Medicína

Ať už se den začíná šálkem espressa, večer končí sklenkou vína, nebo je k snídani hrnek horkého mléka, ne vždy tyto nápoje lidskému organismu zcela prospívají. Přestože představují součást denních rituálů, pro trávení jsou častokrát zátěží spojenou s nepříjemnými projevy.

Na první pohled jde o zcela odlišné nápoje – jeden povzbudí, druhý uvolní a třetí bývá symbolem výživy. Všechny přitom výrazně ovlivňují činnost trávicího systému a jeho schopnost udržet rovnováhu. Načasování, množství i samotný organismus pak hrají roli v tom, zda se konzumace obejde bez potíží, nebo spustí řetězec komplikujících reakcí.

Káva dokáže probudit, povzbudit i uklidnit zároveň. Obsahuje řadu aktivních látek, které mohou stimulovat tvorbu žaludečních šťáv a u některých osob také zvýšit hladinu hormonu gastrinu, který přispívá k „nastartování“ trávení. Právě proto se tolik lidí po ránu bez kávy neobejde. Každá mince má dvě strany. Při nadměrné konzumaci nebo pití kávy nalačno může dojít k překyselení, podráždění žaludeční sliznice, nebo dokonce k refluxu. U citlivějších lidí se může projevit i rychlejší střevní peristaltika – jednoduše řečeno, káva dává tělu signál k vyprázdnění dříve, než by k tomu mělo dojít. Pokud organismu dopřát výhody kávy bez vedlejších účinků, měla by se pít spíše po jídle a vybírat varianty s nižší aciditou.

Sklenka vína k večeři může uvolnit tělo i mysl. Ale pro trávení nemusi být vždy tak poetické. Alkohol oslabuje ochrannou vrstvu sliznice střeva, čímž zvyšuje jeho propustnost a vytváří ideální podmínky pro zánět. Zároveň mění složení střevního mikrobiomu – ubývá „dobrých“ bakterií, přibývá těch, které škodí, a výsledkem bývá plynatost, bolesti břicha nebo průjem. Tento efekt zesiluje i dehydratace, kterou alkohol způsobuje. Střeva tak pracují ve stresu, což se časem projeví i na imunitě a vstřebávání živin. U lidí s citlivým trávením nebo syndromem dráždivého tračníku může navíc i malé množství alkoholu vyvolat výraznou reakci. Zatímco hlava zažívá pocit uvolnění, trávicí systém trpí.

Mléko bývalo dlouho symbolem zdraví, ale dnešní věda už ví, že to neplatí univerzálně. U většiny savců – a tedy i u člověka – tělo v dospělosti ztrácí schopnost trávit mléčný cukr neboli laktózu. Člověk se však vlivem konzumace živočišných produktů časem adaptoval a lidské tělo tak vytváří enzym laktázu, zodpovědný za rozklad laktózy, i u řady dospělých. Není tomu tak ale u všech. Když se nestrávená laktóza dostane do tlustého střeva, bakterie se pustí do fermentace a výsledek známe všichni: nadýmání, bolest či průjem. Ještě větší komplikací může být alergie na mléčné bílkoviny, která vyvolává zánětlivou reakci a někdy i kožní projevy.

Každý organismus má svou hranici tolerance. U zdravého člověka bývá občasná káva, sklenka vína či mléko zcela bez problémů. Pokud však po jídle pravidelně bolí břicho, objeví se pocity nafouknutí nebo se střídá průjem se zácpou, může jít o signál, že trávení není v rovnováze. Jednou z možných příčin bývá syndrom dráždivého tračníku (IBS), který v Česku postihuje více než desetinu populace. Projevuje se právě těmito příznaky – a často se zhoršuje po konzumaci dráždivých nápojů.

Od nepříjemných symptomů může ulevit cílená péče o střevní bariéru, například v podobě přípravku, který obsahuje patentovaný extrakt AVH200® z aloe vera. Ten ve střevech vytváří gelový povlak, který pomáhá sliznici chránit a stabilizovat. Jedná se o zdravotnický prostředek určený k léčbě příznaků IBS.

Ke zklidnění trávení a posílení mikrobiomu pomáhá rovněž pravidelnost a klid. Jíst pomalu, v menších porcích a důkladně žvýkat. Vyplatí se omezit smažená jídla, pít dostatek vody a dopřávat si vlákninu – ideálně rozpustnou, která je v ovoci, vločkách nebo chia semínkách. Velkým pomocníkem jsou i probiotika, tedy prospěšné mikroorganismy, které napomáhají zdraví střevní mikrobioty – ať už ve formě jogurtů, kysané zeleniny nebo suplementů. A nezapomínat ani na pohyb. Lehká aktivita po jídle mnohdy prospěje trávení víc než předražené doplňky.  Dle TZ

www.media-list.cz

Tweet