Medicína
Geny, mikrobiom a výživa
Kategorie: Kalorické hodnoty Aktuality
15.duben 2025
Jídlo není jen záležitostí osobních preferencí, ale i genetických predispozic, které ovlivňují schopnost trávit a využívat různé živiny. Zatímco někteří se cítí skvěle s vyšším příjmem masa a živočišných produktů, jiní dávají přednost rostlinné stravě, která lépe podporuje jejich metabolismus. K tomu všemu je potřeba zohlednit i složení střevního mikrobiomu, který hraje zásadní roli v trávení a imunitní odpovědi organismu.
Skladba jídelníčku není pouze náhodnou volbou. Každý člověk je individuální, proto se i jeho potřeba příjmu důležitých živin značně liší. Někdy tělo vyžaduje vyšší příjem masa a masných produktů, naopak někdy dává přednost zelenině a pokrmům na rostlinné bázi. Významnou roli ve výběru a preferenci potravin hraje genetika.
„Některé geny skutečně mohou rozhodovat o tom, čemu člověk dává v jídle přednost. Jde například o geny související s citlivostí na hořkost či metabolismem tuků a bílkovin, jako jsou FTO, APOA2 a PPARα, které určují efektivitu trávení a využití živin z masa. Klíčový je také gen DRD2, jež reguluje dopaminovou odměnu z jídla, tedy jak uspokojivě působí určité potraviny na mozek. Geny AMY1 a CPT1A zase rozhodují o enzymatické aktivitě spojené s trávením tuků a sacharidů, což souvisí s preferencí makroživin,“ vysvětluje genetička.
Kromě genetických predispozic je však velmi podstatný také střevní mikrobiom, jeho složení a zastoupení nezbytných bakterií, které se starají o trávení živočišných bílkovin a rostlinné vlákniny. Jejich schopnost zpracovávat makroživiny ovlivňuje, jakým stravovacím návykům dává člověk přednost. Mikroorganismy svou metabolickou aktivitou dokonce ovlivňují neurotransmitery a hormonální signály spojené s chutí k jídlu.
Jídelníček založený primárně na mase tělu dodává kvalitní bílkoviny a esenciální aminokyseliny, podporuje růst svalů, regeneraci tkání a tvorbu hormonů. Je zdrojem důležitých látek, jako jsou zdravé tuky v podobě omega-3 mastných kyselin podporujících činnost mozku, vitamín B či železo.
Ve střevech typického masožravce převažují bakterie Bacteroides, Alistipes a Bilophila, jejichž hlavní úlohou je štěpení živočišných tuků a bílkovin. Naopak chybějícími mikroorganismy jsou Prevotella a Akkermansia zajišťující fermentaci vlákniny. Tento typ mikrobiomu může zvyšovat produkci trimethylamin-N-oxidu, zkráceně TMAO, a sirovodíku, které dlouhodobým působením mají negativní dopad na správnou funkci střevní bariéry, ale i zdraví kardiovaskulárního systému. Omezený příjem vlákniny navíc snižuje produkci protizánětlivých mastných kyselin s krátkým řetězcem i narušení střevní mikrobioty a celkového zdraví.
Ačkoliv mohou na tento typ stravování někteří lidé reagovat lépe, obecně se strava založená vyloženě na masných výrobcích nedoporučuje. Mezi časté následky patří zápach z úst v důsledku ketózy, zácpa z důvodu nízkého příjmu vlákniny či únava a změna střevního prostředí. Z dlouhodobého hlediska může dojít k zánětu střevní sliznice, metabolické nerovnováze, narušení kardiovaskulárního systému a hrozí také rozvinutí dny postihující klouby vlivem nahromaděné kyseliny močové. Trpí také ledviny, které musí zpracovávat nadbytek dusíkatých látek a játra.
Bezmasý jídelníček je kromě důležité vlákniny bohatý na antioxidanty, rostlinné polyfenoly, které snižují zánětlivé procesy, podporují zdraví střevního mikrobiomu a působí jako prevence metabolických onemocnění. Fytochemikálie z ovoce a zeleniny fungují jako přirozený detox pro játra a zároveň jako ochrana buněk před oxidačním stresem. Důležitý je také nižší příjem nasycených tuků a cholesterolu.
