Deprese
Proč je nutné umět se stresem pracovat
Návrat do režimu, pracovní vytížení, schůzky a další povinnosti vytváří velký nápor a zátěž organismu. Důležité však je nedat se vzniklými stavy vytvářejícími stres pohltit. Pokud se totiž krátkodobé vypětí stane chronickým a dlouhodobým stavem, znamená to ztrátu kontroly nad signály těla. Vzniká vyšší riziko zdravotních problémů, organismus je přetížený. A zde by měl nastat tzv. hormetický efekt.
Ať už jde o zátěž z okolí či z vnitřního prostředí, stres představuje přirozenou reakci na podněty a umožňuje organismu se jim přizpůsobit. Jakmile tělo stresor zaznamená, dochází k aktivaci hypotalamo-hypofyzárně-adrenální osy a sympatického systému (řídícího automatické procesy, jako je srdeční tep, dýchání nebo pocení), uvolňují se základní stresové hormony, zvyšuje se krevní tlak a zvyšuje se hladina glukózy v krvi. Výsledkem je mobilizace energie a potlačení některých funkcí, které v situaci fight or flight zrovna nejsou nutné. Jedná se například o trávení, reprodukční systém či imunitu. Klíčovou roli v rámci krátkodobého stresu sehrávají především adrenalin a noradrenalin, které zvyšují srdeční činnost a krevní tlak a mobilizují energii pro okamžitou reakci. Krátce po nich se uvolňuje také kortizol, jenž podporuje uvolňování glukózy do krve, zvyšuje odolnost vůči zátěži a dočasně tlumí imunitní a zánětlivou odpověď. Součástí stresové reakce je rovněž dopamin, který zvyšuje motivaci a bdělost a endorfiny tlumící bolest a navozující krátkodobý pocit úlevy.
Člověk stres jako krátkodobou adaptivní reakci na působení vnějšího a vnitřního prostředí potřebuje. Připravuje tělo na potenciální nebezpečí, zajišťuje rychlou aktivaci energetických zdrojů, zvyšuje pozornost, pohotovost a fyzický výkon a dočasně omezuje méně urgentní procesy ve prospěch okamžité obrany nebo útěku. Pokud však dojde k narušení klíčové rovnováhy, vzniká stav, který může vést k vážným zdravotním komplikacím.
Dlouhodobě zvýšené hladiny stresových hormonů významně ovlivňují celkový stav a kondici organismu. Chronicky vyšší kortizol narušuje funkci imunitního systému (oslabuje schopnost organismu bránit se infekcím a zároveň přispívá k rozvoji dlouhodobého zánětu), podporuje inzulinovou rezistenci a urychluje stárnutí. Cytokiny zase zvyšují riziko zánětlivých a autoimunitních reakcí. Chronický stres je jedno z největších rizik pro zdraví. Dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu zhoršuje regenerační procesy, zpomaluje hojení a přispívá k rozvoji kardiovaskulárních onemocnění či ukládání viscerálního tuku v oblasti břicha. Navíc negativně ovlivňuje kvalitu spánku, oslabuje koncentraci a paměť a narušuje psychickou rovnováhu. Urychluje také buněčné stárnutí prostřednictvím oxidačního stresu a zkracování telomer (koncové části chromozomů) a přispívá k rozvoji civilizačních onemocnění (metabolický syndrom, cukrovka 2. typu, deprese). Nadměrný stres mimo jiné zhoršuje i činnost trávicího systému. Může být spouštěčem symptomů souvisejících se syndromem dráždivého tračníku (IBS), refluxu, kdy se obsah žaludku vrací zpět do jícnu a způsobuje pálení žáhy, nevolnost nebo kyselou chuť v ústech, včetně narušení střevního mikrobiomu. Vyšší hladina kortizolu negativně ovlivňuje i složení bakterií ve střevech. Proto se doporučuje dbát na pestrou stravu bohatou na vlákninu a fermentované potraviny, spánkovou hygienu a pravidelný pohyb, aby mikrobiom fungoval správně a pomáhal tělu stres zvládat.“ Také ztráta libida, snížení plodnosti nebo narušení menstruačního cyklu mohou mít jeden společný jmenovatel – chronický stres.
Pokud se z napětí stává každodenní záležitost doprovázená úzkostmi, výbuchy emocí bez zjevné příčiny či podrážděností, jde o jasný signál přetížení. Pomůže vědomá relaxace i doplňky stravy. (Úprava spánkového režimu, zařazení pravidelné fyzické aktivity, dechové a relaxační techniky, doplňky stravy s obsahem adaptogenů, antioxidantů a vybraných vitamínů společně s minerály. Více na:(www.chromozoom.cz).
Udržení stresu ve zdravých mezích dává efektivně a rychle reagovat na zátěž, fyzickou výkonnost, adaptaci na nové podmínky a celkovou odolnost organismu. Jde o tzv. hormetický efekt, kdy malými dávkami stresu trénujeme tělo i mysl. Krátkodobý stres je pro člověka užitečný – záleží jen na každém, jak s ním dokáže pracovat. Dle TZ
www.media-list.cz