Medicína

Když dítě potřebuje brýle


Kategorie: Aktuality 
21.červen 2022

Péče o zrak je důležitá v jakémkoliv věku. Oko je nejcitlivější smyslový orgán, který zprostředkovává většinu informací z okolního světa. Proto není překvapující, že úroveň a kvalita zrakových funkcí má výrazný vliv i na psychomotorický vývoj dítěte, a to už od jeho narození. V současnosti se pozoruje, že zrak se dětem dlouhodobě horší. Vinou však není jen pandemie COVID-19., ale skutečnost, že každé předškolní dítě umí s tabletem nebo mobilním telefonem lépe pracovat než dospělý.

Z průzkumů vyplývá, že zhruba 70 % dětí z mateřských školek používá každý den mobilní telefon svých rodičů minimálně půl hodiny. A stejně tak jako dospělí, i děti zaujímají při jejich používání nejrůznější polohy. Často přístroje drží v bezprostřední blízkosti očí, čímž nadměrně zatěžují nejen krční páteř, ale také svůj zrak. Předčasné a intenzivní používání digitálních technologií však může negativně ovlivnit dětské vidění.

Mnoho rodičů a pedagogů si neuvědomuje, že dětská oční soustava není uzpůsobena práci do blízka, u displejů a monitorů obzvláště. Každé miminko, které přijde na svět, je totiž přirozeně dalekozraké. Ke změně refrakce, jejímž cílem je vidět stejně dobře jak do dálky, tak na blízko, dochází až ke konci předškolního věku. V tomto období už by mělo být vidění dobře vyvinuté. Pokud tomu tak není, například kvůli přetrvávajícímu namáhání očí pohledem na vzdálenost menší než 40 cm, může se vyvinout krátkozrakost. Optometristé i oční lékaři upozorňují, že příčinou tohoto stavu může být právě časté používání digitálních zařízení.

Kromě chytrých technologií může za zhoršujícím se zrakem u dětí především zanedbání preventivních prohlídek, jejichž součástí je i kontrola zraku. První taková probíhá již v porodnici pomocí novorozeneckého screeningu, kde každé novorozeně lékaři testují na vrozenou kataraktu neboli šedý zákal. Další návštěva lékaře pak následuje v předškolním věku, ve třetím a potom okolo šestého roku života. Svou roli na vyšetření hraje i genetika. V případě, že má jeden z rodičů nějakou oční vadu, doporučuje se pravidelnější prohlídka, stejně při podezření rodiče na problémy se zrakem dítěte.

Zatímco novorozenci a kojenci trpí nejčastěji na neprůchodnost slzných cest, u starších převládají dioptrické vady. Uvádí se, že v České republice každé dvanácté dítě trpí nějakou nezjištěnou oční vadou. Zejména v předškolním věku má spoustu dětí problém s tupozrakostí, která může mít doživotní následky. Postihuje zejména ty děti, které mají velký dioptrický rozdíl mezi očima. Mozek si podvědomě vybírá to oko, na které lépe vidí, zatímco druhé vůbec nepoužívá, a tak se z něj při vývoji stane oko tupozraké. Dítě sice vidí, ale ztrácí prostorové a z části i periferní vidění.

Prvními varovnými signály může být naklánění hlavy na jednu stranu a přivírání jednoho oka, o možném problému svědčí ale i to, že dítě často zakopává a naráží do věcí, mne si oči, často mrká, mhouří očí a podobně. Při podezření je nutné navštívit očního lékaře. Včasným záchytem se zvyšuje šance na úplné vyléčení.

Vedle tupozrakosti a šilhání hrozí školákům také krátkozrakost. Ta bývá označována jako naléhavý problém veřejného zdraví, a to v globálním měřítku. Čím dál častěji odborníci mluví o tzv. epidemii krátkozrakosti. Například v Asii tato oční vada postihuje až 95 % školáků. Příčinu vidí optometristé i oftalmologové nejen v genetických předpokladech, ale zejména ve změně životního stylu.

Méně času se tráví venku na přírodním světle a delší dobu zaberou činnosti vyžadující zaostřování zraku na blízkou vzdálenost, často za umělého světla. Absence přímého slunečního světla způsobuje nedostatek dopaminu, což vede k postupnému přizpůsobování oka novým podmínkám. Oko se při aktivitě na střední vzdálenost již tolik nenamáhá, snižuje se ostrost vidění na dálku. Problémy se zhoršují v dospělosti, protože s růstem oka se zvyšuje i krátkozrakost a tím se, podle optometristů, zvyšuje riziko zeleného a šedého zákalu i odchlípení sítnic.

Výběr dětských brýlí má svá specifika.  Děti proto potřebují brýle, které jim stoprocentně padnou jak na nose, tak i za ušima. Obroučky se nejčastěji prodávají z plastu či kovu, případně z kombinace obou materiálů, dioptrické brýle je možné doplnit speciálním povrchem, proti poškrábání, antireflexní úpravou. Plastové čočky mívají už i UV filtr. Dítě z brýlí poměrně rychle odrůstá. Proto je vhodné častěji navštěvovat optika. Zornice dětí je o 50 % větší než u dospělých. Do jejich oka projde i mnohem více škodlivého záření a současně také mladá tkáň bulbu propustí mnohem více UV záření než u dospělých. Proto není radno podceňovat ani výběr kvalitních slunečních brýlí.  Dle TZ

www.media-list.cz

 

Autor: MUDr. Olga Wildová