Medicína
Růžový říjen opět šíří osvětu o prevenci rakoviny
Každý rok si jen v České republice vyslechne diagnózu rakoviny prsu na 7 500 žen. Díky screeningovým programům, které pomáhají odhalovat nádory v raném stádiu, se v posledních dvou desetiletích úmrtnost na toto onemocnění snížila o téměř třetinu. Přesto zůstává rakovina prsu druhou nejčastější onkologickou příčinou úmrtí u žen. Loono proto v rámci Růžového října opět motivuje k prevenci a boří tabu o genetických mutacích.
Čísla jasně ukazují, jak důležitá je v případě rakoviny prsu prevence a včasná diagnostika, která výrazně zvyšuje šance na úspěšné vyléčení. Proto se společnost i v tomto roce rozhodla zapojit do kampaně Růžového října. Chce ženy motivovat k pravidelnému samovyšetření prsou, k návštěvám preventivního ultrazvuku i screeningového mamografu. Mezi rizikové faktory vzniku rakoviny prsu patří věk, kdy se riziko výrazně zvyšuje po 50. roce života. Onemocnět mohou ale i mnohem mladší ženy a těchto případů neustále přibývá, jak ukazují studie a statistiky. Tento rostoucí trend může být způsoben různými faktory, a to včetně změn životního stylu.
Vyšší riziko vzniku rakoviny prsou mají například ženy, které začaly brzy menstruovat, stejně tak ženy, u kterých napsal přechod později, než je běžné. Čím více menstruačních cyklů žena za život prodělá, tím více je vystavena působení estrogenu, a tím více je ohrožena vznikem zhoubného nádoru prsu. Ze stejného důvodu mají vyšší riziko i ženy, u kterých neproběhlo těhotenství a kojení.
Ženy mohou částečně vzniku rakoviny prsu předcházet zdravým životním stylem. Je důležité udržovat si zdravou váhu a předcházet obezitě, jelikož tuková tkáň produkuje již zmiňovaný estrogen, jehož nadměrné působení může riziko zvyšovat. Až o 25 % může riziko vzniku rakoviny prsu snížit pravidelná fyzická aktivita alespoň 5 hodin týdně. Zásadní je také nekouřit a omezit pití alkoholu. Kouření navíc přispívá ke svěšení prsou, neboť chemikálie z cigaret narušují elasticitu prsní tkáně. Přispívat může také stres. Stresujícím situacím se v životě vyhnout nedá. Avšak v případě velmi stresujících situací, jako je například ztráta blízkého nebo rozvod, by měl člověk vyhledat odbornou pomoc v podobě psychologa nebo psychiatra.
U používání antiperspirantů, nošení těsných podprsenek, epilace či implantátů se zvýšené riziko vzniku rakoviny prsu neprokázalo. Stejně tak nenese výraznější riziko užívání nízkohormonální antikoncepce a proces IVF. Negativní vliv má však dlouhodobá hormonální terapie, která se používá například v období přechodu. Měla by být vždy pod dohledem gynekologa.
Zhoubné nádory prsu vzniknou u naprosté většiny žen souhrou náhody a rizikových faktorů. Nicméně 1 ze 300–800 případů je způsoben mutací v genu BRCA 1 nebo BRCA 2. Pokud tyto geny fungují správně, opravují chyby v DNA a pomáhají předcházet vzniku rakoviny. Pokud se u nich ale objeví mutace, tato schopnost se naruší, což výrazně zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu a vaječníků. Zatímco v běžné zdravé populaci je riziko rozvoje rakoviny prsu přibližně 9 %, v případě mutace BRCA genů se jedná až o 87 %. Tyto invazivní nádory se mohou vyskytnout také o 15-20 let dříve než u populace bez BRCA mutace. To je také důvodem, proč zhoubné nádory u nositelů BRCA mutace vznikají v mnohem nižším věku.
Mutace genů BRCA 1 a BRCA 2 jsou dědičné, dědí se tzv. autosomálně dominantním způsobem, což znamená, že pokud jeden z rodičů má mutaci v jednom z těchto genů, existuje 50% pravděpodobnost, že ji předá svým dětem. Mutace se předává z generace na generaci. Pokud tedy nenesou mutaci rodiče, nemohou ji předat ani svým potomkům.
Tato dědičná dispozice se nevyhýbá ani mužům. U nich je pak riziko rakoviny prostaty, tlustého střeva a prsu zhruba 2–5krát vyšší než v normální populaci. A také muži mohou přenést tuto mutaci na své potomky. Mutaci BRCA genů lze zjistit genetickým vyšetřením z krve. Podezření, že by se v rodině mohla tato predispozice vyskytovat, by měl člověk pojmout především v případě, že má dva příbuzné, u kterých se vyskytla rakovina prsu a alespoň u jednoho z nich před 50. rokem věku, nebo pokud má 3 nebo více příbuzných s rakovinou prsu v jakémkoliv věku. Pokud má žena podezření, že by mohla být nositelkou BRCA mutace, měla by oslovit svého praktického lékaře nebo gynekologa, kteří ji mohou vystavit žádanku na genetické testování.
Ve chvíli, kdy již žena trpí rakovinou prsu nebo vaječníku, by se měla o genetické testování zajímat v případě, že je mladší 35 let, má nádor jak na prsu, tak na vaječníku nebo má oboustranný karcinom prsu a je mladší 40 let. Muži se testují, pokud je jim diagnostikována rakovina prsu v jakémkoliv věku, jelikož je u nich tento typ nádoru jinak vzácný.
Zdraví jedinci se testují jako první jen výjimečně. Je to většinou až v situaci, kdy nelze testovat jiného člena rodiny, který již onemocněl. Mutovaná varianta genů se navíc nemůže přenášet ob generaci, jak bylo zmíněno již výše, proto nemá význam testovat například vnučku pozitivní babičky, jejíž dcera ale mutovanou variantu nezdědila. Při testování se postupuje vždy z generace na generaci.
Nedílnou součástí péče o prsa je samovyšetření. Provádí se od puberty, a to 1x měsíčně, ideálně po menstruaci. Jak si prsa správně vyšetřit na webových stánkách Loono, ve videu a v aplikaci Preventivka.
Kromě pravidelného samovyšetřování a vyšetření gynekologem 1x ročně může ke včasnému odhalení nádoru pomoci také mamografický screening, kterého by se měla jednou za 2 roky účastnit každá žena starší 45 let. Mamograf dokáže odhalit nádory od velikosti 3 mm, které rukou není možné nahmatat. Pokud je ženě méně než 45 let, doporučuje se nechat si pravidelně vyšetřovat prsa jako samoplátce. Lékař pak volí ideální metodu podle věku, do 40 let se jedná obvykle o ultrazvukové vyšetření, nad 40 let o mamograf. Přestože nejsou tato vyšetření hrazena pojišťovnou, většina na ně přispívá.
Dle TZ
