Medicína

Dotaz pro VZP – úhrada zdravotnických pomůcek


Kategorie: Aktuality Dotazy na VZP 
18.květen 2022

Hradí zdravotní pojišťovna špatně pohyblivému člověku nějaké zdravotnické prostředky? Kdo je může předepsat? Odpovídá Mgr. Viktorie Plívová, tisková mluvčí

 

Úhradu z veřejného zdravotního pojištění a pravidla preskripce zdravotnických prostředků pro pacienty s poruchou mobility stanovuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (příloha č. 3). Zákon také stanovuje u jednotlivých zdravotnických prostředků lékařské odbornosti, které mohou předepsat pacientovi daný prostředek, tzn., že zdravotnický prostředek nemůže předepsat automaticky každý lékař. Důležité je upozornit, jak je to s úhradou zdravotnických prostředků pro imobilní pacienty. Mylně se totiž traduje, že si pacient zdravotnický prostředek zakoupí a zdravotní pojišťovna mu ho proplatí. Zdravotní pojišťovna nemůže dodatečně proplatit pacientovi zdravotnický prostředek, který si sám zakoupil.

V případě, že imobilní pacient potřebuje určitou zdravotnickou pomůcku, která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, je správný postup následující. Lékař pacientovi vystaví Poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku a pojišťovna uhradí stanovenou částku výdejci zdravotních potřeb. Případný rozdíl mezi úhradou od pojišťovny a cenou platí sám pacient jako doplatek (podobně jako u léků). Za připomenutí stojí také skutečnost, že jako zdravotnické prostředky nejsou zařazeny, a tím pádem z veřejného zdravotního pojištění hrazeny hole (pozor – nejedná se o hole pro nevidomé, ty hrazeny jsou), sedačky na vanu či do sprchy, sprchová a klozetová křesla.

Mezi hrazené zdravotnické prostředky patří berle podpažní a předloketní a také nástavec na WC. Na tyto prostředky může vystavit poukaz přímo předepisující lékař – např. internista, traumatolog, chirurg, diabetolog, neurolog, ortoped, lékař se specializací v oboru ortopedické protetiky, rehabilitační lékař, revmatolog, všeobecný praktický lékař (u berlí předloketních speciálních vyjma diabetologa, internisty a traumatologa). Nově mají možnost předepisovat berle podpažní, předloketní a speciální i sestry se specializovanou způsobilostí. U preskripce a úhrady těchto prostředků není zapotřebí schválení zdravotní pojišťovnou. Předepisující tyto pomůcky může rovnou předepsat na Poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku. Ze zdravotního pojištění je hrazen maximálně 1 pár berlí podpažních za 2 roky, 2 kusy berlí předloketních za 2 roky, 1 kus nebo 1 pár berlí předloketních speciálních za 2 roky. Nástavec na WC je hrazen max. 1x za 3 roky.

Chodítka jsou pro špatně pohyblivého člověka velkou pomocí jak doma, tak i venku. Existuje jich několik variant (dvou-, tří- nebo čtyřkolová, čtyřbodová, kloubová či s podpažními podporami) – lékař tedy musí podle postižení pacienta vybrat to správné. Chodítko může být předepsáno pacientům při nemožnosti, omezení nebo významném zhoršení jedné nebo více každodenních činností, v případě, že tento deficit nelze řešit pomocí hole nebo berlí. Chodítka kolová nebo bodová (vyjma chodítek kolových s podpůrnými prvky a dětských chodítek) může předepsat lékař následujících odborností: geriatr, neurolog, lékař se specializací v oboru ortopedické protetiky, ortoped, rehabilitační lékař, revmatolog, chirurg, všeobecný praktický lékař. Ze zdravotního pojištění je hrazen maximálně 1 kus za 5 let. Dětská chodítka může předepsat jen lékař odbornosti ortopedie, chirurgie, neurologie, ortopedická protetika nebo rehabilitace.

Existuje i řada dalších pomůcek, které mohou usnadnit život v domácnosti nepohyblivému pacientovi a která jsou hrazená z veřejného zdravotního pojištění, např. mechanické vozíky základní a základní variabilní, vanové zvedáky, polohovací lůžka elektrická (vyjma dětských), antidekubitní matrace, zdravotní kočárky, polohovací zařízení, pojízdný zvedák aj. Tyto zdravotnické prostředky předepisuje v návaznosti na zdravotní stav pacienta lékař zákonem stanovené odbornosti – většinou geriatr, neurolog, ortoped, rehabilitační lékař, praktický lékař a další. Podmínkou preskripce je, že pomůcka vždy musí být předem schválena zdravotní pojišťovnou.

V praxi to znamená, že lékař nejprve vystaví Žádanku o schválení/povolení a tím požádá zdravotní pojišťovnu o souhlas. Požadavek musí být z medicínského hlediska zdůvodněn – což znamená, že lékař uvede aktuální zdravotní stav pacienta včetně podrobného popisu hybnosti a pohybových schopností. Až po tomto kroku může předepisující vystavit Poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku.

Veškeré potřebné informace o typech, finančních a množstevních limitech těchto pomůcek jsou k dispozici na webu VZP v sekci Poskytovatelé – Zdravotnické prostředky.

www.vzp.cz

 

 

 

 

 

Autor: MUDr. Olga Wildová