Medicína

„Sloupni svoje stigma“ je letošní výzva kampaně Lupénka načisto, která chce upozornit na fyzické a psychické stigma lidí žijících s lupénkou. V České republice se s tímto autoimunitním onemocněním potýká zhruba 250 000 lidí všech věkových kategorií. Kampaň startuje 29. října 2022, v den Světového dne lupénky, a klade si za cíl edukovat pacienty i odbornou veřejnost o moderních léčebných metodách pomocí biologické léčby. Ta totiž dokáže projevy nemoci značně zmírnit. Kampaň probíhá za podpory pacientské organizace SPAE – Spolku psoriatiků a atopických ekzematiků (viz: www.lupenkanacisto.cz).

Lupénka (psoriáza) je především kožní onemocnění, ale ve 20-30 % může postihovat i klouby. Jedná se o neinfekční zánět, který vede ke zrychlené tvorbě kožních buněk na povrchu kůže, projevuje se podobě červených ohraničených skvrn pokrytých šupinkami. Nejčastěji se vyskytují na loktech, kolenou nebo ve vlasech. Nejtypičtější je ložisková psoriáza, ale objevuje se ale také psoriáza inverzní (vyskytující se v záhybech kůže), psoriáza nehtů nebo psoriatická artritida, která postihuje klouby.

„Zatím není přesně známo, proč nemoc vzniká. Ví se, že souvisí s genetickými predispozicemi a imunitními změnami, které mohou být vyvolány některými rizikovými faktory, například kouřením, pitím alkoholu, špatnou životosprávou, infekcí, některými léky nebo hormonálními vlivy,“ říká primář Dermatovenerologické kliniky FN Královské Vinohrady. Lupénka postihuje lidi všech věkových kategorií, ve stejné míře ženy i muže, přičemž první příznaky se nejčastěji objevují v dospívání nebo kolem 40. až 50. roku života. Celosvětově trpí lupénkou přibližně 125 milionů lidí, její výskyt se však v různých částech světa liší a roste se zvětšující se vzdáleností od rovníku.

Neléčená lupénka může pacientům výrazně zkrátit život, objevuje se rovněž s dalšími přidruženými nemocemi jako je arteriální hypertenze, diabetes nebo obezita. Chronický zánět psoriázy v kombinaci s těmito chorobami zvyšuje riziko infarktu a cévní mozkové příhody. Častou přidruženou nemocí je  psoriatická artritida (asi 1/3 pacientů s lupénkou). „Potíže s klouby se objevují většinou několik let od prvních příznaků kožní lupénky, ale u některých se mohou objevit zároveň, nebo se kloubní onemocnění může objevit jako první. Pacienti si obvykle stěžují na únavu, bolest zad, otoky – a samozřejmě na bolest kloubů. Na další vývoj onemocnění a kvalitu života pacientů má vliv především včasná léčba,“ vysvětluje revmatolog z Revmatologického ústavu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Může se objevit i např. Bechtěrevova choroba, zánětlivá střevní onemocnění (Crohnova choroba) nebo postižení kardiovaskulárního a nervového systému. Velmi časté je i nealkoholické ztukovatění jater (tzv. steatóza).

Lupénka výrazně ovlivňuje psychiku pacienta a v pokročilejších stadiích ho může zcela vyřadit z běžného života.  Léčba nemoci není snadná. Špatná psychika může být i spouštěčem nemoci nebo vést k jejímu zhoršení. U psoriatiků existuje až 2x vyšší riziko vzniku deprese než u běžné populace.

Lupénku v současnosti nelze zcela vyléčit, ale lze ji úspěšně korigovat a potlačovat. Nejběžnější první léčba je lokální terapie v podobě různých roztoků a mastí s obsahem kortikosteroidů a dalších látek. Při dlouhodobém používání má však léčba nízkou účinnost a nežádoucí vedlejší účinky.

U středně těžkých a těžkých stadií lupénky se následně přistupuje k systémové léčbě. Ta spočívá v podávání léků potlačujících zánět, jenž způsobuje typické kožní projevy onemocnění. Protože může dojit ke zvýšení hladiny lipidů v krvi a jaterních enzymů, jsou potřeba pravidelné odběry krve. Další možností je fototerapie, která využívá UVA nebo UVB záření.

Nejmodernější léčebnou metodou lupénky je biologická léčba, která využívá látky podobné přirozeným molekulám produkovaným v těle. Ty mohou zastavit sled kroků, které vedou ke spuštění reakce imunitního systému a k přetrvávání chronického zánětu. Biologická léčba potlačuje zánět již v raném stádiu, čímž se předchází vzniku ložisek lupénky na kůži. Velkou výhodou je možnost dlouhodobého podávání a minimální vedlejší účinky. Vhodná je téměř pro každého. Některé přípravky jsou již schváleny i pro děti od 6 let, nepodává se však lidem s aktivní infekcí, např. tuberkulózou.

V centru biologické léčby, kterých je v současné době po celé České republice asi 40, dostane pacient podkožní injekci nebo infuzi. Některá léčiva si může pacient aplikovat i doma pomocí speciálního pera. Biologické léky se podávají v intervalech 2 až 12 týdnů a léčba je velmi účinná – u více než 80 % pacientů dochází k 90% zlepšení projevů nemoci.

V České republice se biologická léčba u dospělých pacientů používá již 15 let, u dětí o něco kratší dobu. V současnosti na ni ale pacienti mají nárok pouze v případě, že předchozí léčba nebyla uspokojivá. Mnoho pacientů o možnosti biologické léčby navíc vůbec neví a k bližším informacím se často nedostanou.

Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi se u nás biologické léky předepisují méně často.  V současnosti se v ČR tímto způsobem léčí přibližně 4 000 pacientů. Psoriatiků, kteří mají na biologickou léčbu nárok, je ale až pětkrát víc. Je důležité, aby si pacienti, ale i lékaři uvědomili, že léčba lupénky nespočívá jen v aplikaci mastiček. Čím dříve pacient biologickou léčbu podstoupí, tím dříve se zastaví zánět. V řadě případů vymizí projevy na kůži úplně.

Podle odborníků by měli být v procesu své léčby aktivnější i samotní pacienti. Pokud jim například terapie kortikosteroidy dlouhodobě nevyhovuje, je žádoucí probrat s lékařem další možnosti. Při splnění nezbytných podmínek má pacient biologickou léčbu plně hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Dle TZ

www.insighters.cz

Tweet