Deprese
Úzkost je varovný signál stejně jako bolest
Pro mnohé je dnešní doba uspěchaná, je stále méně času, po covidové pandemii a vypuknutí války na Ukrajině je život náročnější, nastupuje stres a úzkost. A ne každý má dostatek času a prostoru věnovat se sobě, svým pocitům a efektivnímu odpočinku. Tento trend je vidět v celé společnosti a bohužel se odráží ve zhoršení psychické pohody a psychického zdraví i dětí.
Dle dostupných statistik se zvyšuje počet pokusů o sebevraždu u nezletilých, není dostatek lůžek ani pro ošetření akutních stavů, není dostatek dětských psychiatrů a psychologů a objednací doby jsou nekonečně dlouhé. Otázkou zůstává, jak zvládá jedinec stres, jak se o sebe stará, a jaký opravdu dává vzor dětem. Úzkost a bolest jsou varovnými signály, kterými tělo a psychika informují, že něco není v pořádku.
Snad každý už v životě zažil pocit napětí, strachu, nadměrné obavy a starosti, katastrofické myšlenky a představy, potíže se soustředěním, nadměrnou ostražitost, lekavost nebo naopak vyčerpání a ospalost. Neschopnost odpočívat. Záchvaty paniky. Úzkost z očekávání toho, co přijde, jak to bude, jak se všechno zvládne, jak to dopadne... Psychická nepohoda může imitovat i celou řadu tělesných příznaků a je dobré se ujistit, že se nejedná o somatické problémy spojené s onemocněním fyzického těla. Lékaři vyšetřeními nic nezjistí a konečné doporučení může znít: navštivte psychiatra.
Psychické stavy doprovází i řada fyzických obtíží. Ty se ve spojení se stresem nebo úzkostí mohou opravdu projevovat jako různé tělesné choroby! Jsou to: bušení srdce, rychlý tep, tlaky na hrudi, píchání u srdce, sevření hrudi (jako infarkt nebo onemocnění srdce). Pocit dušnosti, zkrácení dechu, zrychlené dýchání, pocit nedostatku dechu (jako astma). Bolesti v zádech, cukání v těle, brnění a mravenčení, nejčastěji končetin a rtů, napětí ve svalech, roztřesenost (jako neurologické nemoci). Časté močení (jako infekce močových cest). Průjem, zácpa, nadýmání, tlak v žaludku, pocity na zvracení (jako onemocnění trávicího traktu). Potíže s polykáním, pocit „knedlíku“ v krku nebo nadměrné pocení.
Tyto stavy však vyžadují už péči o psychické zdraví. K ní neodmyslitelně patří psychohygiena. Základem je zdravý spánek, relaxace (aktivní i pasivní). Nabízejí se techniky meditace, hlubokého dýchání, jógy nebo procházky v přírodě. Může pomoci i poslech hudby nebo čtení knihy, čas trávený s přáteli a rodinou nebo kreativní činnost. Všeobecně by se mělo jednat o příjemné aktivity, které přinášejí energii a radost.
Dalším řešením mohou být volně prodejná fytofarmaka, například extrakt z levandule (léčivý přípravek, který podléhá kontrole Státního ústavu pro kontrolu léčiv, nikoliv o doplněk stravy), nebo extrakt z rozchodnice růžové. Používá se ke zmírnění příznaků stresu a únavy. Jedná se opět o léčivý přípravek. V případě výraznějších a dlouhodobějších obtíží s nespavostí je nutné vyhledat lékaře, ideálně psychiatra, a při jeho nedostupnosti praktického lékaře. Další možností jsou psychofarmaka po poradě s lékařem. Mnohem vhodnější jsou například antidepresiva a jako pohotovostní léky při akutní nespavosti lze využít i jiné nenávykové léky.
Dalším výborným nástrojem je psychoterapie, která objasňuje potíže, umožňuje podívat se na život z jiné perspektivy a najít řešení problémů. Při zvládání stresu a úzkosti je důležité nejen se starat o tělo, ale také o mysl. Komplexní péče je prevencí psychické pohody. Dle TZ
www.botticelli.cz

