Medicína
Problematika psychiatrické péče v ČR a možnosti řešení
Přeplněné ordinace psychiatrů, systém „schodiště“, digitální terapie, sezónní afektivní porucha, bolesti psychiatrické péče v ČR a náměty k jejich řešení v komentáři psychiatra.
Takzvaná sezónní afektivní porucha (SAD), která se vyskytuje nejčastěji na podzim a v zimě, postihuje podle odborníků asi 3 % Čechů. Výkyvy psychiky však pociťuje až 15 % lidí. „Ačkoliv se SAD často vnímá jaké obyčejný splín, jde o formu depresivní poruchy, která může významně ovlivnit kvalitu života,“ upozorňuje psychiatr. Sezónní afektivní porucha (SAD) je opakující se typ depresivního stavu, který přichází zpravidla v souvislosti s určitým obdobím roku – nejčastěji na podzim nebo v zimě. Hlavní příčinou se zdá být nedostatek přirozeného denního světla. Lidé ji často bagatelizují a zaměňují za běžnou špatnou náladu. Podzimní splín je obvykle krátkodobý, zatímco SAD trvá celé týdny až měsíce.
Podle dostupných dat se výskyt SAD v Evropě pohybuje mezi 1–3 % populace, sezónní výkyvy nálady uvádí až 15 %. Česká data tomuto rozmezí odpovídají. V absolutních číslech jde o statisíce lidí. Vyšší riziko je jednoznačně u žen, celkově pak u populace ve věku mezi 30 a 50 lety a těch, kteří v rodině zaznamenali výskyt depresivního onemocnění. Česká republika patří do pásma, kde se SAD běžně vyskytuje, i když není tak častá jako v severských zemích. Skutečnost dokazuje, že porucha není projevem lenosti nebo slabosti, ale přirozenou reakcí organismu na nedostatek světla.
SAD se léčí světlem i antidepresivy. Účinné jsou také digitální terapie. Problémem je však omezená kapacita systému a celkový nedostatek personálu v psychiatrii. Kvůli tomu se řada pacientů ke specialistovi dostane až ve chvíli, kdy jsou jejich obtíže již velmi rozvinuté. Také chybí systematický screening a včasná diagnostika, což je dané často i nedostatečnou edukací o duševních poruchách mezi lékaři.
Důležitou léčebnou variantu proto dnes představují online terapie a digitální nástroje, které pomáhají přetíženému systému odlehčit. Lidem zpřístupňují odbornou podporu prakticky okamžitě, což je při dlouhých čekacích dobách opravdu zásadní. Nejsou náhradou klasické psychoterapie, ale představují účinný doplněk – poskytují potřebnou psychoedukaci, vedená cvičení, sebereflexní nástroje a v některých případech také kontakt s odborníkem (MUDr. Kryštof Kantor, Ph.D.).
Péče o duševní zdraví v České republice stále postrádá funkční strukturu. Přestože se o reformě dlouhodobě hovoří, v praxi chybí jeden z klíčových prvků, takzvaný stepped-care model, sloužící k tomu, aby se pacient dostal včas k pomoci, která odpovídá závažnosti jeho potíží. Lidé často končí v přeplněných psychiatrických ambulancích, přestože by jim mnohdy stačila jednodušší forma péče.
Stepped-care model si lze představit jako schodiště, po kterém se pacient postupně pohybuje. Začíná se u nejméně zatěžujících a zároveň nejrychleji dostupných forem pomoci, jako je vedená svépomoc nebo online podpora. A pokud to nestačí, přechází se k intenzivnější terapii či farmakologické léčbě. Model je navíc pružný – pacient jedná podle toho, jak se mu daří a jak se cítí.
Systém schodiště v Británii ošetří statisíce lidí ročně. V Česku zatím nefunguje Zahraniční zkušenosti, například z Velké Británie, ukazují, že stepped-care model výrazně zlepšuje dostupnost péče a efektivitu celého systému. Například v rámci britského programu Talking Therapies zvládne nižší stupně péče úspěšně absolvovat velká část pacientů, čímž se uvolňuje potřebná kapacita pro těžší případy. Důsledkem je pak kratší čekání na terapii, méně přehlcených ambulancí, méně přetížených odborníků a vyšší účinnost zásahů.
