Medicína
Klíšťata mohou být aktivní i v pěti stupních
Letošní rok 2024 je dle dat SZÚ v počtu hlášených onemocnění přenášených klíšťaty rekordní. Klíšťové encefalitidy je letos již o 150 případů více než vloni, lymské boreliózy dokonce nejvíce za posledních 6 let. Sezóna klíšťat přitom ještě není u konce. Houbaři, kterých jsou nyní plné lesy, by se tak měli mít stále na pozoru. Pokud již k nákaze dojde, je důležité umět je od sebe rozeznat.
Sezóna aktivity klíšťat ještě neskončila. Kromě vlhkých lesů jsou stále na loukách s vysokým porostem nebo v městském parku. Vlivem změn klimatu a charakteru krajiny se navíc ohniska s rizikem nákazy posouvají i do vyšších nadmořských výšek a postihují oblasti, kde se dříve nevyskytovala. „Z hlediska teploty se klíšťatům nejlépe daří, pohybuje-li se mezi 17 a 20 °C. Jejich aktivita je tak největší zpravidla na jaře a na podzim. Aktivní klíšťata však lze pozorovat i při teplotách 5–8 °C,“ říká odbornice z laboratoře Synlab.
Po návštěvě lesa, louky nebo parku se tak ani na podzim nezapomeňte řádně prohlédnout. Najdete-li na sobě klíště, co nejšetrněji a co možná nejdříve ho odstraňte. Na klíště nikdy nesahejte holýma rukama, nekruťte s ním a místo kousnutí důkladně vydezinfikujte. Ránu je poté vhodné několik dní až týdnů pozorovat. Přisáté klíště automaticky neznamená, že je zle!
K přenosu viru klíšťové encefalitidy na člověka může dojít již po dvou hodinách po přisátí. Lymská borelióza je pomalejší, pro přenos této bakterie na člověka je potřebná významně delší doba sání infikovaného klíštěte, a to až dvacet čtyři hodin nebo déle. Podobný rozdíl je i u nástupu samotných příznaků. U virové encefalitidy je to v řádu dvou až pěti dní, u bakteriální boreliózy mohou problémy nastoupit klidně až po čtyřech týdnech od nakažení.
První příznaky infekce klíšťovou encefalitidou připomínají chřipku. Nakažený člověk se cítí unaveně, má horečky doprovázené bolestmi hlavy a svalů. S tímto stavem si většinou rychle poradí imunitní systém a nákaza po několika dnech přejde do klidového období.
Naproti tomu stojí borelióza, jejíž zákeřnost tkví ve velice individuálním průběhu. Často jsou kožní projevy. V první fázi se v místě kousnutí může objevit charakteristická červená skvrna o průměru pěti centimetrů i více s centrálním vyblednutím. (Nemusí se objevit u každého). Stejně jako jiné prvotní příznaky, které podobně jako u encefalitidy připomínají chřipku.
Druhá vlna u klíšťové encefalitidy nastupuje několik dnů až týdnů po odeznění prvních příznaků (obvykle 1–20 dnů). V tu dobu už virus napadl nervový systém a mozkovou tkáň, takže postižený cítí velmi silnou bolest hlavy. Běžná je též světloplachost. Vrací se i chřipkové příznaky, ale tentokrát výrazně silnější, než tomu bylo v první fázi. Nakažený má velmi prudké horečky a zvrací.
Druhá fáze lymské boreliózy přichází až několik měsíců po vymizení prvotních příznaků. Kromě bolestí hlavy jsou pro ni typické akutní záněty svalů a kloubů. U dětí se může objevit i takzvaný boreliový lymfocytom, tedy nachový uzlík na některé z koncových částí těla, obvykle na ušním boltci, špičce nosu, bradavce nebo šourku.
Obě nemoci mohou pacientům způsobit trvalé následky. U encefalitidy může chronické problémy zanechat už druhá vlna, což se děje zhruba u čtvrtiny nakažených. Ti poté trpí permanentní bolestí hlavy, depresemi, mají pomalé reakce nebo výkyvy nálad, mohou se objevit poruchy rovnováhy, třes a obrny končetin různého stupně. V extrémních a velmi ojedinělých případech postiženému hrozí ochrnutí dýchacích svalů a následná smrt. V České republice jde asi o jedno procento případů z celkového počtu nakažených.
Lymská borelióza se dokáže skrýt před imunitním systémem člověka. Proto o sobě nemusí dát po odeznění druhé fáze vědět celé měsíce a klidně i roky. U některých postižených nemusí pozdní chronická fáze nastat vůbec. Pokud se ale projeví, nemoc zpravidla napadá kůži, nervový systém i klouby. Kožní forma pozdní boreliózy se nazývá chronická atrofická akrodermatitida. Projevuje se modročerveným zbarvením kůže na okrajových částech končetin. Kůže je velice tenká a jemná, snadno se poruší. Bez léčby může akrodermatitida přetrvat i desetiletí. V této fázi může nastat i neuroborelióza, při které bakterie napadají celý nervový systém člověka. Nemoc následně negativně ovlivňuje celý motorický i senzorický aparát. O lymské artritidě pak hovoříme v případě, že nemoc napadne klouby, které nejdříve výrazně bolí a poté i otečou. Nejčastěji se tak děje u kloubu kolenního.
Nejvhodnější způsobem prevence klíšťové encefalitidy je očkování a následně pravidelné přeočkovávání, které by se mělo provádět zhruba jednou za pět let. Některým jedincům ale protilátky po očkování setrvají déle, což je dané věkem a funkčností jejich imunitního systému. Též po promeškaném přeočkování není potřeba zoufat, obvykle postačuje imunitní odpověď posílit jednou dávkou vakcíny a není nutné opakovat celé očkovací schéma o třech dávkách. Před plánovaným přeočkováním je ale vždy vhodné zajít si na vyšetření hladiny protilátek z krve (za poplatek).
Očkování na lymskou boreliózu zatím neexistuje, proto je nezbytné j stav po kousnutí bedlivě sledovat, a to i po očkování proti encefalitidě. Výsledky vyšetření je nutné vždy konzultovat s lékařem, který zhodnotí také celkovou anamnézu a klinický nález. Pokud se nemoc potvrdí, je v prvních dvou vlnách dobře léčitelná antibiotiky. Dle TZ
www.synlab.cz