Medicína

Stav pokožky ovlivňují složité procesy zajišťující regeneraci buněk, tvorbu kolagenu a elastinu, ochranu či imunitní reakce. Vlivem řady faktorů však přestávají fungovat a riziko narušení přirozené kožní rovnováhy se nebezpečně zvyšuje. Je to především kouření, nedostatek spánku, stres, nevhodná strava nebo přemíra UV záření. Pokud se přidají genetické predispozice, výsledkem je ochablá, šupinatá kůže se sklony k akné, růžovce nebo také hlubokým vráskám.

Kůže slouží jako nezbytná bariéra proti působení okolních vlivů. Představuje jeden z klíčových aspektů lidského zdraví, jehož úkolem je ochrana, regulace tělesné teploty, podpora imunitní obrany, udržování vnitřní rovnováhy a vnímání dotekových podnětů. Skládá se přitom ze tří vrstev, z nichž každá plní svou specifickou funkci. Epidermis – vrchní vrstva – je tvořena hlavně keratinocyty, které mají na starosti produkci potřebného keratinu zajišťujícího odolnost pokožky, melanocyty vytvářejícími pigment melanin pro ochranu před UV zářením a imunitními buňkami. Dermis – střední vrstva – představuje zásobárnu kolagenu, elastinu a kyseliny hyaluronové. Určuje tak, jak moc je kůže pevná a pružná. V podkoží je vrstva tuku zastávající ochrannou funkci.

Komplexní systém, který je však vlivem celé řady faktorů velmi snadné narušit. Pak ztrácí svou přirozenou rovnováhu, vitalitu a zdravý vzhled. Kůže na působení nežádoucích vlivů reaguje různě. Mezi hlavní příčiny narušení regenerace buněk, změn pigmentace, zvýšené citlivosti nebo také snížené produkce kolagenu patří chronický a oxidační stres, záněty, nedostatek spánku, kouření a špatná strava. Nejnebezpečnější je dlouhé a časté vystavování se slunci. Nadměrným působením UV záření dochází k hromadění mutací v DNA kožních buněk, rozpadu kolagenu a elastinu, poruše pigmentace a oslabení imunitní ochrany kůže. Typickým projevem jsou tzv. aktinické keratózy, tedy drsné, šupinaté, červenohnědé skvrny, které se objevují hlavně na obličeji, uších, krku a rukou. Jsou často považovány za přednádorový stav, jelikož část z nich může postupně přejít do spinocelulárního karcinomu.

Genetika ovšem také ovlivňuje typ kůže, barvu a hustotu pigmentu, rychlost regenerace buněk, tvorbu kolagenu a elastinu, elasticitu, míru hydratace nebo také náchylnost k akné, růžovce či dermatitidám, včetně predispozice k rychlejšímu stárnutí a citlivosti na UV záření.

Vlivem mutace genu FLG se člověk může potýkat se slabší kožní bariérou. Pokožka je více suchá, šupinatá a náchylná k ekzémům. Varianty v GSTM1 a SOD2 zase snižují schopnost kůže neutralizovat volné radikály, a tím urychlují její stárnutí. Varianty v IL6 a TNF mohou zvyšovat predispozici k zánětlivým reakcím, které hrají roli i u akné či růžovky. Geny se podílí také na správné funkci melanocytů – pokud pracují nepravidelně, podporují tvorbu pigmentových skvrn a pih a přispívají k nerovnoměrnému tónu pleti. (Většinu těchto predispozic lze dnes však snadno a včas odhalit genetickou analýzou. (Více na: www.chromozoom.cz).  Na základě testu se jednoduše zjistí, jak je na tom jedinec např. s tvorbou vrásek, elasticitou kůže nebo také citlivostí na slunce, což může sloužit jako užitečná informace pro úpravu každodenní péče a preventivní opatření.

Genetika ovlivňuje rovněž činnost pokožky. Jedinec s dobrým genetickým základem daleko lépe zvládá například občasné působení stresu, slunce či dopad nevhodné životosprávy. Jeho pokožka je odolnější a pevnější. Geny mohou přispět také k produkci kvalitního kolagenu a elastinu a podpořit přirozenou schopnost udržení potřebné vody. Díky tomu je kůže dobře hydratovaná a odolnější proti suchu či dráždivým látkám. Genetické predispozice jsou však jen jedním z dílků komplikované skládačky – zdraví kůže vychází hlavně z každodenních návyků a pravidelné rutiny.

Kromě optimálního pitného režimu kůži pomůže i lokální aplikace hydratační kosmetiky. Vyhýbat se působení chronického stresu, jež mimo jiné ovlivňuje i hormonální hladiny v těle. Důležitý je pravidelný pohyb, meditace, relaxace. Odpočinek ve formě spánku je pro pokožku zásadní. Je vhodné minimalizovat vše, co pleti neslouží – kouření, nadměrné slunění bez potřebné ochrany a nezdravé stravování.

Ideální je myslet také na dostatek klíčových vitaminů a minerálů. Sjednocení tónu pleti zajistí vitaminy C, E a B5. Vitamin A ovlivňuje obnovu kožních buněk a nepřímo i funkci mazových žláz, C je  nezbytný pro kolagen a hojení. Vitamin E chrání před oxidačním stresem a D ovlivňuje imunitní systém, a tím nepřímo i obranyschopnost kůže. B-vitaminy podporují metabolismus buněk a některé – například B3 (niacinamid) – zlepšují funkci kožní bariéry. Při akné pomáhá především vitamin A a B5. U pigmentových skvrn je dobré se zaměřit na vitamin C, E a niacinamid (B3). Pokud člověka trápí křečové žíly, určitě by měl sáhnout po vitaminu C, rutinu a flavonoidech pro pevnost cév. Obecně je proto dobré přijímat dostatek ovoce, zeleniny, bílkovin, zdravých tuků a omega-3 mastných kyselin. Za zvážení stojí také kvalitní doplňky stravy, které často nabízí výhodnou kombinaci těchto látek.

Dle TZ

www.media-list.cz

Tweet