V ČR je však v současné době k dispozici prakticky pouze „výtah“, který vede rovnou do nejvyššího patra, k psychiatrovi. Tento centralizovaný přístup je problémem jak pro pacienty, tak pro odborníky i celý systém. ČR se tak v počtu hospitalizací na psychiatrii drží na špici Evropy
Hlavní překážkou je, že český systém je stále roztříštěný. Chybí jednotný způsob třídění pacientů podle závažnosti obtíží, ale také úhrada jednodušších forem pomoci. Přidruženým problémem je nedostatek odborníků, což způsobuje, že se i lidé s mírnými obtížemi dostávají rovnou do přeplněných psychiatrických ambulancí.
ČR potřebuje změny – plné úhrady pojišťoven i podporu digitálních programů. Dlouhé čekací lhůty na odbornou pomoc v oblasti duševního zdraví mohou mít fatální následky. Nedostatek kapacit v péči o psychické zdraví má v ČR zásadní systémové selhání. Jeden z největších paradoxů je, že urgentní fyzické potíže jsou běžně ošetřeny v rámci hodin, zatímco člověk v akutní psychické krizi často čeká na pomoc týdny až měsíce. Je to realita, která volá po změně. Na psychickou bolest systém často reaguje se zpožděním. Pokud se člověk ocitne v krizi, potřebuje pomoc okamžitě, nikoliv za tři měsíce. Lidé také přicházejí až ve chvíli, kdy už nemají jinou možnost. Tabuizace duševních obtíží představuje stále vážný problém.
U psychických potíží to v praxi znamená, že se příznaky nemoci postupně zhoršují. Plíživě se rozvíjí porucha spánku, objevuje se snížení energie, schopnosti pracovat nebo být s druhými. Přichází únava, beznaděj, někdy panika či myšlenky na to, že by bylo lepší nebýt. V takovém stavu už nejde jen o pomoc – jde o záchranu.
V důsledku kombinace systémových faktorů a přetrvávajícího stigmatu je v posledních letech nárůst hospitalizací, zejména u mladších ročníků. Část těchto případů by skutečně bylo možné zachytit dříve, například včasnou ambulantní pomocí, dostupnější krizovou intervencí nebo lepším systémem návaznosti péče. Nemocnice by měly být místem pro akutní, neodkladné stavy, nikoliv poslední možností pro ty, kteří nenašli pomoc jinde.
V dnešní době jsou přitom k dispozici speciální digitální nástroje, díky nimž mohou své obtíže konzultovat a řešit s psychology a psychiatry online, z pohodlí domova. Takovým nástrojem je v Česku program, založený na principu kognitivně-behaviorální terapie, který má i podporu v podobě plné úhrady od řady zdravotních pojišťoven. Kognitivně-behaviorální terapie patří mezi nejúčinnější nástroje v léčbě deprese. Bylo by vhodné odbornou i laickou veřejnost o těchto možnostech dostatečně informovat, jelikož jejich včasné využívání může ulevit jak samotným pacientům, tak i přetíženým specialistům. Volně z komentáře MUDr. Matěje Kasala, zkušeného psychiatra, působícího klinického odborníka v Mindwell.
Mindwell je systematické řešení nejčastějších psychických poruch, které je dostupné ze soukromí a pohodlí domova. Aktuálně nabízí terapeutické programy: deprese, úzkost, syndrom vyhoření, psychická odolnost a sebedůvěra. Některé programy plně hradí zdravotní pojišťovny VoZP, ČPZP, ZPMV ČR. Terapeutické programy jsou založené na postupech kognitivně-behaviorální terapie a jejich autorem je přední český psychiatr a psychoterapeut profesor Ján Praško, spoluautorkou a odbornou garantkou je klinická psycholožka Marie Ocisková. Terapeuti podstupují 5letý kognitivně-behaviorální výcvik akreditovaný pro zdravotnictví. Je strategickou investicí skupiny AKESO holding, a. s., poskytovatele zdravotních služeb. Provozuje Nemocnici Hořovice, Polikliniku v Praze, Rehabilitační nemocnici Beroun a Onkologické a radiologické centrum Multiscan.
Dle TZ