Mikrobiom vegetariánů a lidí, kteří dávají přednost rostlinné stravě, disponuje vyšší diverzitou a převahou bakterií Prevotella, Bifidobacterium a některých druhů Lachnospiraceae podporujcíí tvorbu mastných kyselin s krátkým řetězcem. Ani toto složení však není ideální, pokud ve stravě chybí dostatečná pestrost. Takto složený mikrobiom je sice obecně považován za prospěšný pro zdraví střev, může být ale méně adaptivní na trávení živočišných tuků a bílkovin v případě přechodu na smíšenou stravu. Kritický je také nedostatek vitamínu B12, který produkují samotné bakterie, hemového železa, zinku, omega-3 mastných kyselin a některých aminokyselin. Výsledkem je poté oslabení svalů, snížení imunity či anémie. Hrozí i osteoporóza, neurologické poruchy, narušení činnosti štítné žlázy vzhledem k nízkému příjmu jódu a selenu.
Ideální je střídmý a pestrý jídelníček. Je proto vhodné zařadit kvalitní bílkoviny ze živočišných i rostlinných zdrojů, zdravé tuky, dostatek vlákniny a rozmanitý přísun mikroživin. Maso není nutností, pokud je strava vyvážená a doplněná o veškeré esenciální živiny, jako jsou vitamíny, minerály a aminokyseliny.
Důležité je složení střevního mikrobiomu, rovnováha střevního prostředí a optimální zastoupení několika bakteriálních kmenů zajišťujících potřebnou diverzitu. Bifidobacterium tráví vlákninu a posiluje imunitní systém – lze je získat z mléčných výrobků a kvašené zeleniny. Dále Lactobacillus pro snížení pH ve střevě a štěpení laktózy, Akkermansia muciniphila udržující střevní bariéru, Faecalibacterium prausnitzii, jež produkuje protizánětlivý butyrát, a v neposlední řadě Prevotella pomáhající s fermentací rostlinné vlákniny.
Dobré je znát aktuální složení střevního mikrobiomu, a získat tak cenné informace při sestavování ideálního jídelníčku. Test mikrobiomu poskytuje data o zastoupení různých druhů bakterií ve střevech, včetně prospěšných i potenciálně škodlivých mikroorganismů. Více na: www.chromozoom.cz
Dle TZ
www.media-list.cz
„Některé geny skutečně mohou rozhodovat o tom, čemu člověk dává v jídle přednost. Jde například o geny související s citlivostí na hořkost či metabolismem tuků a bílkovin, jako jsou FTO, APOA2 a PPARα, které určují efektivitu trávení a využití živin z masa. Klíčový je také gen DRD2, jež reguluje dopaminovou odměnu z jídla, tedy jak uspokojivě působí určité potraviny na mozek. Geny AMY1 a CPT1A zase rozhodují o enzymatické aktivitě spojené s trávením tuků a sacharidů, což souvisí s preferencí makroživin,“ vysvětluje genetička.
Kromě genetických predispozic je však velmi podstatný také střevní mikrobiom, jeho složení a zastoupení nezbytných bakterií, které se starají o trávení živočišných bílkovin a rostlinné vlákniny. Jejich schopnost zpracovávat makroživiny ovlivňuje, jakým stravovacím návykům dává člověk přednost. Mikroorganismy svou metabolickou aktivitou dokonce ovlivňují neurotransmitery a hormonální signály spojené s chutí k jídlu.
Jídelníček založený primárně na mase tělu dodává kvalitní bílkoviny a esenciální aminokyseliny, podporuje růst svalů, regeneraci tkání a tvorbu hormonů. Je zdrojem důležitých látek, jako jsou zdravé tuky v podobě omega-3 mastných kyselin podporujících činnost mozku, vitamín B či železo.
