Léčiva
Rezistence antibiotik je již celosvětovou hrozbou
Kategorie: Nemoci a jejich příznaky Léky a lidé Aktuality
21.leden 2025
Antibiotika jsou důležitou součástí medicíny. Rezistence bakterií vůči antibiotikům však představuje jednu z nejtěžších výzev medicíny 21. století. V posledních letech se žel všeobecně rozmohlo nadužívání a nesprávné užívání antibiotik, což zvýšilo nárůst rezistentních kmenů způsobujících obtížně léčitelné infekce. Spotřeba antibiotik v ČR stále rapidně stoupá, čímž se řadíme se mezi státy s největší spotřebou v rámci Evropy. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jde o jednu z nejvážnějších hrozeb pro veřejné zdraví.
Antibiotická léčba je základním pilířem moderní medicíny a život zachraňující léčbou. Nejde přitom jen o terapii těžkých infekcí, na které se před objevením antibiotik běžně umíralo, ale u určitých skupin pacientů také o jejich prevenci. Bez antimikrobiálních léčiv by nebylo možné provádět řadu rutinních chirurgických zákroků nebo ochránit křehké nemocné.
Bakterie jsou evolučně velmi přizpůsobivé a na mnoho antibiotik si vytvořily odolnost. Geny, které jim tuto odolnost dávají, se navíc mezi bakteriemi rychle šíří a často se přenášejí i mezi různými druhy. Tyto multirezistentní bakterie, známé jako superbakterie, jsou proto velkým problémem po celém světě. Odhaduje se, že v roce 2050 bude s rezistencí na antibiotika souviset celosvětově 8,2 milionu úmrtí za rok, zatímco v roce 2021 to bylo 4,7 milionu. Znamená to odhadovaný nárůst mezi roky 2022 a 2050 o 70 %. Nejvíce postiženou skupinou budou podle předpovědi osoby starší 70 let.
Jednou z nejzásadnějších příčin šíření antibiotické rezistence je stále nadužívání a nesprávné užívání antibiotik. Zbytečné nasazování antibiotické léčby má několik příčin. Nedostatečně informovaní pacienti často na lékaři vyžadují předepsání antibiotik. Podle průzkumu z roku 2021 podání antibiotik po svém lékaři požadovalo až 40 % pacientů. Mnoho běžných infekcí, především nejčastějších infekcí dýchacích cest, je způsobena viry. Udává se, že až 9 z 10 infekcí horních dýchacích cest je virového původu. V těchto případech je zcela dostačující symptomatická léčba a poučení pacienta ohledně doby trvání příznaků, což je obvykle přibližně týden.
Ale také někteří lékaři antibiotika předepisují automaticky, aniž stanoví původce. Nemocní pak mohou vystřídat několik různých antibiotik, která „konečně zaberou“! Následkem je vznik a šíření rezistentních bakterií a zhoršení účinnosti antibiotické léčby nejen u běžných infekcí, ale i u těžkých infekčních onemocnění. Proto je nutná také opakovaná edukace lékařů o správné praxi v předepisování antibiotik.
Důležitou úlohu v prevenci nadužívání antibiotik mají však i lékárníci. Nezastupitelní jsou při výchově pacienta, kterého by měli při vydání léčiva poučit o správném užívání. Zejména je nutné, aby pacient dodržel dobu léčby nastavenou lékařem. Některým pacientům je také třeba opakovaně vysvětlovat, že si nespotřebovaná antibiotika nemají schovávat „na horší časy“ a nasazovat si je při příštím onemocnění bez doporučení lékařem. Dle TZ
www.havaspr.cz
Bakterie jsou evolučně velmi přizpůsobivé a na mnoho antibiotik si vytvořily odolnost. Geny, které jim tuto odolnost dávají, se navíc mezi bakteriemi rychle šíří a často se přenášejí i mezi různými druhy. Tyto multirezistentní bakterie, známé jako superbakterie, jsou proto velkým problémem po celém světě. Odhaduje se, že v roce 2050 bude s rezistencí na antibiotika souviset celosvětově 8,2 milionu úmrtí za rok, zatímco v roce 2021 to bylo 4,7 milionu. Znamená to odhadovaný nárůst mezi roky 2022 a 2050 o 70 %. Nejvíce postiženou skupinou budou podle předpovědi osoby starší 70 let.
Jednou z nejzásadnějších příčin šíření antibiotické rezistence je stále nadužívání a nesprávné užívání antibiotik. Zbytečné nasazování antibiotické léčby má několik příčin. Nedostatečně informovaní pacienti často na lékaři vyžadují předepsání antibiotik. Podle průzkumu z roku 2021 podání antibiotik po svém lékaři požadovalo až 40 % pacientů. Mnoho běžných infekcí, především nejčastějších infekcí dýchacích cest, je způsobena viry. Udává se, že až 9 z 10 infekcí horních dýchacích cest je virového původu. V těchto případech je zcela dostačující symptomatická léčba a poučení pacienta ohledně doby trvání příznaků, což je obvykle přibližně týden.
Ale také někteří lékaři antibiotika předepisují automaticky, aniž stanoví původce. Nemocní pak mohou vystřídat několik různých antibiotik, která „konečně zaberou“! Následkem je vznik a šíření rezistentních bakterií a zhoršení účinnosti antibiotické léčby nejen u běžných infekcí, ale i u těžkých infekčních onemocnění. Proto je nutná také opakovaná edukace lékařů o správné praxi v předepisování antibiotik.
Důležitou úlohu v prevenci nadužívání antibiotik mají však i lékárníci. Nezastupitelní jsou při výchově pacienta, kterého by měli při vydání léčiva poučit o správném užívání. Zejména je nutné, aby pacient dodržel dobu léčby nastavenou lékařem. Některým pacientům je také třeba opakovaně vysvětlovat, že si nespotřebovaná antibiotika nemají schovávat „na horší časy“ a nasazovat si je při příštím onemocnění bez doporučení lékařem. Dle TZ
www.havaspr.cz
Autor: MUDr. Olga Wildová
