Medicína

Národní den myelomu - 30. březen


Kategorie: Nemoc a zdraví Aktuality 
30.březen 2024

Mnohočetný myelom, druhé nejčastější nádorové onemocnění krvetvorby u nás, je téměř neznámé zhoubné onemocnění krve. V České republice si tuto diagnózu každoročně vyslechne asi 550 lidí a aktuálně se s myelomem léčí přibližně 4 300 pacientů. Národní den myelomu je každoroční připomínkou tohoto závažného onemocnění. Jeho cílem je zvýšit povědomí veřejnosti i pacientů a jejich blízkých o nemoci a jejích příznacích, ale také o nových, nadějných možnostech léčby. Stejný cíl má také osvětová kampaň „Mám to v krvi“ určená široké veřejnosti. K edukaci se letos připojila i Česká televize – o náročné cestě čtyř pacientů, kteří bojují s mnohočetným myelomem a o jejich rodinách, uvede koncem března 2024 a v reprize počátkem dubna,  dokumentární film režisérky Rozálie Kohoutové s názvem „Jak orat s čertem“. 

Mnohočetný myelom (MM) je nádorové onemocnění krve, které vzniká množením myelomových buněk v kostní dřeni. „Součástí imunitního systému jsou plazmatické buňky. Nacházejí se v kostní dřeni a produkují protilátky, které pomáhají v boji proti infekcím. Pokud se změní a začnou se nekontrolovatelně množit, způsobují problémy. Abnormální myelomové buňky velmi často tvoří mnoho nádorových ložisek v různých kostech – proto se toto onemocnění nazývá mnohočetný myelom,“ vysvětluje přednosta Kliniky hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava a předseda České myelomové skupiny.

Onemocnění postihuje především starší generaci ve věku nad 65, nevyhýbá se však ani mladším pacientům. Na otázku, proč MM vzniká, zatím neexistuje jednoznačná odpověď. Podobně jako u jiných onkologických onemocnění se uvažuje o negativním vlivu nevhodného životního stylu nebo znečištěného životního prostředí. Myelom nepatří mezi dědičná onemocnění v pravém slova smyslu, ale vyšší riziko vzniku této nemoci u přímých rodinných příslušníků existuje. Mezi rizikové faktory také patří vrozené nebo získané poruchy imunity. Zajímavostí je, že nemoc postihuje častěji muže než ženy.

K typickým příznakům nemoci patří delší dobu trvající bolesti zad a kostí, tyto bolesti se v čase většinou postupně zhoršují. Užívání analgetik (léků proti bolesti) v převážné většině případů nepřinese úlevu. Z dalších nespecifických příznaků lze poukázat na únavu, slabost a dušnost, která nejčastěji souvisí s anémií (poklesem červených krvinek). Mezi další typické projevy patří opakované infekty (i několik prodělaných viróz v krátkém časovém úseku) a u malé skupiny pacientů se může nemoc projevit také poruchou funkce ledvin včetně jejich úplného selhání.

Včasná diagnóza je velmi důležitá. Myelom se však projevuje velmi nenápadně a zpočátku je obtížné jej odhalit. Mnoho pacientů navíc příznaky mylně připisuje stáří. Někdy nemocní dokonce nemají žádné zdravotní problémy – na nemoc se přijde náhodou díky preventivnímu odběru krve. I proto pacienti často přicházejí k lékaři pozdě. To především zhoršuje jejich následnou kvalitu života nezávisle na úspěšnosti léčby. Nemocným například často selžou ledviny a jsou trvale odkázáni na dialýzu, přestože je onemocnění úspěšně vyléčeno. Neocenitelná je proto role praktických lékařů, kteří jsou edukováni v rámci projektu CRAB, aby dokázali příznaky myelomu včas odhalit a odlišit od jiných nemocí. 

Na mnohočetný myelom obvykle upozorní biochemické vyšetření krve a moči spolu s vyšetřením krevního obrazu. Zásadní metodu představuje elektroforéza, kde je nalezena patologická bílkovina (paraprotein) typická právě pro myelom. Definitivní potvrzení diagnózy je provedeno pomocí odběru kostní dřeně z hrudní kosti. Zobrazovací metody první volby představuje CT vyšetření, magnetická rezonance nebo PET CT – ty pomáhají určit přítomnost a rozsah kostních ložisek. RTG vyšetření v současnosti představuje metodu doplňkovou.

