Deprese

Říjen je nejen měsícem prevence rakoviny prsu, ale také měsícem duševního zdraví. Psychické obtíže se týkají značné části české populace, přesto se o nich veřejně příliš nemluví. V některých případech jsou dokonce stále tabu.

„Nitro může onemocnět stejně snadno jako kterákoliv část těla,“ připomíná zakladatelka neziskové organizace, která se psychickému zdraví věnuje v rámci kampaně Dobré nitro. Proto je důležité, abychom o psychických potížích mluvili otevřeně, bez studu a strachu z odsouzení. Jen tak můžeme odstranit tabu, které kolem duševních onemocnění stále přetrvává.

Duševní onemocnění jsou stavy, které mají negativní dopad na myšlení, prožívání i vztahy, a to k sobě i k okolí. Patří také mezi časté příčiny pracovní neschopnosti, předčasného odchodu do důchodu a invalidity. Na vzniku duševních onemocnění se podílí nejen genetické či biologické vlivy, ale i životní styl a prostředí. Mezi rizikové faktory patří dlouhodobý stres a shon, nezdravá strava, nedostatek odpočinku, vysoké pracovní tempo, osamělost a slabé sociální vazby.

Přestože jde o velmi časté obtíže, mnoho lidí se stále ostýchá říci si o pomoc. Psychické diagnózy bývají provázané stigmaty a psychoterapie zbytečnými předsudky typu: „Přeci nejsem blázen, abych chodil/a k psychologovi.“ Nitro ale může onemocnět stejně snadno jako tělo a bez léčby se samo nezhojí. Často může navíc vést i k jiným zdravotním komplikacím.

Mezi nejčastější psychické potíže patří úzkostné poruchy, které mohou výrazně ovlivnit kvalitu života. Úzkost je přirozenou reakcí na stres či ohrožení. Když je ale častá, intenzivní, neúměrná situaci a zasahuje do běžného fungování, jedná se o úzkostnou poruchu. Projevovat se může i tělesnými příznaky, jako je bušení srdce, nevolnost, stažení nebo ztráta dechu. Člověk žije neustále v očekávání něčeho špatného, je plačtivý, neumí relaxovat a objevit se u něj mohou i potíže se spánkem. Jednotlivé ataky pak mohou přijít náhle, v rámci minut dosáhnout maxima a poté odeznít. V této formě se s úzkostí nejčastěji setkají mladí lidé se stresovým dětstvím či maminky v šestinedělí.

Podle Světové zdravotnické organizace trpí depresí na světě více než 330 milionů lidí. Jde o závažné onemocnění, které ovlivňuje každodenní činnost, pracovní i osobní život. Hlavní příčinu deprese nelze jednoznačně určit. Na jejím rozvoji se podílí více rizikových faktorů, jako například genetika, závažné životní situace, dlouhodobý stres a další. Mezi typické projevy patří pokleslá nálada, ztráta radosti ze života, únava, pocity prázdnoty, podrážděnost, poruchy spánku, koncentrace a paměti, snížená či zvýšená chuť k jídlu. U těžších forem se mohou objevit i bludy a halucinace. Deprese patří k hlavním příčinám pracovní neschopnosti, invalidity, v horších případech i sebevražedných tendencí.

Syndrom vyhoření je Světovou zdravotnickou organizací definován jako onemocnění vznikající z dlouhodobého pracovního stresu. Mezi typické psychické příznaky patří únava, pokles výkonnosti a kreativity, deprese, úzkost a pocit zklamání, poruchy paměti a soustředění, neschopnost uvolnit se, postrádání smyslu v zaměstnání a v životě, apatie. Syndrom se může projevit i fyzicky, a to poruchami trávení či dýchání, poklesem libida, poruchami spánku, tendencemi k návykovým látkám, vysokým krevním tlakem nebo pocitem vyčerpání. Příznaky vyhoření zažilo v Česku až 20 % lidí. Mezi nejvíce ohrožené skupiny patří zdravotníci, učitelé, manažeři, rodiče malých dětí a lidé v pomáhajících profesích.

Při péči o duševní zdraví mohou i malé změny mít velký význam. Mezi základní preventivní návyky patří:

• Dostatek kvalitního spánku (alespoň 7-9 hodin denně), který podporuje regeneraci těla i mysli.
• Vyvážená strava, jelikož výživa ovlivňuje nervový systém a psychickou pohodu.
• Dostatek pohybu, který vyplavuje endorfiny zlepšující náladu už po půl hodině.
• Čas na odpočinek, koníčky a drobné radosti.
• Omezení stresu, nastavení realistických cílů, využívání relaxačních technik nebo cvičení jógy.

Nebát se říci si o pomoc. Odborná pomoc není slabostí, ale prevencí a šancí na zlepšení. „Stejně jako cukrovka, zlomenina nebo angína, jsou i duševní onemocnění nemocemi, které se samy od sebe nevyléčí. Jejich úspěšná léčba potřebuje nejen odborníka, ale i laskavý přístup k sobě samému.“  Více na www. Loono a v mobilní aplikaci Preventivka.

Dle TZ

www.loono.cz

 

 

 

Tweet