Medicína

Zdraví se s přibývajícími lety mění – a mění se i jak o něj pečujeme. Každá životní etapa přináší jiná rizika a jiné možnosti prevence. Účast na onkologických screeningových programech přitom patří k nejúčinnějším způsobům, jak zachytit závažná onemocnění včas a výrazně zvýšit šanci na úspěšnou léčbu. Jaké preventivní kroky a screeningy jsou důležité v jednotlivých dekádách života a které nabízí veřejné zdravotní pojištění.

Ve věku kolem dvaceti let se často cítí člověk nezničitelný. Patří mu celý svět, užívá si mládí a tělo se většinou skvěle regeneruje. Únava se dá rychle dospat a nemocem se většina vyhýbá obloukem. Je ovšem hned několik negativních návyků, které mají v pozdějších letech dopad na zdraví. „Jednoznačně jde o dlouhodobé návyky spojené se životním stylem – nadváhu a obezitu, kouření a nadměrnou konzumaci alkoholu. Tyto tři faktory zásadně přispívají ke vzniku kardiometabolických onemocnění vysokého krevního tlaku, diabetu nebo vysokého cholesterolu. Zároveň významně zvyšují riziko vzniku nádorových onemocnění, a to často už v relativně mladém věku,“ upozorňuje praktický lékař. Mimo pravidelného pohybu, kvalitního spánku a vyvážené stravě se ani v mladém věku nesmí zapomínat na prevenci.

Ženy by měly od 15 let absolvovat každoroční gynekologickou prohlídku, jejíž součástí je preventivní screening rakoviny děložního hrdla. Během ní se provádí cytologické vyšetření stěru z děložního hrdla, které je v Česku prováděno již desítky let a patří k nejúčinnějším metodám včasného záchytu přednádorových změn. V České republice žije dle dat Národního screeningového centra zhruba 17 800 žen s historií tohoto onemocnění. Každý rok stále zbytečně umírá přes 200 žen na rakovinu děložního hrdla. Organizovaný screening je proto nastaven tak, aby zachytil rizikové změny co nejdříve: kromě každoroční cytologie se u žen ve věku 35, 45 a nově i 55 let provádí také test na přítomnost HPV, tedy viru, který je hlavní příčinou vzniku rakoviny děložního hrdla.

Věk kolem 40 let je skutečným milníkem pro zdraví i životní styl. V této dekádě si mnoho lidí začíná uvědomovat, že tělo už není stejné jako ve dvaceti — metabolismus se zpomaluje, může se přibývat na váze i přesto, že strava se nezměnila, a energie se nemusí vracet tak rychle jako dřív. Důležitou součástí péče o zdraví jsou proto preventivní prohlídky. Jak ale upozorňuje lékař, právě ve věku 40 let se prevence kvůli každodenním povinnostem začíná podceňovat: Největší rezervy jsou u lidí v produktivním věku, zhruba mezi 40 a 60 lety. Mají hodně pracovních i rodinných povinností a vlastní zdraví často odsouvají na druhou kolej. Právě u této skupiny by přitom prevence mohla mít zásadní dopad na kvalitu i délku života.

V tomto období nabývá onkologická prevence zásadní význam, protože riziko některých nádorových onemocnění začíná postupně narůstat, často však ještě bez zjevných příznaků. Důležitá je proto aktivní účast na screeningových programech, které umožňují odhalit onemocnění včas, v době, kdy je léčba nejúčinnější. Od 1. ledna 2026 se v České republice snižuje věková hranice pro bezplatný screening rakoviny tlustého střeva z 50 na 45 let, což umožní zachytit přednádorové změny nebo časná stadia onemocnění i u mladších osob. Ženy od 45 let mají zároveň jednou za dva roky nárok na preventivní mamografické vyšetření hrazené z veřejného zdravotního pojištění, které patří k nejúčinnějším metodám včasného záchytu karcinomu prsu a může výrazně zlepšit prognózu onemocnění.

Kolem padesátky začíná být na těle i na zdraví znát přirozený vliv hormonálních a metabolických změn, které se u žen a mužů projevují odlišně, ale mají společného jmenovatele: tělo vyžaduje více péče a prevence než dřív. U žen přichází menopauza, provázená poklesem estrogenů, což může způsobovat návaly horka, poruchy spánku, změny nálad či přibývání na váze. Zároveň se zrychluje úbytek kostní hmoty, roste riziko osteoporózy a po menopauze stoupá i riziko srdečně-cévních onemocnění. Muži naopak vstupují do období postupného poklesu testosteronu, tzv. andropauzy, spojené s únavou, snížením svalové hmoty, ukládáním tuku v oblasti břicha či změnami v sexuální vitalitě. Častějším tématem u mužské populace je také zvětšení prostaty a sledování rizik souvisejících s rakovinou prostaty.

