Medicína
Chyby, které oslabují dětskou imunitu
„Vyhřátý byt, sladký bonbon pro lepší náladu a častější pobyt v pohodlí domova namísto běhání po venku. Zdá se, že jde o drobnosti, ve skutečnosti však právě tyto nenápadné návyky, které se s příchodem chladného podzimu často dostávají do popředí, mohou dlouhodobě oslabit dětský imunitní systém a zvyšovat nemocnost," upozorňuje pediatr MUDr. Richard Rýznar.
Jedna z velmi častých chyb, která má negativní vliv na dětskou imunitu, je příliš vysoká teplota v interiéru. V chladných měsících má řada domácností nastavené topení na 23 stupňů a více, což dětskému zdraví příliš neprospívá. S vyšší teplotou se pojí také sušší vzduch, který oslabuje sliznice dýchacích cest, které tvoří první obrannou linii před viry a bakteriemi. Vhodná teplota se mírně liší podle jednotlivých místností (ideálně mezi 20 až 22 stupni, naopak ložnice by měly být pro klidný spánek chladnější (17 až 19 stupňů). Ve všech místnostech je důležité dbát na dostatečné větrání i v zimě.
Letní dny přímo vybízejí k pobytu na čerstvém vzduchu, ale s příchodem chladných měsíců však mnoho rodičů raději děti schová do teplého domova. Dětský organismus však každodenní pohyb na čerstvém vzduchu a denním světle potřebuje, a to i v období podzimu. Dostatek pobytu venku podporuje nejen tělesnou zdatnost, ale i zdravý vývoj imunitního systému a je důležitý i pro kvalitní spánek. Děti by měly pobývat venku alespoň hodinu denně. Jít ven i za deště je tedy zdravější než trávit podzimní odpoledne před obrazovkou. Zvážit jako preventivní opatření také očkování proti chřipce.
Spánek je jedním z nejdůležitějších pilířů zdraví. Během něj se tělo regeneruje a imunitní systém má prostor „opravit škody“. Děti ve věku 3 až 5 let by měly spát alespoň 10 až 13 hodin denně, školáci pak 9 až 11 hodin. Ve skutečnosti to však mnohdy bývá výrazně méně. Málo spánku přitom zvyšuje hladinu stresového hormonu kortizolu a zhoršuje reakce imunitního systému. V dobře vyvětrané ložnici by měl teploměr ukazovat maximálně 19 stupňů a samotné ukládání ke spánku by měly mít děti spojené s nějakou klidnou večerní rutinou.
Podzimní nižší venkovní teploty a kratší dny s méně slunečním svitem ovlivňují náladu, což mnoho lidí kompenzuje „sladkou tečkou“. A ačkoliv kousek jablečného štrúdlu nebo bábovky tu a tam zdravému člověku neuškodí, pokud se z toho stane pravidelný zvyk, začíná problém. V případě dětí to platí dvojnásob. Nejen, že se cukr podepisuje na zdraví jejich zubů nebo na tělesné hmotnosti, ale vliv má též na jejich imunitu. Přemíra cukru ovlivňuje rovnováhu střevní mikroflóry, která má důležitou roli v obranyschopnosti těla, jednak snižuje schopnost bílých krvinek ničit škodlivé mikroorganismy. Tomuto tématu se věnuje i řada studií. Jedna z nich například ukazuje, že po požití pouhých 100 g sacharidů v podobě glukózy, fruktózy, sacharózy či třeba medu významně poklesla schopnost neutrofilů (buněk imunitního systému) pohlcovat bakterie.
Imunita sídlí ve střevě, dětem by neměly chybět potraviny, které podporují střevní mikroflóru: kysané produkty, brokolice, jahody, česnek, cibule, červená paprika či neslazené jogurty s živými kulturami, které obsahují probiotika. Vhodné jsou též potraviny bohaté na zinek, třeba dýňová semínka, čočka nebo ovesné vločky. Důležitá je pestrost ve stravě. Imunitu lze podpořit i cíleným doplňováním potřebných látek prostřednictvím přírodních preparátů obsahujících polyfenoly, vitaminy skupiny B, C či E, výtažek ze skalní růže a důležité stopové prvky.
"Čistota, půl zdraví" je jistě pravdivé úsloví, když se žene do extrému, může však dětské imunitě škodit. Rozumná hygiena je určitě důležitá, zvláště při denním cestování MHD, použití WC a podobně, ale dítě by mělo mít kontakt s prostředím. s přírodou, zvířaty i hlínou na zahradě. Imunita se vyvíjí v reakci na podněty, které v přehnaně čistém prostředí chybí.
Velkou novinkou v péči o dětské zdraví je podání monoklonální protilátky proti RSV, což je virus, který způsobuje velmi závažné respirační onemocnění především u kojenců. Očkování je již dostupné v porodnicích nebo v ordinacích dětských praktiků a první sezonu respiračních onemocnění, tedy v období od října do března, jej plně hradí zdravotní pojišťovny. V období podzimu by rodiče také neměli dávat nemocné nebo nedoléčené dítě do kolektivu. Nejen, že se ohrožují ostatní, ale zpomaluje se tím uzdravení dítěte. Dle TZ
www.lesensky.cz
