Aktuality

Stejně jako se bez vody neobejdou důležité ekosystémy v přírodě, pro lidské tělo je nepostradatelná pro celou řadu biologických procesů. Od transportu živin, regulace tělesné teploty až po trávení a vylučování odpadních látek a nebezpečných toxinů. Je důležitá pro udržení rovnováhy elektrolytů, pH v buňkách a tkáních, pro metabolismus a normální činnost orgánů.

Nachází se v orgánech s vysokým metabolickým obratem, jako jsou mozek, játra a svaly, a ve všech buňkách především v podobě intracelulární tekutiny, která tvoří přibližně dvě třetiny celkového objemu vody v těle. Naopak nejméně je v tukových tkáních. Tukové buňky jsou z většiny vyplněny tukem a ke své funkci tekutinu téměř nepotřebují, jelikož slouží k ukládání energie, a ne k aktivním metabolickým procesům vyžadujícím větší množství vody.

Neexistuje tedy část lidského těla, kde by voda nebyla! Její hladina v organismu je proměnlivá. Mimo běžných tělesných potřeb, jako je vylučování, pocení, dýchání, kdy voda z těla odchází v podobě páry při výdechu, či zvýšený metabolismus, hraje velkou úlohu také věk, pohlaví, genetika a životní styl!

U dětí je zastoupení vody největší. Až 75 % tekutiny v těle napomáhá k optimálnímu vývoji a růstu. S přibývající roky poté hladina klesá a dostává se na běžné hodnoty dospělých. U žen se průměrné množství pohybuje okolo 50–55 %, muži mají tekutiny v těle o něco více – průměrně 55–60 %.  Muži mají v těle vyšší podíl svalové hmoty, která obsahuje více vody a podporuje metabolické procesy, proto mají i celkově vyšší podíl tekutin v těle. Naopak ženy mají více tukové tkáně, což znamená nižší procento tělesné vody, ale jejich potřeba tekutin může být vyšší kvůli udržování rovnováhy elektrolytů a hormonálním změnám, například během menstruačního cyklu. Zvýšená potřeba vody se také objevuje v průběhu těhotenství a kojení.

Každý má určitou hranici vody, kterou tělo udržuje v rovnováze. Je potřeba zohlednit nejen pitný režim, ale také tělesnou kompozici, genetické faktory, jako jsou variace v genech pro regulaci vody, nebo predispozice k některým typům onemocnění.

Obecně lze však stav dehydratace označit při ztrátě 2–3 % tělesné váhy vlivem ztráty vody. Projevy jsou různé a mohou mít až doživotní následky. Od svalových křečí, slabosti, kognitivních problémů, zácpy a únavy až po selhání ledvin. Ztráta více než 10 % tělesné váhy vlivem ztráty vody může vést k život ohrožujícím komplikacím.

Ačkoliv je těžké stanovit přesný objem pitného režimu, který by měl člověk za den přijmout, obecně se uvádí, že muži by měli vypít kolem 3,7 l za den, ženy 2,7 l a děti podle věku mezi 1,5–2,5 l. Je však potřeba zohlednit výšku, váhu nebo i podíl svalové hmoty v těle. Kromě čisté vody je možné organismus hydratovat také vodnatými potravinami a pokrmy, jako je ovoce, zelenina či polévky.

Důležitá je rovněž rovnováha elektrolytů v těle, která značně přispívá ke vstřebávání tekutiny. Ideální je zařadit do stravy sodík, draslík, hořčík a vápník, které pomáhají udržet rovnováhu tekutin v těle a podporují transport vody do buněk. Efektivní je také malé množství sacharidů, které zvyšují vstřebávání tekutiny ve střevě díky osmotickému efektu. Trávicí trakt je klíčovým místem, odkud se živiny a voda dostávají zpět do těla. Jeho zdraví a kondice hraje proto zásadní roli. Jednou z možností, jak zjistit aktuální stav střevního mikrobiomu, je jeho analýza.  (Více na www.chromozoom.cz)

Optimální hladina vody v těle je nezbytná pro kognitivní funkce a činnost mozku. Mozek je z velké části tvořen tekutinou. Když  dojde k celkové dehydrataci, klesá jeho schopnost správně fungovat. Člověk se poté cítí unavený, nekoncentrovaný.

Pokud je dodržen správný pitný režim, dochází k transportu důležitých živin, odstranění toxinů a regulaci tělesné teploty, čímž jsou zajištěny optimální podmínky pro činnost organismu. Dle TZ
www.media-list.cz

Tweet