Medicína
Život po rakovině ztěžují nerovné podmínky (průzkum)
Mnoho lidí po úspěšné léčbě nejen onkologických chorob vnímá nerovnost přístupu v ekonomické a sociální oblasti. Zvláště bankovní instituce a pojišťovny nepovažují vždy jejich vyléčení jako dlouhodobý zdravotní stav a dále je považují za klienty s vysokým pojistným rizikem. Mnohdy tak nejsou naplňovány jejich životní potřeby a svou situaci oprávněně vnímají jako diskriminační. Situaci může zlepšit "Právo být zapomenut", v ČR je však podle výzkumu zatím neznámým pojmem.
V únoru letošního roku 2022 došlo ke schválení usnesení Evropského parlamentu o komplexním přístupu EU v boji proti rakovině. Podle něj by pacienti v EU měli mít po ukončení léčby právo na to, aby se „na jejich nemoc zapomnělo“ a nebylo tedy možné k prodělané rakovině přihlížet například při rozhodování o pojištění nebo úvěrech. Nejpozději deset let po prodělání nádorového onemocnění by proto měl být příslušný záznam odstraněn ze zdravotní dokumentace. Tato lhůta by měla být zkrácena na pět let, pokud byl nádor diagnostikován před dosažením věku 18 let. Problematiku již legislativně vyřešily některé země EU a další se jí intenzivně zabývají.
Předsedkyně Výboru Hlasu onkologických pacientů upozorňuje na problematiku, kterou si v ČR uvědomují všichni zúčastnění onkologové, pacienti, pacientské organizace i zástupci finančních institucí. Ve spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem proto výbor uspořádal 7. června 2022 konferenci Návrat do života po onkologické léčbě a realizoval průzkum mapující znalost mezi českou veřejností. Ten mimo jiné ukázal, že drtivá většina Čechů zatím nezná „pojem právo být zapomenut“.
Podle výsledků průzkumu čtyři z deseti Čechů předpokládají, že lidé, kteří prodělali onkologické onemocnění, mohou čelit zvláštním překážkám. Třetina dotázaných má někoho po onkologickém onemocnění, kdo má zkušenost s nějakým typem diskriminace založené na onkologické historii. O pojmu „právo být zapomenut“ však 91 % Čechů nikdy neslyšelo. Z těch, kteří se s pojmem setkali, si jej 88 % spojuje pouze s GDPR na internetu. V tomto kontextu označuje právo být zapomenut nárok každého občana na výmaz konkrétních výsledků v internetových vyhledávačích spojených s jeho jménem.
Mezi nejproblematičtější patří podle respondentů překážky při uzavírání životního pojištění či komplikace při hledání zaměstnání. Nemalé procento dotázaných se ale také domnívá, že tito lidé mohou čelit komplikacím při vyřizování žádosti o hypotéku či při navazování nových vztahů. Méně už pak respondenti zmiňují jiné zacházení od okolí (jako například odstup, ohledy apod.) nebo překážky při vyřizování žádosti o půjčku. „Pojistný trh přistupuje k onkologicky léčeným pacientům individuálně tak, aby mohl u každého určit, zda a v jakém rozsahu je pojistitelný,“ vysvětlují odborníci z ČSOB Pojišťovny. Podle nich je důležitá obezřetnost při práci s penězi. Proto doporučují využívat ověřené instituce, které budou partnerem i v těžkých situacích.
Hlas onkologických pacientů provedl také dotazníkové šetření mezi pacientkami a pacienty se zhoubným nádorovým onemocněním. S pojmem právo být zapomenut se někdy setkalo 22,6 % z nich, přičemž 21,4 % dotázaných si jej spojuje právě s onkologickými pacienty. 68,6 % respondentů uvedlo, že se oni sami nebo někdo v jejich okolí setkali s překážkami v ekonomické a sociální oblasti. Řada z nich, především těch v produktivním věku, se chce i přes náročnou léčbu uplatnit na trhu práce, ale často naráží na nedostupnost vhodných úvazků. Lékaři vždy neinformují o možnostech získání invalidního důchodu. O této skutečnosti se pacient často dozvídá až od stejně nemocných. Je proto velmi důležité vyměňovat si zkušenosti prostřednictvím pacientských organizací.
Průzkum realizovala společnost Nielsen Admosphere pro spolek Hlas onkologických pacientů metodou online sběru na vzorku 500 respondentů ve věku 15 a více let z internetové populace Českého národního panelu. Do online dotazníkového šetření se zapojilo 159 pacientek a pacientů s různými typy nádorového onemocnění.
Dle TZ
