Medicína

Každý rok zemře v celé Evropě 35 000 lidí na následky antibiotické rezistence. V České republice rezistentní bakterie zabíjí víc lidí než autonehody. Jak prozrazuje doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika, více než 70 % těchto infekcí souvisí se zdravotní péčí. Vzhledem k četnosti výskytu některých rezistentních kmenů bakterií není situace v ČR ideální. Spíše se blížíme zemím východní a jižní Evropy než vyspělým zemím západní nebo severní Evropy, kde nám mohou být vzorem.

 

V ČR se již setkáváme s bakteriemi, které jsou natolik odolné, že léčba infekcí, které vyvolávají, je obtížná či dokonce zcela nemožná. Hlavními patogeny jsou Klebsiella pneumoniae a Pseudomonas aeruginosa. V celosvětovém měřítku statistiky prokazují, že v roce 2019 bylo zodpovědných za 929 000 úmrtí (z 1,27 milionů) způsobených antibiotickou rezistencí šesti nejvýznamnějších patogenů: Escherichia coli, Staphylococcus aureus, Klebsiella pneumoniae, Streptococcus pneumoniae, Acinetobacter baumannii, Pseudomonas aeruginosa.

Zátěž se neustále zvyšuje. Největší dopad na zdraví má rezistence vůči antibiotikům, která se používají jako léčba poslední záchrany bakteriálních infekcí. Jedná se o tzv. záložní antibiotika, mezi něž patří např. karbapenemy. V případě bakterií Klebsiella pneumoniae a Acinetobacter spp., které jsou rezistentní vůči karbapenemům a jsou častou příčinou infekcí spojených se zdravotní péčí, vzrostl v letech 2016 až 2020 počet jimi zapříčiněných úmrtí přibližně o 50 %.

Ukazuje se, že více než 70 % zdravotních dopadů infekcí rezistentních bakterií přímo souvisí s infekcemi spojenými se zdravotní péčí. Tyto infekce vyskytující se v nemocnicích (např. zápal plic, infekce v místě chirurgického výkonu a infekce krevního řečiště) jsou obvykle závažnější a mají významnější následky než infekce spojené se zdravotní péčí v zařízeních dlouhodobé péče (např. infekce dýchacích cest kromě zápalu plic, infekce močových cest a infekce kůže nebo měkkých tkání).

Je alarmující, že více než polovina určitých infekcí spojených se zdravotní péčí se považuje za infekce, kterým lze předcházet. Aby se tato nepříznivá statistika vylepšila, samozřejmostí je důsledná hygiena pracovníků i prostředí péče o pacienty a používání ochranných prostředků. Dále je třeba monitorovat výskyt rezistentních kmenů v jednotlivých zdravotnických zařízeních. To ovšem nestačí. Nutné je dohlížet na vhodnost preskripce antibiotik.Proto je snahou lékařů indikovat je pouze v případech, kdy je to opravdu vhodné. Jedním z nástrojů správného používání antibiotik je také dokumentace – uvedení důvodu pro jejich použití a také sledování nutnosti jejich dalšího podávání.

Ačkoliv jsou u nás antibiotika k dostání na předpis od lékaře, může každý z nás svým chováním zčásti ovlivnit, zda budou antibiotika dál ztrácet sílu, nebo se tvorba rezistentních kmenů zpomalí. Aby se důsledky antibiotické rezistence nestaly větším zabijákem než rakovina, je třeba dodržovat pár jednoduchých zásad.

Užívat antibiotika pouze tehdy, pokud je předepíše lékař. Dodržovat j doporučené dávkování. Nepřestávat užívat lék, když se stav zlepší.Antibiotika nejsou účinná proti běžnému nachlazení, chřipce nebo COIDu-19. Naprostá většina akutních respiračních infekcí je způsobena viry. Antibiotika jejich trvání rozhodně nezkrátí. Dle TZ

www.antibiotickarezistence.cz

 

 

Tweet