Medicína

O střevním mikrobiomu se dnes mluví stále častěji a není to náhoda. Fascinující ekosystém představuje soubor miliard mikroorganismů – především bakterií, ale i virů a kvasinek – které osídlují trávicí trakt a je samostatným orgánem. Pokud je v pořádku, vyznačuje se vysokou rozmanitostí druhů a funkční střevní bariérou, jež brání průniku toxinů do krve. Jakmile se však jeho stabilita naruší, začne tělo vysílat jasné signály v podobě nadýmání, bolestí břicha nebo nepravidelného vyprazdňování. Cesta k nápravě přitom vede přes pochopení toho, které skupiny potravin našim bakteriím skutečně škodí.

Zdravý a prospěšný mikrobiom je závislý na pestrosti druhů, které produkují ochranné látky, zejména krátkořetězcové mastné kyseliny (SCFA). Jednou z těch nejdůležitějších je butyrát, jenž slouží jako hlavní zdroj energie pro buňky střevní sliznice, vyživuje je a pomáhá tlumit zánět.

Problémem moderní stravy je však vysoký podíl ultra-zpracovaných potravin, které kombinují rafinované sacharidy, levné tuky a aditiva. Tato jídla jsou pro mikrobiom chudá na fermentovatelnou vlákninu, což dlouhodobě snižuje diverzitu bakterií a oslabuje ochranu střevní sliznice.

Jakmile mikrobiota přichází o svou pestrost, narůstá zastoupení prozánětlivých druhů a zvyšuje se propustnost střeva. Tento proces bývá nenápadný a často se projeví až rozvojem takzvaného nízkostupňového zánětu. Častá konzumace průmyslově zpracovaných snacků, polotovarů nebo trvanlivého pečiva totiž odebírá prostor bakteriím, které udržují střevní bariéru celistvou. Bez dostatku „dobrého paliva“ se hlenová vrstva střeva ztenčuje a do organismu mohou snáze unikat bakteriální toxiny.

Specifickou roli hrají aditiva, jako jsou emulgátory, zahušťovadla a umělá sladidla. Emulgátory, běžně obsažené v dresincích, zmrzlinách nebo pomazánkách, mohou přímo měnit složení mikrobioty. U některých je popsáno dokonce poškození hlenové vrstvy, což umožňuje bakteriím přiblížit se až k samotnému epitelu a zvyšovat zánětlivý potenciál střeva.

Podobně zrádná mohou být i alternativní sladidla. I když jsou bez kalorií, některá z nich mění mikrobiální profily a u citlivých jedinců vyvolávají silnou fermentaci doprovázenou plynatostí a průjmy. Rizikem je i nadměrný příjem rafinovaného cukru a živočišných tuků. Cukr podporuje bakterie, které jej využívají na úkor druhů specializovaných na vlákninu, což vede k větší náchylnosti k zánětům. Strava velmi bohatá na tučné maso a uzeniny při současném nedostatku rostlinné složky zase podporuje růst bakterií produkujících sirovodík, který dráždí sliznici a narušuje její bariéru.

Potíže však ne vždy způsobují jen vyloženě nezdravé věci. U lidí s citlivějším trávením může být problémem i příliš rychlý nástup jinak prospěšných potravin. Fermentované produkty jako kombucha, kefír či kimchi jsou obecně vnímané jako zdravé, ale při náhlém zvýšení příjmu mohou vyvolat „fermentační šok“. Ten se projevuje prudkými změnami v mikrobiomu a nadměrnou produkcí plynů.

Stejně tak potraviny s vysokým obsahem FODMAP (fermentovatelných sacharidů), například pšenice, cibule, česnek či luštěniny, mohou být pro jednoho zdrojem prospěšné fermentace, ale pro někoho s citlivějším zažíváním nebo syndromem dráždivého tračníku (IBS) důvodem nepříjemných příznaků. Tyto látky pak ve střevě rychle kvasí a způsobují výrazné nadýmání, bolesti a průjmy. Tyto potraviny nejsou toxické, ale individuální schopnost mikrobiomu je neumí bezbolestně zpracovat.

Navrácení rovnováhy do střev vyžaduje komplexní přístup. Základem je strava bohatá na pestré rostlinné potraviny, ideálně až 30 různých druhů týdně, které dodávají potřebnou vlákninu a polyfenoly. Důležitou roli hraje také omezení alkoholu, smažených jídel a rafinovaného cukru. Podstatná je práce se stresem, dostatek pohybu a kvalitní spánek, které prokazatelně podporují rozmanitější a stabilnější mikrobiom.

Pokud se však obtíže jako nadýmání, bolesti břicha nebo změny ve vyprazdňování vracejí opakovaně bez jasné organické příčiny, může se jednat o syndrom dráždivého tračníku (IBS). V takovém případě je vedle úpravy režimu vhodná i cílená podpora střevní sliznice pomocí zdravotnických prostředků, které pomáhají mechanicky chránit epitel a vytvářet hydrogelový film. Zároveň napomáhají hojení bariéry a vyrovnávají vhodné prostředí pro střevní mikrobiom.  Dle TZ

www.medialist.cz

 

Tweet