Medicína
Proč je spánek tak důležitý
Spánek je základní životní funkcí. Pokud je ho málo, trpí nejen tělo, ale i mysl. Nedostatek energie, snížená výkonnost nebo výpadky paměti jsou jen malým výčtem spánkové deprivace. Povědomí o významu této základní životní potřeby rozšiřuje Světový den spánku, který každoročně připadá na poslední pátek před jarní rovnodenností.
Pro člověka v produktivním věku je ideální 7 až 9 hodin spánku. Není ale žádným překvapením, že sportovci věnují odpočinku daleko více času. Není však nutno být vrcholovým sportovcem pro zjištění, jak je spánek pro organismus nenahraditelný. Spánek je fyziologický stav, během kterého organismus odpočívá, dochází během něj k obnově buněk, k regeneraci tělesných tkání, k posilování imunitního systému i ke konsolidaci paměti. Je nezbytný pro udržení duševního zdraví.
Spánek se skládá z pěti cyklů (ospalost, lehký spánek, střední až hluboký spánek. nejhlubší spánek a snění). Mezi jednotlivými cykly se střídají dvě fáze charakterizované pohyby víček.
REM fáze souvisí s rychlejším pohybem očí. Často proto bývá označována za paradoxní spánek, protože aktivita mozku je téměř stejně vysoká jako v bdělém stavu. Je bohatá na živé sny, které jsou důležité pro psychiku. V průměru sníme 2,5 hodiny za noc, 95 % snů si nepamatujeme. Tato fáze zpracovává emoce, paměť, učení i kreativitu.
NonREM je druhá hlavní fáze, kterou tvoří hluboký spánek provázaný pomalými mozkovými vlnami, ve které je velmi obtížné se probudit. Probuzení v této fázi má za následek větší únavu než před usnutím. Dostatek hlubokého spánku je důležitý pro regeneraci svalů i posilování imunitního systému.
Nedostatek spánku má za následek únavu, podrážděnost i nesoustředěnost. Pokud je tento stav dlouhodobější, vyžaduje řešení odborníkem. Při nedostatku spánku se zvyšuje hladina stresového hormonu – kortizolu, který pomáhá tělu přizpůsobit se stresovým situacím, regulovat hladinu cukru v krvi, zlepšuje funkci mozku, zejména paměť a učení. Nadměrné vylučování kortizolu však může způsobovat řadu potíží. Hrozí rozvoj obezity, cukrovky, vysokého tlaku, deprese nebo kardiovaskulárních nemocí, například ischemické choroby srdeční, infarktu nebo cévní mozkové příhody. Nadbytek kortizolu vede k oslabení imunitního systému.
Doba usínání a vstávání se odvíjí od genetické výbavy. Ta může do velké míry ovlivňovat, zda je jedinec spíše noční sovou, nebo ranním ptáčetem. Existují i určité genové mutace, díky kterým se potřebuje kratší nebo naopak delší spánek na rozdíl od většiny populace.
Dodržování zásad spánkové hygieny je klíčem pro zdravý životní styl. Důležité je nastavení pravidelného režimu i vyvětraná a dostatečně tmavá místnost. Před spaním nepít kávu ani silný čaj, nekonzumovat těžká a hůře stravitelná jídla, nezabývat se fyzicky náročnou aktivitou. Ideální je se před ulehnutím do postele věnovat nějaké relaxační aktivitě (čtení, koupel, meditace).
Také modré světlo, které má stejnou vlnovou délku jako světlo během dne, potlačuje v mozku produkci melatoninu, hormonu, který pomáhá s usínáním. Pokud možno, před spaním nepoužívat. Dle TZ
www.media-list.cz
