Medicína

Potíže s dýcháním nemusí být vždy postcovidový syndrom – důrazně upozorňují plicní lékaři. Poslední dva roky do ordinací chodí pacienti, u nichž došlo k záměně vážné plicní choroby, jakou je například idiopatická plicní fibróza (IPF), za postcovidový syndrom. Člověka, který přijde k lékaři s potížemi s dýcháním, je třeba pořádně vyšetřit, aby se na případné onemocnění plic přišlo co nejdříve, říkají pneumologové – mimo jiné u příležitosti Týdne IPF, který začíná 19. září 2022.

 

„Bohužel zde máme pacienty, kteří k nám přišli s nálepkou ‚postcovidový syndrom‘ a přitom mají idiopatickou plicní fibrózu. Když je vyzpovídáme, ukáže se, že s dýcháním měli potíže ještě před onemocněním covidem. Proto vybízíme k obezřetnosti při určování diagnózy – právě její správnost a rychlost nasazení vhodné léčby je pro život pacienta naprosto zásadní,“ vysvětluje předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).

Vzácná nemoc IPF poškozuje plicní sklípky, mění jemnou tkáň na husté vazivo, plíce tuhnou, jizví se. Ubývá plocha na dýchání a nemocným nestačí kyslík ani v klidu. Nemoc se nejčastěji projevuje dušností a kašlem. Diagnózu IPF lze poměrně snadno poznat při poslechu plic fonendoskopem. Při nádechu a výdechu se ozývá zvuk připomínající chůzi po zmrzlém sněhu. Lze jej také přirovnat k rozepínání suchého zipu. Pacienti s IPF často mají i paličkovité prsty s nehty ve tvaru hodinových sklíček.

Bez léčby pacienti přežívají maximálně 5 let. Zpomalit proces devastace plic a prodloužit život v dobré kvalitě o více než polovinu umí antifibrotická léčba, která v ČR pomáhá přibližně 800 lidem s IPF. Lékaři ji nasazují v 17 centrech pro intersticiální plicní procesy. Zdravotní pojišťovny začaly koncem loňského roku 2021 hradit antifibrotickou léčbu i dalším pacientům s postupujícím fibrotizujícím plicním onemocněním. Do té doby museli lidé žádat o proplacení léčby pomocí paragrafu 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění (ten ale pojišťovně neukládal povinnost léčbu hradit).

Jak uvádí předsedkyně českých plicních lékařů část pacientů s fibrózou by mohlo být diagnostikováno včas, díky letos zahájenému programu časného záchytu karcinomu plic. Program, při kterém vybraní rizikoví jedinci procházejí vyšetřením nízkodávkovým CT na akreditovaných radiologických pracovištích, pomůže odhalit nejenom rakovinu plic, ale také řadu dalších plicních nemocí včetně IPF. Do programu se zvou bývalí a současní kuřáci ve věku mezi 55 až 74 lety. Těchto lidí se nejvíce týká také IPF.

Přesné příčiny vzniku IPF lékaři neznají, může jimi být genetika a zevní vlivy, jako je znečištěné prostředí nebo právě kouření. Od začátku koronavirové pandemie pneumologové také stále zkoumají vliv prodělání COVIDu-19 na vzniku fibróz. Přibližně se jedná o 1 800 pacientů, kteří jsou pneumology sledováni.  Asi 1–2 % z nich má určité fibrotické změny na plicích, ale zatím není jasné, zda postupně nevymizí. Pro závěry je to ještě krátká doba. Předpokládá se, že fibrotické změny po COVIDu-19 budou mít v čase u řady pacientů spíše tendenci k postupnému hojení – na rozdíl od idiopatické plicní fibrózy, kde je tomu naopak.

U každého pacienta nesporně pomáhá rehabilitace. Ve výzkumu je již několik nových léků cílených na plicní fibrózu vznikající po COVIDu-19, ale  i zde se zatím čeká na první ověřené výsledky.  Dá se však   předpokládat, že se počet tzv. intersticiálních plicních procesů v souvislost s COVIDem-19 zvýší.

Jednou z dalších léčebných možnost je transplantace plic. V loňském roce transplantační program nabídl kvalitnější život 52 pacientům v Transplantačním centru v Motole.

Dle TZ

www.mavepr.cz

 

Tweet