Medicína

Světový den nemocných 11. únor


Kategorie: Aktuality 
10.únor 2024

V neděli 11. února se slaví Světový den nemocných. Vyhlásil jej již v roce 1993 papež Jan Pavel II. a jeho úmyslem je připomenout nejen samotné nemocné, ale také všechny, kteří se o ně starají – rodiny nemocných, lékaře, zdravotníky, pečovatele a další. Velkou roli podle odborníků hraje dostupnost lékařské péče, systém zdravotní péče, ale také prevence, možnosti preventivních prohlídek, screeningů, aktivní přístup každého ke svému vlastnímu zdraví a zdravý životní styl. I tak ročně zemřou, bohužel často zbytečně, na nejrůznější onemocnění celosvětově desítky milionu lidí, a to z různých příčin. Problémem je diametrálně odlišná úroveň dostupnosti zdravotní péče, zejména v rozvojových zemích, ale i povědomí o prevenci a možnostech toho, jak různým onemocněním předejít.

Zásadním problémem v tomto období u nás jsou respirační onemocnění, zejména chřipkového původu a také způsobená RS viry. Jen v uplynulém týdnu přibylo celorepublikově 10 procent nemocných akutními respiračními viry, na 1919 nemocných v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, jak uvádí statistika Krajské hygienické stanice Libereckého kraje, zveřejněná minulý týden.

Proti řadě nemocí přitom existuje účinná ochrana v podobě vakcinace. Například pravé neštovice nebo dětskou obrnu se podařilo téměř celosvětově vymýtit právě díky očkování. Očkování je dle názorů odborníků a dlouhodobých zkušeností z praxe nejúčinnější a často jedinou možností, jak zabránit komplikacím a zbytečným úmrtím.

Ze statistických údajů Světové zdravotnické organizace dlouhodobě vyplývá, že infekce dolních cest dýchacích jsou celosvětově čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí. Zápal plic (pneumonie), má různé příčiny vzniku. Původcem mohou být bakterie, viry či jiné mikroorganizmy a v širším slova smyslu i různé vdechnuté škodliviny. Jednou z nejčastějších příčin pneumonie je bakterie Streptococcus pneumoniae. Ta se podílí na vzniku celé řady respiračních onemocnění a může vést k velmi vážným stavům, jako je například sepse nebo meningitida či právě pneumonie. Od roku 2010 je v ČR zavedeno doporučené a hrazené očkování dětí pneumokokovými konjugovanými vakcínami (PCV). Od roku 2015 je očkování třináctivalentní vakcínou PCV13 plně hrazeno pro lidi ve věku 65 let a starší a částečně hrazeno i pro pacienty mladší, ale s určitou zdravotní indikací.

Dlouhodobé statistiky Státního zdravotního ústavu ukazují, že výskyt pneumokokových infekcí je relativně sezónní, výraznější růst začíná již na přelomu podzimu a zimy, podobně jako akutní respirační infekce, a přetrvává až do předjaří. Na jaře pak výrazně klesá. A odborníci dodávají, že právě banální infekce typu rýma či kašel, mohou být příčinou dalších, závažnějších onemocnění či jejich průběhu, například chřipky či právě pneumokokových infekcí, neboť oslabený organismus už neumí adekvátně reagovat.

V roce 2022 u nás výskyt infekčních invazivních pneumokokových onemocnění (IPO) vzrostl o 208 případů v roce 2021 na 472 případů, nejvíce opět v seniorské populaci, kde bylo zaznamenáno 244 případů IPO. I podíl úmrtí byl v této věkové kategorii nejvyšší, a to 55 z celkových 83 úmrtí. O rok dříve si přitom IPO vyžádaly celkem 48 životů, mezi seniory to bylo 32 zemřelých. Data za uplynulý rok dosud nejsou vyhodnocena, ale lze předpokládat, že budou velmi podobná těm z roku 2022, kdy již počet případů IPO nebyl ovlivněn pandemií COVID-19.   Dle tiskových materiálů.
www.temper.cz

 

Autor: MUDr. Olga Wildová