Nemoci a jejich příznaky
Kdy zaparkovat a zajít k očnímu lékaři
Pokud se řidič mračí na dopravní značky při jízdě, je čas zpozornět. Rozmazané směrovky nebo pálivá světla protijedoucích aut nejsou jen drobná nepříjemnost, ale varovný signál, že zrak nemusí být v kondici. Stejně jako se pravidelně hlídá technický stav vozu, zaslouží si pozornost i naše oči.
Řidič si nemusí všimnout vady zraku, protože mnoho zrakových potíží se projevuje nenápadně. Řidič si potíže neuvědomuje, ale při delší jízdě začne ztrácet ostrost, hůře čte značky nebo palubní displej, přidává se pálení očí, únava a bolesti hlavy. „Každá oční vada může mít vliv na bezpečnost při řízení. U dalekozrakosti se člověk do určitého věku dokáže spoléhat na vůli oka, ale při delším řízení už se únava projeví,“ vysvětluje optometrista. Podobně i krátkozrakost či astigmatismus mohou zpomalit reakce za volantem a stát se rizikovým faktorem, který si člověk neuvědomuje.
Podobné potíže často způsobuje astigmatismus nebo šedý zákal. U astigmatismu je na vině nepravidelný tvar rohovky či čočky, který způsobuje nerovnoměrné lámání světla a zkreslený obraz – typicky se světla protijedoucích aut rozpíjejí do čar nebo „svatozáří“. Šedý zákal má jinou příčinu: čočka se postupně zakaluje a ztrácí průhlednost. Výsledek je ale podobný – rozmazané a oslňující vidění, které může jízdu znepříjemnit a zároveň ohrozit bezpečnost jízdy.
Astigmatismus se navíc často kombinuje s krátkozrakostí či dalekozrakostí, takže vidění může být ještě méně komfortní. Dobrou zprávou je, že řešení existuje – speciální cylindrické brýle nebo kontaktní čočky, které nepravidelné zakřivení „srovnají“. Pokud se objeví tyto potíže, nepodceňovat situaci a a objednat se k očnímu lékaři či optometristovi.
Také suché oči nelze přehlížet. Za normálních okolností mrkáme přibližně 14–17krát za minutu, čímž se oko přirozeně zvlhčuje. Při delším řízení, soustředění na cestu nebo pobytu v klimatizovaném autě se ale slzný film rychleji narušuje. Oči pak pálí, řežou a vidění ztrácí ostrost. Suchost oka za volantem může zásadně ovlivnit ostrost vidění. Pokud se slzný film rozpadá, může být rozptyl světla dopadající na sítnici natolik velký, že e bezpečné řízení auta je zcela vyloučeno. Umělé slzy dokážou hodně pomoci.
Barvoslepost si většina lidí spojuje s vrozenou vadou, kterou si člověk nese od dětství. Jenže barvy se mohou začít plést i v dospělosti. Takzvaná získaná porucha barevného vidění vzniká například při šedém zákalu, věkem podmíněné oční onemocnění nebo jako vedlejší účinek některých léků. Najednou červená a zelená na semaforu nevypadají tak jasně odlišně, barvy působí vybledle a jejich odstíny začínají splývat. Na rozdíl od vrozené barvosleposti, která je stabilní, může získaná postupně zhoršovat vidění, a navíc postihnout každé oko jinak.
Vrozená barvoslepost má své limity, ale i praktické řešení. „Tento defekt se opravit nedá. Ale systém řízení provozu je nastaven tak, aby jej zvládli i lidé se zcela porušeným barvocitem – důkazem je vždy stejné řazení světel na semaforu,“ zdůrazňuje oční lékař.
Čas, povinnosti, potřeba odpočinku nás v životě neustále dohánějí. Jsou však situace, kdy je nutno navštívit odborníka. Jsou to následující:
*mžourání na značky nebo světla protijedoucích aut: nejsou ostrá a nutí přivírat oči,
*pravidelně pálí či řežou oči: zejména při řízení nebo v klimatizovaném prostředí,*časté bolesti hlavy už po krátké jízdě způsobené únavou očí,
*světla aut se rozplývají: typický znak astigmatismu,
*červená a zelená na semaforu začínají splývat: barvy ztrácí kontrast, což může být problém s barvocitem,
*čtení navigace nebo palubních displejů je čím dál složitější: častý projev vetchozrakosti (presbyopie).
Dle TZ
www.botticelli.cz
