Medicína
Světový týden o antimikrobiální rezistenci 18. – 25. listopad
Antibiotika téměř 100 let zachraňují životy. Pokud se ale užívají jinak než na doporučení lékaře, zvyšuje se riziko ztráty jejich účinnosti. Všeobecná zdravotní pojišťovna v roce 2024 za antibiotika pro své klienty zaplatila více než 1 miliardu korun. Světová zdravotnická organizace označuje antibiotickou rezistenci za jednu z deseti nejvážnějších zdravotních hrozeb současnosti. Na problém upozorňuje i Světový týden povědomí o antimikrobiální), jehož letošním heslem je „Chraňte naši přítomnost, zajistěte naši budoucnost“.
„Růst antibiotické rezistence znamená, že se bakterie stávají odolnými vůči léčbě a v budoucnu může být stále obtížnější až nemožné léčit běžné bakteriální infekce. Rezistence bakterií vůči antibiotikům není problémem pouze zdravotnictví – týká se celé společnosti. Pacientů, lékařů, ale také zemědělství a potravinářského průmyslu. Zodpovědné nakládání s antibiotiky je zásadní, pokud chceme, aby si zachovala svou účinnost i pro budoucí generace,“ říká vedoucí oddělení koncepce Odboru smluvní politiky VZP ČR. V České republice jsou v posledních letech na vzestupu například infekce dýchacích cest (zápaly plic) a infekce močových cest vyvolané rezistentními kmeny bakterie Klebsiella pneumoniae.
Antibiotika se doporučují pouze k léčbě bakteriálních infekcí, tedy například zápalu plic, angíny nebo bakteriálního zánětu močových cest, spály, tuberkulózy nebo boreliózy. Naopak jsou nevhodná a neúčinná u virových onemocněních, jako je běžné nachlazení nebo chřipka.
Všeobecná zdravotní pojišťovna vloni zaplatila 5,7 milionu balení antibiotik, před pěti lety to bylo o 800 tisíc méně. Rostly také náklady, kdy v roce 2020 na úhradách za antibakteriální léčiva zaplatila pojišťovna 794 milionů korun, vloni pak 1,02 miliardy Kč. Za prvních osm měsíců letošního roku už počet balení přesáhl 3,33 milionu kusů.
Státní zdravotní ústav uvádí podle posledních dat růst v celé Evropské unii počet lidí infikovaných rezistentními bakteriemi a významné ohrožení veřejného zdraví antibiotickou rezistencí. Podle výzkumu Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik si více než desetina Čechů doma schovává antibiotika, která aktuálně nevyužívají. Ve většině případů si je pacienti nechali po předchozí léčbě s tím, že je možná někdy v budoucnu využijí.
Pro Českou republiku doporučuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí snížit celkovou spotřebu antibiotik u lidí o 9 %. Na problém upozorňuje i Světový týden povědomí o antimikrobiální rezistenci.Podle Světové zdravotnické organizace nastává antimikrobiální rezistence, když mikroorganismy (bakterie, viry, houby, paraziti) mění své vlastnosti tak, že přestávají reagovat na léky, které dříve účinkovaly. To ztěžuje léčbu infekcí a zvyšuje riziko šíření, závažnosti onemocnění a úmrtí.
V Evropě následkem antibiotické rezistence zemře přibližně 35 tisíc lidí ročně. V roce 2020 v České republice zemřelo zhruba 500 osob v důsledku infekce rezistentní na antibiotika, což je o 40 více úmrtí, než byl počet obětí dopravních nehod ve stejném roce. Valné shromáždění OSN si v roce 2024 stanovilo cíl snížit počet úmrtí pro lékovou rezistenci o 10 % do roku 2030 a také redukovat používání antibiotik v zemědělství a potravinářství.
Základní doporučení k užívání antibiotik:
➤ Neužívat antibiotika bez doporučení lékaře.
➤ Vždy dokončit předepsanou léčbu.
➤ Nepoužité léčivo vraťte do lékárny
➤ Dbát na prevenci infekcí (hygiena., očkování, zdravý životní styl).
➤ Respektovat pokyny, rady lékařů a odborníků.
Proč je důležité neužívat antibiotika bez doporučení lékaře!
➤ Hrozba pro budoucnost: Růst antibiotické rezistence znamená, že se bakterie stávají odolnými vůči léčbě a v budoucnu může být stále obtížnější až nemožné léčit běžné bakteriální infekce.
➤ Nadužívání antibiotik: Antibiotika jsou účinná pouze proti bakteriím, ne proti virům (např. chřipce nebo nachlazení) a jejich nesprávné používání přispívá k rozvoji antibiotické rezistence.
Dle TZ
www.vzp.cz
