Aktuality
V březnu má organismus nejméně vitamínu D
Kategorie: Nemoci a jejich příznaky Aktuality
20.březen 2025
Podle dat společnosti SYNLAB, v oblasti laboratorní diagnostiky, je březen měsícem největšího deficitu vitamínu D v roce. Poukázala na to interní analýza více než 200 000 testů, která zkoumala stav hladiny vitamínu v krvi samoplátců a pacientů v průběhu roku. Medián všech výsledků dosahuje v březnu hodnoty 58,8 nmol/l, což je hluboko pod doporučeným rozmezím Světové zdravotnické organizace (75–125 nmol/l). Nedostatek vitamínu D, který může mít řadu negativních dopadů na zdraví, byl v daném měsíci naměřený u 68 % vyšetřených. Největší deficit mají teenageři a dvacátníci.
Společnost vycházela ve své poslední analýzy výsledky krevních testů hladiny vitamínu D, které vyšetřovala v období posledních tří let (2022–2024). Jejím cílem bylo porovnat, jak se v průběhu roku hladina vitamínu D v krvi mění a kdy je třeba věnovat větší pozornost jeho doplňování. Výsledky ukázaly, že nejkritičtější deficit je v březnu (58,8 nmol/l). Od dubna začíná hladina vitamínu pomalu stoupat (59,9 nmol/l), doporučených hodnot však obvykle dosáhne až v červenci (75,2 nmol/l).
Přirozené čerpání vitamínu D ze slunce je v našich zeměpisných šířkách možné pouze v období od května do září. Pokud po létě se nedbá na jeho suplementaci ze stravy, v říjnu začíná hladina pomalu klesat, přes zimu se zásoby zcela vyčerpají a v březnu je ho již kritický nedostatek.
Nedostatečná hladina vitamínu D byla v březnu naměřená u 68 % vyšetřených. Deficit se může projevit zvýšenou únavou, oslabenou imunitou nebo horší náladou. Jarní únavu přičítá mnoho lidí změně ročního období a počasí, ve skutečnosti jde však většinou o důsledek nedostatku klíčových živin, které tělo v zimě vyčerpalo. Kromě vitamínu D je to ještě železo a vitamíny skupiny B. Dlouhodobý deficit vitamínu D může vést ke svalové slabosti, vyššímu riziku osteoporózy, zlomenin či infarktu myokardu.
Analýza rovněž ukázala, že nejvíce trpí deficitem vitamínu D věková kategorie 10–20 let (medián výsledků 45,7 nmol/l). Nedostatek byl v této skupině detekovaný u 75 % vyšetřených. V závěsu za nimi jsou dvacátníci (medián výsledků 49,25 nmol). Zde se pod referenční mezí pohybuje 68 % provedených testů. Nejlépe dopadla vyšetření ve věkové skupině 80–90 let (medián 68 nmol/l), doporučených mezí však stále nedosáhla.
Vitamín D je možné doplnit do těla stravou, a to nejlépe živočišného původu. Tato forma se nazývá vitamín D3 a je hojně obsažena v tučných mořských rybách, vejcích či mléčných výrobcích. V rostlinné stravě se vitamín D vyskytuje pouze ve formě D2, kterou organismus těžko vstřebává. Lidé s omezeným příjmem živočišných potravin by tak po konzultaci s lékařem měli zvážit suplementaci v podobě doplňků stravy.
Ze stravy je ideální čerpat okolo 1 000 IU vitaminu D denně. Při jednorázových vyšších dávkách „jednou za čas“ hrozí předávkování, které může mít negativní vliv na srdce a ledviny. Vitamín D je rozpustný v tucích a nevyplavuje se z organismu tak rychle jako vitamíny rozpustné ve vodě. Výživové doplňky je tak třeba dávkovat optimálně dle doporučení lékárníka nebo lékaře.
Stav hladiny vitamínu D se u každého liší dle individuálních faktorů, jako je míra příjmu ze stravy, věk či zdravotní stav. Ověřit si ji lze laboratorním testem krve u praktického lékaře nebo v soukromých laboratořích. Výsledky vyšetření, které jsou zpravidla k dispozici do dvou pracovních dní, je vždy vhodné konzultovat s lékařem. Dle TZ
www.synlab.com
Přirozené čerpání vitamínu D ze slunce je v našich zeměpisných šířkách možné pouze v období od května do září. Pokud po létě se nedbá na jeho suplementaci ze stravy, v říjnu začíná hladina pomalu klesat, přes zimu se zásoby zcela vyčerpají a v březnu je ho již kritický nedostatek.
Nedostatečná hladina vitamínu D byla v březnu naměřená u 68 % vyšetřených. Deficit se může projevit zvýšenou únavou, oslabenou imunitou nebo horší náladou. Jarní únavu přičítá mnoho lidí změně ročního období a počasí, ve skutečnosti jde však většinou o důsledek nedostatku klíčových živin, které tělo v zimě vyčerpalo. Kromě vitamínu D je to ještě železo a vitamíny skupiny B. Dlouhodobý deficit vitamínu D může vést ke svalové slabosti, vyššímu riziku osteoporózy, zlomenin či infarktu myokardu.
Analýza rovněž ukázala, že nejvíce trpí deficitem vitamínu D věková kategorie 10–20 let (medián výsledků 45,7 nmol/l). Nedostatek byl v této skupině detekovaný u 75 % vyšetřených. V závěsu za nimi jsou dvacátníci (medián výsledků 49,25 nmol). Zde se pod referenční mezí pohybuje 68 % provedených testů. Nejlépe dopadla vyšetření ve věkové skupině 80–90 let (medián 68 nmol/l), doporučených mezí však stále nedosáhla.
Vitamín D je možné doplnit do těla stravou, a to nejlépe živočišného původu. Tato forma se nazývá vitamín D3 a je hojně obsažena v tučných mořských rybách, vejcích či mléčných výrobcích. V rostlinné stravě se vitamín D vyskytuje pouze ve formě D2, kterou organismus těžko vstřebává. Lidé s omezeným příjmem živočišných potravin by tak po konzultaci s lékařem měli zvážit suplementaci v podobě doplňků stravy.
Ze stravy je ideální čerpat okolo 1 000 IU vitaminu D denně. Při jednorázových vyšších dávkách „jednou za čas“ hrozí předávkování, které může mít negativní vliv na srdce a ledviny. Vitamín D je rozpustný v tucích a nevyplavuje se z organismu tak rychle jako vitamíny rozpustné ve vodě. Výživové doplňky je tak třeba dávkovat optimálně dle doporučení lékárníka nebo lékaře.
Stav hladiny vitamínu D se u každého liší dle individuálních faktorů, jako je míra příjmu ze stravy, věk či zdravotní stav. Ověřit si ji lze laboratorním testem krve u praktického lékaře nebo v soukromých laboratořích. Výsledky vyšetření, které jsou zpravidla k dispozici do dvou pracovních dní, je vždy vhodné konzultovat s lékařem. Dle TZ
www.synlab.com
Autor: MUDr. Olga Wildová