Nové metody léčby zvyšují šance na přežití i kvalitu života s nemocí.  Mnohočetný myelom je typický opakovanými obnovami aktivity nemoci – tzv. relapsy. Ty se střídají s remisemi, kdy na určitou dobu vymizí příznaky nemoci, nikoli však nemoc samotná. Stanovením diagnózy začíná běh na dlouhou trať. Cílem je zastavit nemoc tak, aby její příznaky vymizely, a udržet ji v tomto stadiu. Plán léčby pak závisí na celkovém zdravotním stavu a věku pacienta. 

Primárně je nemoc léčena pomocí biologické léčby, která v posledních letech výrazně pokročila a významně prodloužila průměrnou dobu přežití velké části pacientů. U mladších pacientů je pak vstupní biologická léčba ukončena klasickou chemoterapií doplněnou transplantací kmenových buněk kostní dřeně, což obvykle vede k potlačení aktivity nemoci a navození remise. Tato kombinace napomáhá významnému prodloužení délky života právě pacientům mladším 70 let.

Zcela inovativním přístupem v léčbě nemoci je tzv. imunoterapie pomoci geneticky modifikovaných T lymfocytů. Léčba se zaměřuje na posílení vlastního imunitního systému pacienta. Vzhledem k tomu, že jsou známé některé povrchové znaky nádorových (myelomových) buněk, umí jednotlivé léky ze skupiny imunoterapie s pomocí aktivity vlastních imunitních buněk organismu cíleně zničit právě jen nádorové (myelomové) buňky. Principem této léčby je využití síly pacientova vlastního obranného systému a doslova jeho cílené navigování tak, aby přirozeně rozpoznal a zničil nádorové buňky v těle. Vedle této tzv. CAR-T terapie pracují na podobném principu, ale bez genetické manipulace i tzv. bispecifické protilátky. V současné době se jedná o nastupující, moderní a nadějný způsob léčby, který dává pacientům do budoucna naději na další zvýšení pravděpodobnosti úplného vymizení nemoci. 

Dostupnost moderní léčby v ČR se napříč regiony různí. Pacienty s mnohočetným myelomem lze u nás aktuálně léčit v sedmi univerzitních a deseti regionálních centrech. Ačkoli se provádí  v České republice léčba hrazená ze zdravotního pojištění, včetně nejnovější terapie s využitím laboratorně upravených bílých krvinek (CAR-T), dostupnost lékařské péče se v jednotlivých regionech liší. V některých odlehlých regionech může docházet k diagnostickým prodlevám pro velké dojezdové vzdálenosti do nejbližšího specializovaného centra – týká se to především osamělých seniorů s omezenou mobilitou. Často v těchto lokalitách chybí rovněž dostatek kvalifikovaného personálu. Všechna specializovaná léčebná centra samozřejmě léčbu v plné šíři poskytují, ale situace není optimální. Navíc nejnovější léčbu včetně léčby v klinických studiích poskytují pouze univerzitní centra, což je například v západní části ČR pouze Plzeň. To přináší komplikace nejen pro samotné pacienty, ale také větší zátěž pro zdravotnický systém. Pokud by měli pacienti s myelomem přístup k nejmodernější léčbě již v raných stadiích tohoto onemocnění, mohl by být počet těch, které odborníci dokáží léčit, mnohem vyšší. 

Národní den myelomu se koná již po osmé. Vyhlásil ho "Klub pacientů mnohočetný myelom" a skupina předních českých odborníků sdružených v myelomové skupině. Tyto dvě organizace nabízejí podporu a pomoc pacientům, kterým byl myelom diagnostikován. V rámci Národní dne myelomu bude také zahájena osvětová kampaň s názvem „Mám to v krvi“. Cílem je podpořit pacienty a ukázat, že i s touto diagnózou lze žít plnohodnotný život. Kampaň rovněž upozorňuje na nové, nadějné možnosti léčby.
Více na: www.myelom.cz   www.mnohocetnymyelom.cz  www.mamtovkrvi.cz

Dle TZ

www.insighters.cz

 


 

 

 

Autor: MUDr. Olga Wildová