Ve střevech typického masožravce převažují bakterie Bacteroides, Alistipes a Bilophila, jejichž hlavní úlohou je štěpení živočišných tuků a bílkovin. Naopak chybějícími mikroorganismy jsou Prevotella a Akkermansia zajišťující fermentaci vlákniny. Tento typ mikrobiomu může zvyšovat produkci trimethylamin-N-oxidu, zkráceně TMAO, a sirovodíku, které dlouhodobým působením mají negativní dopad na správnou funkci střevní bariéry, ale i zdraví kardiovaskulárního systému. Omezený příjem vlákniny navíc snižuje produkci protizánětlivých mastných kyselin s krátkým řetězcem i narušení střevní mikrobioty a celkového zdraví.
Ačkoliv mohou na tento typ stravování někteří lidé reagovat lépe, obecně se strava založená vyloženě na masných výrobcích nedoporučuje. Mezi časté následky patří zápach z úst v důsledku ketózy, zácpa z důvodu nízkého příjmu vlákniny či únava a změna střevního prostředí. Z dlouhodobého hlediska může dojít k zánětu střevní sliznice, metabolické nerovnováze, narušení kardiovaskulárního systému a hrozí také rozvinutí dny postihující klouby vlivem nahromaděné kyseliny močové. Trpí také ledviny, které musí zpracovávat nadbytek dusíkatých látek a játra.
Bezmasý jídelníček je kromě důležité vlákniny bohatý na antioxidanty, rostlinné polyfenoly, které snižují zánětlivé procesy, podporují zdraví střevního mikrobiomu a působí jako prevence metabolických onemocnění. Fytochemikálie z ovoce a zeleniny fungují jako přirozený detox pro játra a zároveň jako ochrana buněk před oxidačním stresem. Důležitý je také nižší příjem nasycených tuků a cholesterolu.
Mikrobiom vegetariánů a lidí, kteří dávají přednost rostlinné stravě, disponuje vyšší diverzitou a převahou bakterií Prevotella, Bifidobacterium a některých druhů Lachnospiraceae podporujcíí tvorbu mastných kyselin s krátkým řetězcem. Ani toto složení však není ideální, pokud ve stravě chybí dostatečná pestrost. Takto složený mikrobiom je sice obecně považován za prospěšný pro zdraví střev, může být ale méně adaptivní na trávení živočišných tuků a bílkovin v případě přechodu na smíšenou stravu. Kritický je také nedostatek vitamínu B12, který produkují samotné bakterie, hemového železa, zinku, omega-3 mastných kyselin a některých aminokyselin. Výsledkem je poté oslabení svalů, snížení imunity či anémie. Hrozí i osteoporóza, neurologické poruchy, narušení činnosti štítné žlázy vzhledem k nízkému příjmu jódu a selenu.
Ideální je střídmý a pestrý jídelníček. Je proto vhodné zařadit kvalitní bílkoviny ze živočišných i rostlinných zdrojů, zdravé tuky, dostatek vlákniny a rozmanitý přísun mikroživin. Maso není nutností, pokud je strava vyvážená a doplněná o veškeré esenciální živiny, jako jsou vitamíny, minerály a aminokyseliny.
Důležité je složení střevního mikrobiomu, rovnováha střevního prostředí a optimální zastoupení několika bakteriálních kmenů zajišťujících potřebnou diverzitu. Bifidobacterium tráví vlákninu a posiluje imunitní systém – lze je získat z mléčných výrobků a kvašené zeleniny. Dále Lactobacillus pro snížení pH ve střevě a štěpení laktózy, Akkermansia muciniphila udržující střevní bariéru, Faecalibacterium prausnitzii, jež produkuje protizánětlivý butyrát, a v neposlední řadě Prevotella pomáhající s fermentací rostlinné vlákniny.
Dobré je znát aktuální složení střevního mikrobiomu, a získat tak cenné informace při sestavování ideálního jídelníčku. Test mikrobiomu poskytuje data o zastoupení různých druhů bakterií ve střevech, včetně prospěšných i potenciálně škodlivých mikroorganismů. Více na: www.chromozoom.cz
Dle TZ
www.media-list.cz
Autor: MUDr. Olga Wildová
