Medicína

Velmi často opomíjené, přesto však klíčové složky našich jídelníčků jsou vitamíny a minerály. Je zajímavé, že i při největší snaze jich přijímáme stále málo. Přitom právě tyto mikroživiny posilují imunitu, zlepšují kvalitu spánku nebo také snižují riziko kardiovaskulárních onemocnění. Je proto dobré chybějící látky s rozvahou doplňovat v podobě kvalitních doplňků stravy.

Doporučuje se zajít si na krevní testy, které prozradí, co přesně tělu schází. Přestože jde o velmi subjektivní záležitost, některé skupiny těchto živin chronicky chybí v podstatě každému z nás. Příčinou je nevhodný životní styl, nedostatek slunečního světla nebo také zvýšený příjem zpracovaných potravin.

Mezi základ patří magnesium neboli hořčík, kterého má většina populace málo. Přitom ovládá správnou funkci svalů, vedení nervových impulsů, stabilizaci DNA a ovlivňuje kvalitu spánku.  Pro ilustraci – abychom získali potřebné množství hořčíku, které je pro dospělého člověka stanoveno na 300–420 mg, museli bychom denně sníst necelé kilo hnědé rýže, tři a půl kila meruněk nebo 136 g mandlí.

Dalším chybějícím prvkem je vápník. Je klíčovou složkou kostí a zubů. Pokud dojde k narušení jeho hladiny v krevním oběhu, organismus jej začne z kostí uvolňovat a dochází k jejich řídnutí. Ostražití by měli být především vegani a lidé s intolerancí na laktózu, kteří ve své stravě nemají dostatek mléčných výrobků, jež jsou hlavním zdrojem této živiny.

Podceňovaná, přesto však velmi důležitá je měď - minerál pro lidské zdraví opravdu významný. Stále více studií ukazuje, že měď hraje zásadní roli v minimalizaci projevů rizik spojených například s cukrovkou či srdečními chorobami. Kromě toho se také účastní tvorby kolagenu a podílí se na zdravém vzhledu pokožky. Přirozeně se vyskytuje například v slunečnicových semínkách, kešu oříšcích nebo také v nepříliš oblíbených surovinách, jako jsou vnitřnosti či mořské plody.

Nedostatek mikroživin podle genetičky nemusí nutně souviset pouze s nevhodným stravováním a špatným životním stylem. I zde hraje důležitou roli genetika. Do značné míry ovlivňuje, jak tělo vitamíny a minerály získává a následně zpracovává. Nedostatek vitamínu D není tolik důsledkem stravovacích návyků, jako spíš výsledkem zděděných predispozic. Tyto informace však klasické krevní testy neurčí, proto genetické testování může být účelným doplněním, díky kterému člověk zjistí riziko nedostatku vitamínů, minerálů i stopových prvků. Kromě toho je patrná absence určitých látek a s ní související zdravotní komplikace. Například zvýšené hodnoty krevního cukru souvisí s deficitem hořčíku.

Nedostatkem vitamínu D trpí bez nadsázky většina populace. Tuto látku je velmi složité – možná až nemožné – získat v dostatečném množství zcela přirozenou cestou. Abychom splnili doporučenou denní dávku, která je stanovena na 15 mikrogramů, museli bychom sníst například 12 vaječných žloutků denně. Vitamín D je navíc potřeba přijímat společně s vitamínem K2. Bez tohoto prvku by tělo nebylo schopné vstřebávat tak důležitý vápník a zároveň jej následně distribuovat do kostí a zubů.

I další ze základních vitamínů, vitamín C, se nepřijímá v požadovaném množství. Většinou si nedostatek jedinec uvědomí až při počínajícím nachlazení. až ve chvíli, kdy se cítíme nemocní či nachlazení. Silnou imunitu však nelze budovat pouze nárazově a velmi sporadicky. Mezi další esenciální živiny, kterých máme obecně nedostatek, patří také omega-3 mastné kyseliny či vitamín A, který kromě správně fungujícího metabolismu zajišťuje také zdraví kmenových buněk.

Velmi specifickou kapitolou jsou multivitamíny, které jsou dle odborné veřejnosti nepříliš vhodným způsobem, jak tělu důležité látky dodávat. Důvodů je hned několik. Zaprvé dostatečně nereflektují specifické potřeby daného člověka. Každý potřebuje doplňovat látky v různých dávkách, proto je obecně myšlenka jednoho doplňku stravy, který obsahuje hned několik aktivních prvků, neefektivní. Dalším důvodem, proč se raději vyhnout multivitamínům, jsou jejich antagonické účinky neboli riziko zhoršeného vstřebání jednotlivých látek. Některé aktivní prvky se navzájem potlačují. Například vápník může inhibovat absorpci železa, vysoké dávky zinku mohou narušit vstřebávání mědi, vitamín E může ovlivnit funkci vitamínu K a vysoké dávky vitamínu C mohou snížit hladinu mědi. Je proto zásadní přizpůsobit příjem vitamínů a minerálů individuálním potřebám pomocí specifických doplňků stravy a také užívat doplňky v různých časech během dne.

Při nákupu doplňků stravy je stejně jako u potravin třeba číst, z čeho je produkt vyroben a zda je skutečně tím, čím by měl být. Prvním signálem, který o kvalitě daného výrobku prozradí mnoho, je cena. Levné doplňky stravy obsahují látky v hůře vstřebatelné formě, ale také ve velmi malém, mnohdy až zanedbatelném množství. Jejich hlavní složkou jsou především plnidla, škroby či protispékavé látky a emulgátory, které jsou navíc častou příčinou alergických reakcí a nepříjemných vedlejších účinků. Nejlépe je přijímat vitamíny či minerály v takzvané liposomální formě, která svou strukturou připomíná pro tělo lehce stravitelný tuk. Tato podoba zajišťuje vyšší vstřebatelnost aktivních látek i při nižší dávce. Doplňky stravy je mimo jiné dobré konzumovat také společně s jídlem, které díky obsahu dalších živin proces vstřebávání nejen podpoří, ale také ulehčí. Dle TZ

www.media-list.cz

Tweet