Medicína
Bez černý
Bez černý
Sambucus nigra L.
Popis
Kde
ho najdete
K
čemu se používal dříve
Sběr
Obsahové
látky
Vlastnosti
Účinky
na organismus
Použití
Toxicita
a vedlejší účinky
Další
význam
Popis. Bez černý je keř, vzácně strom, který dorůstá výšky 1,5 až 5 metrů. Má dlouhé vodorovné oddenky. Větve jsou zelenavé s četnými lenticelami. Bezové dřevo je tvrdé, má žlutavou barvu. Bez černý má lichozpeřené listy (15 až 20 cm) složené většinou ze 2 až 3 párů (jařem) lístků. Listy po rozemnutí nepříjemně voní. V květnu a červnu rozkvétají nápadně velká bíložlutá chocholičnatá květenství. Plodem jsou drobné, kulovité, černofialově lesklé peckovice, které dozrávají v srpnu a září.
Kde ho najdete. Bez černý roste v téměř celé
Evropě, podél Černého moře směrem na Kavkaz a ke Kaspickému moři. V našich
podmínkách se s ním nejčastěji setkáme na vlhkých, 
dusíkem bohatých
stanovištích podél komunikací, v sídlech podél zdí a plotů, na rumištích.
Plody bezu černého mají projímavé účinky a používají se i jako analgetikum
Bez černý tvoří také lemy lesních porostů, roste na pasekách a je podrostem
v akátových monokulturách.
K čemu se používal dříve. Květy i plody bezu černého jsou dodnes hojně užívaným léčebným prostředkem. S touto dřevinou byl člověk těsně spjat i v minulosti. Černý bez nejen byl ceněnou léčivou rostlinou, ale také se mu připisovala magická moc. Kromě literárních pramenů o tom svědčí i četné zmínky o bezu v příslovích a pořekadlech. Bez hrál důležitou roli i při rozmanitých rituálních úkonech. Cenu i oblibu černého bezu jako léčivé rostliny může ilustrovat např. pořekadlo “Před heřmánkem smekni, před bezinkou klekni”. Vdavekchtivé dívky se zase s pomocí bezu pokoušely nahlédnout do budoucnosti. Když na Štědrý den zatřásly bezovým keřem a při tom odříkaly “Třesu, třesu bez, kdes můj milý dnes”, zjistily podle prvního zaštěkání psa, ze které strany přijde jejich nastávající ženich.
Dalším důkazem o používání černého bezu jako léčivé a magické rostliny je i jeho záměrné vysazování a pěstování na českém venkově, v okolí horských bud apod.
Naši předkové používali (na rozdíl od nás) v podstatě všechny části rostliny. Matthioli uvádí ve svém slavném herbáři bezovou kůru jako prostředek proti vodnatelnosti a prach z listí na zástavu krvácení z nosu. Zmiňuje také používání mladých bezových výhonků. Matthioli dále doporučuje přikládat obklady z černého bezu na sluncem popálenou kůži. Černý bez se také používal jako prostředek proti bolestem hlavy.
Sběr. Celá květenství (Flos sambuci) se sbírají na počátku plného květu (květen, červen). Suší se buď na sítech položená stopkami vzhůru, nebo se mohou sušit zavěšená. Droga má charakteristickou vůni. Plody (Fructus sambuci) se sbírají plně vyzrálé v srpnu a září.
Obsahové látky. Květy černého bezu obsahují silice, flavonidy (až 3 procenta rutinu), třísloviny, aminy, cukry, organické kyseliny a vitamin C, sliz, minerální látky a rozpadové produkty glykosidu sambunigrinu. Plody obsahují antokyanová barvia, provitamín A, složky vitamínu B, třísloviny a karotenoidy.
Vlastnosti. Květy se používají jak diafretikum, diuretikum, stomatologikum, vazotonikum. Plody mají mírně projímavé účinky, používají se jako analgetikum, dále pak shodně s květy jako diuretikum a diaforetikum.
Účinky na organismus. Pro potopudné působení se používá čaj z květů černého bezu při horečnatých onemocněních a při chorobách z nachlazení. Droga účinkuje také močopudně, a to díky obsahu flavonidů a draselných solí. Květ černého bezu má také mírně stimulující účinek na tvorbu mléka u kojících žen. Plody mají ve větším množství projímavý účinek, tlumí bolest při migrénách a bolestech trojklanného nervu, i když tuto bolest neodstraní úplně. Jinak se plody používají při shodných indikacích jako květ.
Použití. Běžná dávka květní drogy je jedna čajová lžička na šálek záparu. Jako potopudný prostředek se květ černého bezu často kombinuje s jinými drogami, např. s lípou či diviznou. Běžná dávka u plodů je 1,5 gramu.
Toxicita a vedlejší účinky. Listy jsou jedovaté, obsahují glykosid sambucinigrin.
Další význam. Bez černý je medonosná dřevina. Protože bezové dřevo je trvanlivé, používá se také jako tyčkovina v zahrádkářství. Šťáva z plodů se používala k dobarvování vína. Plody i kůra se mohou použít jako přírodní barvivo i na bavlnu, vlnu či jiná přírodní vlákna. Plody a věty se zpracovávají v domácí kuchyni. Z květů se připravují tzv. kosmatice, obalovaná a smažená květenství. Z květů se vyrábí chutná a osvěžující limonáda, z plodů zase bezinkový likér.
