Medicína

Chronické žilní onemocnění negativně ovlivňuje nejen fyzické zdraví, ale i psychiku. Nemoc totiž mohou kromě nevzhledných křečových žil provázet i bolesti a otoky nohou, křeče a brnění, v pokročilých stadiích pak bércové vředy. To snižuje kvalitu života a může způsobit stres i vyvolat úzkosti a deprese.

Život s chronickým žilním onemocněním může být náročný. Bolest v nohách ztěžuje pohyb, brání plnému nasazení a zhoršuje soustředěnost při práci. Dlouhodobá bolest, pocit těžkých nohou, otoky nebo křeče mohou vést k psychické únavě a podrážděnosti. Neustálý diskomfort snižuje kvalitu života a zhoršuje schopnost relaxace, vyvolává úzkosti a depresivní ladění. Při nočních bolestech a křečích způsobující dlouhodobou nespavost, může se vyvinout až úzkostně-depresivní porucha.

Chronické žilní onemocnění je dlouhodobé onemocnění bez možnosti definitivního vyléčení – je spojené s celoživotním užíváním léků, kompresivní terapií, úpravou životního stylu a často s frustrací. „Pacienty s chronickým onemocněním trápí spíše tzv. očekávaný stres, spojený s obavami z dalšího zhoršení příznaků v následujících měsících a letech,“ vysvětluje psycholog.

Lidé v pokročilých stadiích chronického žilního onemocnění (např. s kožními změnami nebo bércovými vředy) se často vyhýbají fyzické aktivitě. Kvůli estetickým nebo hygienickým obavám souvisejícím s obvázanými ranami nebo zápachem se mohou izolovat od společnosti a tím se zvyšuje riziko deprese. Výzkum kvality života u pacientů s bércovými vředy ukázal, že pacienti vykazovali zlepšení kvality života po vyléčení ran, po snížení bolesti a získáním lepší pohyblivostí.

Viditelné příznaky jako křečové žíly, pigmentace kůže, otoky nebo bércové vředy mohou vést také k nízkému sebehodnocení. Někteří se proto cítí stigmatizováni, mohou se stydět za své nohy, což ovlivňuje například intimní život nebo ochotu nosit letní oblečení. Zahraniční studie provedená u 100 lidí s chronickým žilním onemocněním zjistila, že 29 % pacientů s varixy vykazovalo příznaky deprese, která byla spojená s nižší kvalitou života a větším omezením každodenních aktivit.

V případě příznaků chronického žilního onemocnění je důležité zamířit co nejdříve přímo k praktickému lékaři, který nastaví léčbu cíleně, a tak zpomalí progres nemoci. Tím se somatická léčba pozitivně projeví i na psychice. Mnoho pacientů se však k lékaři dostane až po několika letech od prvních příznaků. K odborníkovi přicházejí až ve chvíli, kdy nemoc postoupí do dalších stadií. 

Konzervativní (neoperační) léčba chronického žilního onemocnění spočívá v užívání venofarmak – léků na posílení žilních stěn a zamezení vzniku zánětu žilní stěny, v nošení kompresních punčoch a v zapojení režimových opatření (častý pohyb nohama, odpočinek s nohama ve vyvýšené poloze, redukce nadbytečné hmotnosti).

Psychice pomáhá: Psychologická podpora (např. kognitivně-behaviorální terapie), edukování pacienta – porozumění nemoci zvyšuje motivaci k léčbě, léčba příčin a projevů – čím účinnější léčba, tím menší psychická zátěž a pravidelná fyzická aktivita (např. chůze, plavání) – má pozitivní vliv na náladu i cévní zdraví.

Více na: www.zilniporadna.cz, kde pacienti najdou mapu specializovaných lékařských ordinací a možnost online konzultace s odborníky. 

Dle TZ

www.focus-age.cz

 

Tweet