Deprese

Řeč je o panické atace, náhlém záchvatu úzkosti a strachu, který přichází náhle bez jasné příčiny. Objevuje se zčistajasna. Doprovází ji bušení srdce, pocení, závrať a nevolnost, pocity horka nebo chladu. Člověku se může zdát, že omdlí, zešílí, má infarkt nebo že umírá. Obvykle trvá několik minut, přestože se může zdát, že jde o celou věčnost.

„Panická ataka je forma úzkostné poruchy, při které tělo reaguje tak, jako by čelilo akutnímu ohrožení, přestože žádné skutečné nebezpečí nehrozí. Spouští se stresová reakce, která připravuje tělo na přežití. Jenže místo reálného ohrožení člověk např. sedí v tramvaji, na pracovní poradě nebo leží v posteli,“ vysvětluje zakladatelka neziskové organizace Loono, která se duševnímu zdraví věnuje v rámci své kampaně Dobré nitro.

V akutním stavu srdce buší, dýchání se zrychluje, dlaně se potí, svaly se napínají, tělo se může začít třást. Někdo může cítit brnění v rukou, tlak na hrudi nebo závratě. Může se dostavit pocit, že člověk omdlí, že se dusí nebo že ztrácí kontakt s realitou. Mozek zahlcují katastrofické myšlenky – „mám infarkt“, „zešílím“, „umřu“. Ačkoliv jde o intenzivní a děsivý stav, panická ataka není smrtelná a obvykle trvá jen několik minut. Člověk ji však prožívá jako naprostou ztrátu kontroly nad svým tělem i myslí. Po odeznění může cítit silné vyčerpání, ostych a často i strach, že se to stane znovu.

Mnozí panickou ataku zažijí jen jednou v životě, jiní se s ní potýkají opakovaně. Jedním z největších úskalí panických atak je jejich nepředvídatelnost. Mnoho lidí začne žít ve strachu z další ataky, proto se vyhýbají situacím, kde se u nich objevila poprvé a omezují svůj běžný život. Panická ataka může postihnout kohokoli, a často přichází bez varování. Někdy je spojena s dlouhodobým stresem nebo náročným životním obdobím, jindy se objeví ve chvílích klidu. Mezi rizikové faktory patří výskyt úzkostných poruch v rodině, chronický stres, traumata, poruchy spánku, nadměrná konzumace kofeinu nebo alkoholu a změny v mozkových chemických procesech.

Ať už panický záchvat přijde na vás nebo na někoho ve vašem okolí, je vhodné dodržet pár základních pravidel: Posadit se. Nejlépe na zem, aby se předešlo pádu. Uvědomit si a pojmenovat všechny pocity (bušení srdce, motání hlavy, pocit nedostatku dechu). Připomenout si, že prožívaný  úzkostný stav za chvíli odezní. Nejedná se o ohrožení života. Zaměřit se na dech. Dýchat zhluboka, zkusit na pár vteřin dech zadržet. Převést pozornost na bezprostřední okolí (pojmenováváním věcí kolem sebe (které vidíte, které cítíte, které slyšíte, které čicháte, kterou vnímáte chutí).  Nebát se říct si o pomoc. Zavolat blízkému, krizovou linku nebo aplikaci Nepanikařit.

Pokud panickou ataku zažívá někdo v okolí nesnižovat závažnost situace. (Nepoužívat věty jako „to nic není“, “vždyť se není čeho bát“, „zklidni se“, „nesuďte“). Nenechávat o samotě, klidným hlasem ztišit situaci (jsem tady s tebou, společně stav zvládneme!).

Panické ataky mohou potkat každého, a to bez ohledu na věk, povolání nebo socioekonomický status. Mnoho lidí se za ně však stydí nebo je tají. Když o nich ale začnou mluvit, často zjistí, že je více případů. Pokud panické ataky narušují  každodenní činnost, opakují se nebo výrazně omezují běžný život, je nutno vyhledat odborníka, psychologa nebo psychiatra. Pomoc je možná. Panická ataka není projevem slabosti a selhání. Mluvit o duševních problémech by nemělo být tabu. Dle TZ

www.loono.cz

Tweet