Medicína

Za posledních deset let narostl počet dětí s krátkozrakostí neboli myopií o 15 798, což představuje nárůst o 30 procent. Tento trend není jen lokální záležitostí, ale jedná se o celosvětový problém. (Údaje pocházejí z Ústavu zdravotnických informací a statistiky.) Vedoucí lékařka centra kataraktové a refrakční chirurgie Očního centra Praha upozorňuje, že se jedná skutečně o alarmující čísla, až o epidemii myopie. Například v některých zemích jihovýchodní Asie nosí brýle na dálku až 90 procent populace. V Evropě a Spojených státech je nárůst také značný, byť ne tak dramatický jako v Asii, ale za poslední desetiletí se v ČR počet případů myopie u dětí opravdu více než zdvojnásobil.

Jednou z hlavních příčin přispívajících k epidemii krátkozrakosti (myopie) je stále častější a dlouhodobé sledování obrazovek – tabletů, mobilů a počítačů. Studie potvrzují, že dlouhodobé hledění na blízko má významný dopad na vývoj zraku u dětí školního věku. Oči dětí, které tráví hodně času sledováním blízkých předmětů, dostávají signály k růstu, což vede k prodlužování očního bulbu a tím k nárůstu myopie.

Další roli hraje i dědičnost, neboť krátkozrakost má silný genetický základ. Děti, jejichž oba rodiče jsou krátkozrací, mají vyšší pravděpodobnost, že samy budou mít tuto vadu.

Odbornými studiemi je doloženo, že prostředí a životní styl, jako je pobyt venku a na denním světle, hrají významnou roli v zamezení nárůstu dioptrií u dětí. Nejen pro dětský zrak je důležité zaostřování na různé vzdálenosti, což oči více stimuluje a pomáhá ke zdravému vývoji zraku.

V předcházení vzniku krátkozrakosti neboli myopie jsou klíčové i preventivní prohlídky u pediatrů. U malých dětí se doporučuje první návštěva očního lékaře kolem tří let věku. Tento věk je ideální pro odhalení dioptrických vad, které by jako neléčené mohly vést k rozvoji tupozrakosti neboli amblyopie. Zároveň se i jedná o věk, kdy už děti lépe spolupracují. Pokud se však v rodině vyskytují oční vady a existuje tedy dědičná zátěž, tak by rodiče měli být ostražití a sledovat, zda dítě například nešilhá nebo nemá jiné problémy se zrakem. V těchto případech je dobré očního lékaře navštívit dříve.

Nebezpečí myopie spočívá hlavně v možném rozvoji očních onemocnění, která mají vyšší výskyt právě u vysoce krátkozrakých lidí a mohou vést k trvalým změnám a výraznému zhoršení vidění. Vyskytují se více ve vyšším věku a jedná se např. o trhliny sítnice a její odchlípení, poškození makulární oblasti, nebo vyšší výskyt zeleného zákalu u myopických pacientů.

Primárním řešením krátkozrakosti u dětí jsou brýle. U starších dětí a sportovců mohou být vhodnou volbou kontaktní čočky, které vyžadují určitou míru zralosti a odpovědnosti při jejich používání. Existují také speciální brýlové čočky, které řeší dioptrickou korekci, ale zároveň by měly zpomalovat progresi myopie. Tyto čočky ve středu skla umožňují ostré vidění a do periferie mají speciální uspořádání ve tvaru včelího úlu, které vytváří rozostření obrazu na sítnici a zabraňuje dalšímu růstu oka. Dítě už nevnímá neostrý obraz, ale pro oko je to signál, že paprsek je za sítnicí a že by nemělo dále růst. Vzhledem k tomu, že se v podstatě jedná o novinku, existují zatím jen krátkodobé studie. Avšak i toto krátkodobější sledování ukazuje, že se, díky speciálním sklům, myopie zpomalí.

Krátkozrakost neboli myopie je komplexní problém, zahrnující genetické faktory, vliv prostředí a moderní životní styl. Preventivní opatření, pravidelné kontroly a správná korekce jsou klíčem k ochraně zraku dětí.

Více na: www.ocp.cz

 Dle TZ

www.befreepr.cz

 

Tweet