Medicína

České děti kvůli nadváze či obezitě přicházejí o téměř 17 let života prožitého v plném zdraví. Míra obezity u nich přitom za posledních 20 let výrazně narůstá a stát v prevenci selhává. To má negativní dopady jak na zdraví populace, tak státní rozpočet – experti odhadují náklady pro rok 2050 na 11 miliard korun ročně. Uvedla to nová datová analýza think tanku Ministr zdraví na portále „Data o zdraví". Podle ní se vyšší riziko nadváhy či obezity u dětí pojí například s malou fyzickou aktivitou, nezaměstnaností otce a pocitem nedostatečnosti ve škole. V nižším riziku jsou naopak střední až vysoká intenzita fyzické aktivity nebo lepší socioekonomické postavení rodiny.

„Data bohužel ukazují, že v Česku od roku 1990 výrazně narůstá míra obezity u dívek i chlapců ve všech věkových kategoriích. Tento problém je často provází po celý život. U obézních dětí a dospívajících je totiž podle studií pětkrát vyšší pravděpodobnost, že budou obézní i v dospělosti, což má vážné důsledky. Institut pro měření a hodnocení zdraví potvrdil, že kvůli tomu děti přichází o téměř 17 let prožitých v plném zdraví. To je alarmující," popsal lékař, hlavní epidemiolog IKEM a člen Kabinetu Ministr zdraví s tím, že obezita v dětství je rizikovým faktorem pro rozvoj dalších různých onemocnění (diabetes, astma, rakovina, kardiovaskulární potíže, vysoký tlak, psychické problémy).

Z pohledu nákladů pro stát pak experti odhadují, že by měly v roce 2050 dosáhnout přibližně 11 miliard korun ročně, což představuje zhruba 1,9 % výdajů vynaložených na zdravotní péči v roce 2022, tedy přibližně 50 tisíc korun na jedno dítě trpící obezitou.

„Těmto rizikům je přitom možné předcházet. Aby se nám to podařilo, musíme ale znát faktory, které se s riziky obezity či nadváhy u dětí pojí. Proto jsme za Ministra zdraví zpracovali potřebnou analýzu, která na vzorku více než 7 790 českých dětí potvrdila, že významnou roli hraje například zaměstnání otce, příjem domácnosti, nízká fyzická aktivita, ale i míra přijetí spolužáky," uvedl odborník.

Související studie pak ukazují, že se obezita častěji vyskytuje u dětí, jejichž rodiče trpí nadváhou nebo obezitou. Rozdíly jsou také mezi jednotlivými školami či regiony. Na problematiku je tak třeba nahlížet komplexně, zásadní vliv má chování, se kterým se děti setkávají v rodině, ve škole i celospolečenské nastavení.

„Za dětskou obezitu nemůžeme vinit samotné děti. Ty se pouze přizpůsobují světu, který jim utváříme my, dospělí – rodiče, pečovatelé, učitelé, trenéři, ale také tvůrci politiky. Právě dospělí nesou významnou část odpovědnosti. Dětská obezita není jen individuálním problémem, ale odrazem toho, v čem děti vyrůstají, co je učíme, že je normální. Prevence tak musí být komplexní a zaměřit se právě i na širší prostředí, které spoluutváří náš životní styl," nastínila lékařka, odbornice na výživu ve veřejném zdraví a členka Kabinetu Ministr zdraví.

Podle ní se nestačí spoléhat pouze na osvětu, ale je nutné odstranit faktory podporující nezdravé návyky, a naopak podpořit ty zdravé. „U dětí je tak například důležité zaměřit se na kvalitu školního stravování, lépe kontrolovat reklamu a marketingové aktivity zaměřené na dětskou populaci, podpořit pohyb jako součást běžného života, třeba skrze budování cyklostezek, ale i pracovat na zapojení celé rodiny," dodala odbornice.
Analýza dle think-tanku Ministr zdraví
www.ministrzdraví.cz

Tweet