Medicína

Na hematologii se antibiotika preventivně nenasazují


Kategorie: Léčiva Aktuality 
27.září 2022

Dříve měla antibiotika pověst zázračného léku. Jenže poslední dobou se lékaři především v nemocnicích setkávají s tzv. rezistentními bakteriemi, na něž antibiotika nezabírají. Klinika dětské hematologie a onkologie v Motole se snaží pomoci pacientům s diagnózami, jakými je akutní leukémie u dětí a nádorová onemocnění dětí. Protože tyto děti mají výrazně oslabenou imunitu, jsou zde antibiotika naprosto stěžejní. Jejich indikace je nezbytná při komplikacích a také při zvýšení teploty, která může být signálem infekce (bakteriální, virové i plísňové).

 

Nejčastěji se na hematologii stává, že pacienti mají tzv. celkovou infekci, odborně sepsi, lidově otravu krve. Jedná se o infekci krevního řečiště, kdy bakterie kolují celým tělem pacienta. Mohou mít také infekce lokalizované, např. zápaly plic, močové infekce či infekce centrálního nervového systému. V těchto případech je nutno podat ovšem cíleně antibiotika.

Ale už před nějakou dobou se na hematoonkologii ustoupilo od preventivního podávání antibiotik z důvodů nárůstu antibiotické rezistence. Přesto se v oboru používají antibiotika denně. Snaha je indikovat je citlivě, ale případy a situaci nelze podceňovat. Využívá se výhody nemocničního prostředí, kdy jsou pacienti přímo pod dohledem a lze ihned reagovat na zhoršení stavu.

U dětí se nepoužívá celé spektrum antibiotik jako u dospělých. V některých případech ale může zachránit život dítěti antibiotikum, které není schváleno pro dětský věk, je mimo indikační kritéria.

Pracoviště se dlouhodobě zabývá antibiotickou politikou a infekcemi. Snaha je o léčených dětských pacientech vědět dopředu. Rizikovým dětem se dělají pravidelně výtěry, takže je přehled, jaké bakterie v nich žijí. Cílem je mít představu, čím jsou pacienti na hematoonkologii kolonizováni, jaké kmeny se na oddělení vyskytují. Je totiž velká šance, že se včas zjistí příčina infekce.  Pokud pacienti mají nějaké rezistentní kmeny v těle, je to označené v dokumentaci, aby  každý lékař ve službě byl informován.

Tento systém není všude. Na pracovišti jsou hodně rizikoví pacienti, kteří jsou v nemocnici dlouhodobě, měsíce. A čím déle, tím větší je nebezpečí, že se osídlí nějakou rezistentní bakterií. U dospělých jsou velmi rizikové například LDN a pracoviště intenzivní péče.

Firmy obecně se snaží vyvinout nová antibiotika, příp. je kombinovat tak, aby ve svém koktejlu překonala nějakou formu rezistence. Vývoj stojí vždy hodně peněz, léky jsou také příslušně drahé. I z toho důvodu je snaha antibiotika opravdu šetřit a chránit. Zdá se, že se to daří. V porovnání s ostatními centry je situace dobrá, i díky tomu, že se kolem roku 2005 přestaly používat preventivně antibiotika u pacientů, kteří nemají bílé krvinky. „Čeká se“ až na první projevy infekce, než se začnou nasazovat.

Je třeba uvažovat, zda pacient potřebuje antibiotika a jaká.  Je také nutno pružně reagovat. Vysazovat je dřív, nebo změnit na jednodušší kombinaci, příp. nechat jen jedno antibiotikum. Zdá se, že je to jediná cesta. Je třeba zachovat uvážlivou antibiotickou politiku a  mít pacienty pod dohledem.

Z rozhovoru s MUDr. Petrou Keslovou, PhD., primářkou Kliniky dětské hematologie a onkologie v Motole.

www.antibiotickarezistence.cz

 

 

Autor: MUDr. Olga Wildová