Medicína
S vysokým cholesterolem se potýkají i dvacátníci
Zvýšená hladina LDL cholesterolu je považována za jeden z hlavních rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění. Častější je u lidí ve vyšším věku, mimo jiné v souvislosti s metabolickými změnami a dlouhodobým působením životního stylu. Analýza výsledků více než 250 tisíc vyšetření provedených od ledna do května 2026 v laboratořích SYNLAB ale ukazuje, že zvýšené hodnoty LDL cholesterolu nejsou výjimkou ani u mladších ročníků. Nad referenční mezí se pohybovala téměř polovina dvacátníků a více než každý druhý třicátník.
LDL částice, často zjednodušeně označované jako „zlý“ cholesterol, přenášejí cholesterol z jater do dalších částí organismu. Pokud je jejich hladina v krvi dlouhodobě zvýšená, cholesterol se může ukládat ve stěnách cév a přispívat k rozvoji aterosklerózy. Příčin zvýšených hodnot přitom může být více (životospráva, věk i celkový zdravotní stav). Je jedním z důvodů, proč je zvýšená hodnota LDL častěji patrná se zvyšujícím se věkem.
Interní data laboratoří za letošní rok 2026 však ukazují, že se s vysokou hladinou LDL potýkají i mladí dospělí. Ve věkové skupině 20–29 let se nad referenční mezí pohybovalo 45 % ze 14 779 krevních testů a u třicátníků 59 % z 25 793 vyšetření. „Data jasně ukazují na význam kontroly cholesterolu
a podstupování preventivních prohlídek i v mladém věku. Zvýšený cholesterol se mladým lidem nevyhýbá a bez laboratorního vyšetření o něm nemusí vůbec vědět,“ říká vedoucí laboratoře.
Výrazně zvýšený LDL cholesterol u mladého člověka přitom může být jedním ze signálů, že za nálezem je například dědičné onemocnění - familiární hypercholesterolémie – jedno z nejčastějších. Navenek se ale obvykle nijak neprojevuje, může tak zůstat dlouho neodhalené a vést až k infarktu myokardu ve velmi mladém věku.
Onemocnění se týká přibližně 1 z 250 lidí. Hladina LDL je při ní zvýšená již od narození, organismus kvůli vrozené poruše nedokáže cholesterol efektivně odstraňovat z oběhu. Celoživotní působení vysokých hodnot urychluje rozvoj aterosklerózy a zvyšuje riziko předčasných srdečně-cévních komplikací. Dalšími důvody v nízkém věku mohou být nevhodné stravovací návyky, nadváha, nedostatek pohybu, onemocnění ledvin, snížená funkce štítné žlázy či užívání některých léků.
Za orientační horní hranici LDL cholesterolu se u dospělých běžně považuje přibližně 3 mmol/l (referenční rozmezí 1,20–3,00 mmol/l). Jedna naměřená hodnota však sama o sobě nevypovídá o celkovém zdravotním riziku. Podstatné není jen to, zda překročila referenční mez, ale také o kolik, zda se zvýšení opakuje a jaké další rizikové faktory člověk má. Výraznou pozornost si zaslouží zejména LDL kolem 5 mmol/l a výše. Takový výsledek může vzbudit podezření na familiární hypercholesterolémii. Naměřené hodnoty by měl vždy posoudit praktický lékař v kontextu celkového zdravotního stavu a dalších informací.
Také otázky na zdraví rodiny nejsou při preventivní prohlídce pouhou formalitou. Informace o onemocněních, která prodělali rodiče, sourozenci nebo prarodiče, pomáhají lékaři posoudit zdravotní rizika, která se mohou týkat kohokoliv z rodiny. Důležitá je spolupráce a svědomitý přístup. Někteří lidé o prodělaných onemocněních záměrně nemluví. Neuvědomují si přitom, jak moc důležité mohou být tyto informace pro jejich blízké z hlediska prevence.
Dle TZ
