Kouření
Když už nedokážete přestat kouřit
Podle Státního zdravotnického ústavu žije v České republice přibližně dva a půl milionu kuřáků, z čehož zhruba desetinu tvoří děti a mladiství. Toto číslo se od roku 2015 téměř nemění – podíl kuřáků v populaci v posledních deseti letech kolísá mezi pětadvaceti a třiceti procenty. K tomu se přidává další jednoznačně negativní trend: snižuje se věk, kdy mladí lidé cigaretu poprvé ochutnají.
Ještě před patnáctým rokem života začne s tímto zlozvykem 7 % kuřáků, i když některým se později podaří s kouřením přestat. Přestat s něčím tak návykovým, jako je kouření cigaret, je však extrémně náročné. Někteří adiktologové považují nikotin za jednu z nejnávykovějších látek na úrovni podobné kokainu. Dokouřit poslední cigaretu a už se k ní nevrátit není jednoduché. Většině úspěšně odnaučených kuřáků to stálo více pokusů, což potvrzuje, že stojí za to zkoušet přestat znovu a znovu.
I když se tento tip týká vážného onemocnění a nemusí působit na první dobrou optimisticky, opak je pravdou! Poprvé v historii českého zdravotnictví totiž mají čeští kuřáci šanci na zachycení nádorového onemocnění plic v počátečním stádiu – což je také šance na úspěšnou léčbu. Plicní rakovina se většinou nijak neprojevuje a když už se objeví příznaky jako vykašlávání krve nebo dušnost, zpravidla se jedná o pokročilé a nevyléčitelné onemocnění. Pokud ale kouříte 20 a více let krabičku cigaret denně (nebo třeba 10 let dvě krabičky denně), pojišťovna hradí účast v programu pro časný záchyt karcinomu plic – www.prevenceproplice.cz. To znamená, že lze být v pravidelné péči pneumologa, který při podezření na nádorové onemocnění odešle na nízkodávkové CT – bezbolestné zobrazovací vyšetření, které je nejspolehlivější metodou, jak odhalit nádor velmi malé velikosti. V rámci programu je také možnost odborné pomoci s odvykáním. Tak si lze dopřát tu nejlepší možnou preventivní péči.
Kuřáci, kteří už se rozhodli přestat, stojí ve své situaci proti obrovské přesile. Tu tvoří především tabákový průmysl, který se už šedesát let snaží přesvědčit o tom, že kouření vlastně není zas tak špatné – i poté, co se lékařům podařilo definitivně vyvrátit tvrzení, že cigarety mohou snad dokonce léčit! Mylné domněnky o zdravotní prospěšnosti kouření cigaret se objevovaly až do druhé poloviny 20. století. V 19. století byly cigarety dokonce doporučovány jako lék na různé nemoci, například na astma, kašel, migrénu nebo depresi. A přestože se už nenajde rozumně uvažující člověk, který by tomu věřil, stále se mnoho kuřáků utěšuje vzpomínkami na pradědečka, který se dožil devadesátky se čtyřicítkou cigaret denně. Co na to může říct věda? Že měl takový kmet prostě z pekla štěstí.
Na kuřáka snažícího se přestat může vyvíjet obrovský tlak také okolí – třeba, když před každou restaurací postává malá skupinka lidí vychutnávající si svého „čouda“, jelikož mají právo na svou pohodu, klid a tabáček. Někteří kuřáci si dokonce stěžují na neexistující podporu od vlastní rodiny,
Ovšem na skoncování s kouřením není nikdy pozdě a každá snaha se cení. I pouhé omezení cigaret o pár kusů denně lze považovat za úspěch na cestě za odvykáním. Chcete-li přestat kouřit, nepropadejte zoufalství, pokud to ihned nevyjde napoprvé. Je nutné pokračovat a dostat se do stavu, kdy už to nebude nezvladatelná touha zapálit si každých pět minut, nýbrž sami začnete ovládat zapalovač.Odbornou pomoc také najdete na Národních stránkách pro podporu pro odvykání kouření, v Centrech pro závislé na tabáku nebo na Národní lince pro odvykání kouření.
Rozčiluje vás rodina svými řečmi? Jděte se projít. Pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu může plicím jedině prospět. Na pracovišti se vyhýbejte kuřákům. Špatnou náladu a stres by se neměly řešit cigaretou, ale najít způsob, jak se jich zbavit obou! Jednou z cest do pohody, jsou dechová cvičení. Lze je vyzkoušet například s lektorkou a autorkou knih o józe na portálu PLÍCE.ONLINE. Zde jsou rovněž jednoduché techniky pomáhající odbourat stres spojený s abstinenčními příznaky.
Zajímavou technikou jevědomé kouření. To aplikuje principy metody zvané „mindfulness”, jíž zpopularizoval profesor Jon Kabat-Zinn a která si klade za cíl zbavit člověka stresu. Metoda vědomého kouření spočívá v tom, že se kuřák sám ještě před zapálením cigarety zaměří na svoje pocity: Jdu si zapálit, protože se chci uvolnit? Nebo se naopak po dávce nikotinu dokážu lépe soustředit? Co dalšího dělám, když vložím filtr mezi rty, poprvé potáhnu a odložím zapalovač? Jak se tabák mění v popel, kuřák se zaměřuje na svoje smysly: jaká chuť se v ústech mísí s tabákem? Slyším v okolním ruchu charakteristický praskavý zvuk hoření? Ve výsledku se tak kuřák sám stává pánem situace a pokud se soustředí čistě na proces kouření, má možnost více si uvědomovat, že vlastně kouř páchne, vyvolává v ústech pachuť, možná dráždí ke kašli, způsobuje nepříjemné motání hlavy. Postupně tak může člověk dojít až k uvědomění, že podobnou situaci dokáže stejně dobře – ba i lépe – zvládnout i bez tabáku. Dle TZ
