.říjen 1999
ednou ze zemí, v nichž se podařilo svést boj s kouřením (nikoli s kuřáky) nejúspěšněji, se v posledních letech staly USA.

Jednou ze zemí, v nichž se podařilo svést boj s kouřením (nikoli s kuřáky) nejúspěšněji, se v posledních letech staly USA. Díky rozsáhlým opatřením v oblasti osvěty, daní, cen i legislativy v USA kuřáku v posledních letech významně ubylo a podle současných odhadu zde kouří dnes již méně než 30 procent dospělé populace, a to převážně jen z nižších socioekonomických vrstev. Kouření prostě přestalo patřit do lepší společnosti a platí zde nepsané heslo “kouří jen spodina”. Nicméně i mezi dnešními zhruba 50 miliony kuřáků je stále ještě nejméně 70 procent těch, kteří chtějí přestat.

Ukazuje se však, že s propagací nekuřáctví jako jedině přijatelného společenského chování nelze nikdy přestat. Někdejší akce proti kouření totiž mohou s odstupem času přinést neblahou reakci - zakázané ovoce totiž nejvíce chutná. Jak bylo konstatováno na nedávném kongresu pěti tisíc amerických alergologů a imunologů v San Franciscu nebo na výročním zasedání 30 000 amerických kardiologů v Anaheimu, v současné Americe opět stoupá obliba kouření především mezi středoškoláky. Každý den údajně začíná kouřit 3000 mladých lidí či spíše ještě dětí, na něž se především soustřeďuje reklama tabákových firem. Vědí totiž, že zejména děti a mladí lidé podceňují budoucí zdravotní důsledky kouření a nevztahují je na sebe, přeceňují svou schopnost s kouřením kdykoli přestat a kouření považují za mnohem důležitější součást své identifikace s partou či světem dospělých, než jak tomu skutečně je. Podle údajů oddělení preventivní medicíny a veřejného zdraví Americké lékařské asociace přitom dnes předčasně umírá na následky kouření (aktivního i pasivního) více než 400 000 Američanů ročně a kouření je nutno považovat za hlavní příčinu nejen plicní rakoviny, ale i ischemické choroby srdeční a mozkových cévních příhod a také za hlavní příčinu úmrtí na emfyzém a chronickou bronchitidu. Na choroby související s konzumací tabáku umírá polovina všech kuřáků, což představuje 20 procent celkové úmrtnosti. Roční náklady na léčbu onemocnění souvisejících s kouřením a ztráty s ním související se odhadují v USA na 50 miliard dolarů ročně!

Proto zcela logicky i alergologové, imunologové a kardiologové podpořili úsilí amerického Kongresu a osobně prezidenta Billa Clintona ochránit především děti a dospívající před hrozbou nikotinu. Prezident Clinton totiž svou autoritou zaštítil stanovisko americké Food and Drug Administration, které prohlásilo nikotin za návykovou látku a cigarety za jednu z forem nosiče drogy. Toto stanovisko také i v tak svobodné zemi, jako jsou USA, umožnilo zahájit mnohem přísnější kontrolu prodeje, distribuce, propagace a reklamy tabákových výrobku. Špinavé triky tabákových firem navíc odkázalo do patřičných mezí i několik soudních procesu, v nichž příbuzní osob zemřelých na následky kouření vysoudily značné sumy na těch výrobcích tabáku, jejichž značky předtím zemřelí prokazatelně kouřili.

Myslím, že v této souvislosti stojí za to ocitovat alespoň stručně hlavní části projevu, který při té příležitosti prezident Clinton pronesl.

Evropská unie
(15 zemí)
540 000
USA 461 000
Bývalé země
SSSR
457 000
Austrálie 19 000
Kanada 40 000
Japonsko 87 000
Nový Zéland 4 000
Geografická distribuce úmrtí v důsledku kouření ve všech věkových kategoriích v rozvinutých zemích v roce 1990 (celkem dva milióny úmrtí za rok).

(Zdroj: Peto, Lopez et al, 1994)

Podstatu nově přijímaných opatření definoval Clinton takto:

“Za prvé, mladí lidé se budou muset při koupi cigaret prokazovat průkazem totožnosti a pokud jim nebude 18 let, nebudou moci cigarety koupit. Za druhé, ze všech prostor, kam mají přístup děti a dospívající, musejí být odstraněny prodejní automaty na cigarety. Za třetí, z okolí škol, dětských hřišt a jiných zařízení pro děti a dospívající musejí zmizet billboardy propagující cigarety; všechny billboardy propagující cigarety na jiných místech smějí být pouze textové a černobílé, a tedy bez lákavých obrázků. Za čtvrté rovněž inzeráty umístěné v jakýchkoli publikacích, které se mohou dostat do rukou dětem, musejí být pouze černobílé a textové. Za páté tabákové firmy již nesmějí ovlivňovat děti rozdáváním reklamních triček či jiných oblíbených předmětů s natištěnými názvy tabákových výrobků. Zašesté reklamy tabákových firem se už nesmějí objevit při jakýchkoli tenisových turnajích, automobilových závodechči jiných sportovních událostech.”

Při této příležitosti Clinton znovu zopakoval, že cigarety jsou dosud zcela legálním produktem pro dospělé, kteří mají právo se svobodně rozhodnout, zda kouřit chtějí, či nikoli. Proto také nelze tabákovým firmám zakázat, aby jim své výrobky nabízely a prodávaly.

Pěstování a zpracování tabáku navíc živí v USA nejméně 600 000 jinak dobrých a slušných lidí a bude-li v dlouhodobé perspektivě spotřeba cigaret výrazně klesat, je třeba jim pomoci při hledání jiných způsobů obživy. Ani to, ani roční příjem z daní na tabákové výrobky ve výši 11 miliard dolarů, ani cokoli jiného, uzavřel však Clinton, nezbavuje společnost zodpovědnosti chránit děti před škodlivými vlivy, které jsou silnější než ony samy.

Autor: Mgr. Jaroslav Hořejší