Mikroby

Člověk má neuvěřitelných stovek bilionů bakterií v těle. Většina z nich se nachází uvnitř střev, kde zabraňují nebezpečným patogenům proniknout do celého těla. Jde o pozoruhodnou symbiózu, která ovlivňuje kondici trávicího traktu i celkový psychický a fyzický stav. Jednou z hlavních součástí střevního mikrobiomu jsou probiotické bakterie, jejichž správná funkce závisí na pravidelném příjmu prospěšných prebiotik. Jejich prosperitu ve střevech ovlivňuje každý sám životním stylem.

Často se ve spojitosti s trávicím traktem mluví o probiotikách a prebiotikách. V nich se skrývá podstata spojenectví mezi biliony bakterií a tělem. Probiotika jsou totiž odborným pojmenováním pro samotné bakterie. Naopak prebiotika označují potravu, kterou tyto organismy potřebují ke svému životu. 

Všechny přijaté potraviny tělo zpracovává, rozkládá na prospěšné a důležité látky a následně vstřebává. Nepotřebný odpad bezpečně vyloučí. Pro odpadní materiál jsou střeva, kde biliony střevních bakterií zabraňují, aby škodlivé toxiny a patogeny nepronikly sliznicí zpět do lidského těla. Těmito mikroorganismy jsou bakterie, které hromadně označujeme jako střevní mikrobiom. 

Tlusté střevo průměrného člověka čítá okolo 100 bilionů bakterií, které jsou podle své funkce a zaměření rozděleny přibližně do 500 různých kmenů. Zhruba 100 těchto typů dokonce disponuje svou vlastní DNA, která je tvořena asi 3 miliony genů. Jde o velmi sofistikovaný a komplexní systém, který (pokud je v pořádku) s tělem žije ve vyváženém a harmonickém vztahu. Úkolem jedince je proto zajistit kvalitní, pravidelnou a dostatečnou stravu.

Zažívání by se bez probiotik stalo zranitelným místem, které by tělo znečišťovalo nežádoucím odpadem. Je tedy potřeba mít tyto obyvatele dokonale vitální a v dostatečném zastoupení, aby nebezpečné toxiny nemohly oslabovat obranyschopnost. Doporučuje se proto bakterie tělu pravidelně dodávat, a posílit tak střevní mikrobiotu. Nejlepší cestou, jak přirozeně posílit probiotickou ochranu těla, jsou fermentované, kvašené potraviny. (Mléčný kefír, kimchi, kombucha i tradiční české kysané zelí).

Stejně jako široké spektrum vitamínů a minerálů i probiotika lze suplementovat. Pokud je pro přirozený způsob příjmu prospěšných mikroorganismů z potravy nedostatečný, nebo nastane situace, kdy je nutno rychle podpořit střevní mikrobiom (nejčastěji po antibiotické medikaci), existují doplňky stravy, které tento problém vyřeší. Probiotika lze užívat v podobě roztoku či tabletek. Složení jednotlivých přípravků se může lišit. Je třeba vyzkoušet několik různých typů a zjistit, jaký vyhovuje nejvíce. (Užitečné je sledovat hodnotu CFU – označení bezpečnosti potravin z angl. Colony Forming Units), která uvádí konkrétní jednotky tvořící kolonie. Tento údaj popisuje celkové zastoupení živých organismů na jednu dávku doplňku. Pokud suplement obsahuje více kmenů, CFU by mělo být uvedeno pro všechny obsažené kmeny bakterií.  Důležitý je způsob skladování, který může zásadně ovlivnit kvalitu probiotik. Přestože se některé formy prodávají za pokojové teploty, obecně se doporučuje skladovat v lednici či mrazáku.

Hlavní a nejdůležitější potravou probiotik je vláknina, nestravitelný polysacharid, které tělo během trávení nedokáže samo vstřebat, čemuž však pomáhají baktérie.  Mezi nejvýznamnější zdroje patří zelenina jako brokolice, květák, kapusta, ale také luštěniny v podobě čočky nebo fazolí. Dalšími užitečnými látkami jsou například Omega 3, vitamín D3 v kombinaci s K2 či skupiny vitamínů B. Stav lidského střevního mikrobiomu lze jednoduše zjistit například genetickými testy, které odhalí, jaké složky střevu chybí.

Probiotika jsou mikroorganismy s potenciálně prospěšnými účinky na zdraví. V případě, že jsou dostatečně živeny, spoluvytváří ochrannou bariéru, která napomáhá vypořádat se s riziky a nežádoucími faktory vnějšího prostředí. Je proto žádoucí mikroorganismy nejen pravidelně doplňovat, ale především se postarat, aby měly dostatečný a rozmanitý příjem potravy bohaté na přirozenou formu vlákniny. Dle TZ

www.media-list.cz

Tweet