Dle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR) právě rakovinou prostaty onemocní v Česku ročně okolo 8 200 mužů a přibližně 1 500 lidí rakovině podlehne. Od roku 2024 je činný bezplatný program časného záchytu karcinomu prostaty pro muže ve věku 50 až 69 let. „Vyšetření probíhá formou jednoduchého odběru krve na stanovení hladiny PSA, jehož zvýšené hodnoty mohou signalizovat riziko nádorového onemocnění. O zařazení do programu informuje praktický lékař nebo urolog během preventivní prohlídky, následný postup se odvíjí od výsledku testu – při zvýšených hodnotách následuje podrobnější urologické vyšetření,“ říká k programu urolog „Rakovina prostaty může dlouhou dobu probíhat bez varovných příznaků. Právě proto má testování PSA u mužů po padesátce zásadní význam – dokáže odhalit problém v době, kdy je léčba velmi úspěšná. Včasný záchyt může mužům doslova zachránit život.
U mužů ve vyšším věku má význam také program časného záchytu výdutě břišní aorty. Tento program je určen mužům ve věku 65–67 let a je založen na jednoduchém ultrazvukovém vyšetření, které dokáže včas odhalit nebezpečné rozšíření břišní aorty. Včasný záchyt aneurysmatu může předejít náhlému prasknutí výdutě, které bývá často fatální. Součástí prevence v této životní fázi je rovněž program časného záchytu osteoporózy pro muže i ženy. Včasná identifikace úbytku kostní hmoty umožňuje zahájit preventivní opatření a snížit riziko zlomenin, které mohou ve vyšším věku výrazně ovlivnit soběstačnost a kvalitu života.

Na prevenci by po padesátce neměli zapomínat ani aktivní či bývalí kuřáci. Od roku 2022 funguje v ČR program časného záchytu karcinomu plic. Je určen lidem ve věku 55 až 74 let, kteří kouří nebo v minulosti kouřili a mají za sebou alespoň 20 balíčkoroků (např. 1 krabička cigaret denně podobu dvaceti let). Do programu může pacienta zapojit praktický lékař nebo pneumolog. Po úvodní konzultaci a souhlasu pacient podstoupí vyšetření u plicního lékaře a následně vyšetření pomocí nízkodávkového CT plic (LDCT) na akreditovaném radiologickém pracovišti. Vyšetření dokáže zachytit i velmi malé změny v plicní tkáni často ještě dříve, než se objeví první příznaky,“ říká k programu přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice. U rakoviny plic hraje roli každý měsíc. Časný záchyt zásadně mění prognózu pacienta, protože dokáže odhalit nádory v době, kdy ještě nezpůsobují žádné potíže, a zahájit léčbu s reálnou šancí na úplné uzdravení.

Ve věku nad 70 let by se zdravotní péče měla zaměřovat především na aktivní podporu funkční zdatnosti, prevenci zhoršování chronických onemocnění a udržení maximální soběstačnosti. Základem by měla být pravidelná prevence a aktivní přístup ke zdraví. Smysluplná je úprava hmotnosti, dostatek pohybu přiměřeného věku, omezení alkoholu a nekouření. Velmi důležité je také nepodceňovat preventivní prohlídky a screeningová vyšetření, která mohou zachytit závažná onemocnění v době, kdy jsou ještě dobře léčitelná.

Ve vyšším věku se prevence zaměřuje také na včasné rozpoznání kognitivních poruch a demence. Program časného záchytu demence umožňuje zachytit první varovné signály v době, kdy lze zahájit podpůrná opatření, plánování další péče a zapojení rodiny. Má zásadní význam pro zachování kvality života seniorů i jejich blízkých.

V seniorském věku se onkologická prevence řídí především individuálním zdravotním stavem a celkovou kondicí pacienta. Některé screeningové programy mají proto upravená pravidla. Například screening kolorektálního karcinomu je hrazen z veřejného zdravotního pojištění do 74 let; po tomto věku se indikace kolonoskopie posuzuje individuálně s ohledem na zdravotní stav pacienta a poměr mezi přínosem a riziky vyšetření. I nadále však zůstává zásadní pravidelná účast na preventivních prohlídkách u praktického lékaře a u žen také na gynekologických kontrolách.

Národní screeningové centrum (NSC) je součástí Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Zajišťuje metodickou, technickou, analytickou a koordinační podporu programů časného záchytu onemocnění v České republice. NSC vzniklo v roce 2019 a od roku 2020 působí jako samostatný odbor ÚZIS ČR. Úzce spolupracuje s Ministerstvem zdravotnictví. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) je organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem zdravotnictví. Spravuje Národní zdravotnický informační systém (NZIS) a zajišťuje sběr, analýzu a ochranu zdravotnických dat v České republice. ÚZIS ČR je součástí státní statistické služby, spolupracuje s Českým statistickým úřadem, zdravotnickými zařízeními, pojišťovnami a odbornými společnostmi. Řídí se principy Kodexu evropské statistiky a garantuje kvalitu, nezávislost a důvěryhodnost dat. Dle TZ

www.peprconsulting.cz

 

Tweet