Medicína

Doba pandemie COVIDu-19 i válečného konfliktu přinesla světu výrazný nárůst úzkosti, deprese, i existenciálních témat. Podle Národní konference Psychoaktivní léky 2020 v Česku nadužívá léky, především sedativa a hypnotika, zhruba 900 tisíc lidí. Týká se to jak běžné populace, tak problémových uživatelů jiných návykových látek. Do léčby v psychiatrických nebo adiktologických ambulancí se přitom ročně dostanou jen zhruba tři tisíce lidí.  Současnou situaci hodnotí Mgr. Aleš Kuda, adiktolog, psycholog, psychoterapeut a odborný asistent 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Aktuálně zažíváme velký stres díky COVIDu-19, válce na Ukrajině a také díky společenským nárokům. Jeden z rizikových faktorů pro vznik závislosti je společenský stres. Máme pocit, že musíme být všichni šťastní, usměvaví, výkonní, užívat si života. Na Instagram nebo Facebook nedáte fotku, jak pláčete, protože je vám smutno. Pak máte pocit, že celý svět je šťastný a vy se pomalu začnete stydět za to, že vám dobře není. Zakazujeme si emoce. Svět je narcistní a zaměřený na výkon. Neumíme odpočívat, ubrat, neumíme si přiznat, že už jsme za hranicí svých možností. Jsme pyšní na to, že na všechno máme nějakou látku.

Od dětství jsme vychovávaní k tomu, že na všechno máme nějaký lék. V reklamách nás přesvědčují, že když nás bolí záda, máme si vzít prášek. Namazat si bolavé místo a dál se nemusíme nijak omezovat. Je logické, že když nám pak není dobře, hledáme látku, která by nám pomohla, která dokáže naše tělo ošálit. Neuvědomujeme si, že tím znásilňujeme svoji mysl i tělo. Že energie, kterou nám látka dává, je jen vypůjčená. Ve chvíli, kdy látku zařadíme do normálního života, musíme počítat s tím, že to jednou skončí. Pak nás užívání těchto látek dostává do problémů, potřebujeme pomoc. Nejčastěji se na nás lidé obracejí v souvislosti s alkoholem, na druhém místě jsou právě zmíněné léky a třetí příčku obsadil kokain.

Alkohol je nejčastější problém naší společnosti. Velmi výrazně k tomu přispívá i obecná tolerance k vysoké konzumaci alkoholu ve společnosti. Alkohol je navíc zajímavý tím, že má na rozdíl od drog různé podoby a je velmi pestrý v projevech. Ze začátku umí alkohol rozpustit úzkosti, zábrany, pro mnoho lidí je dobré antidepresivum. Po intoxikaci však působí jako depresogen a zajistí vstup do postalkoholové deprese. Ta nutí se napít znovu, a tím si budujete fyzickou závislost. Fyzické závislosti se zbavíte mnohem snadněji než závislosti psychické. Ta psychická zůstává v hlavě dlouho. Naše společnost je k nadměrnému užívání alkoholu velmi tolerantní. Lidem trvá poměrně dlouho, než se “propijí” do nějakého problému. Vypadá to, že stejně tolerantní bude naše společnost i ke kokainu.

Lze obecně říci, že opiáty ustoupily do pozadí. Heroinový boom je pryč. Na přední příčky se dostávají stimulanty, a právě zmíněný kokain. Souvisí to s potřebou společnosti zaměřit se na výkon a s cenovou dostupností. V minulosti byl kokain díky ceně droga bohatých. Nyní jak rostou příjmy střední třídy, stal se kokain dostupnější.  Kokain je velmi oblíbený u mladých lidí a vrcholových manažerů, kteří potřebují vydržet silné pracovní tempo a vykazovat výsledky. Často po něm sáhnou i proto, že chtějí vytrhnout ze zběsilého pracovního tempa, chtějí “koncentrované” štěstí a rychlé uvolnění.

Závislost je jen symptom. Nezřídka se stává, že když k nám přijde klient například s problémy s alkoholem, dostaneme se k tématu úzkosti, traumatu, vyhoření. Například zmíněný alkohol je jen prostředek, jak to vydržet, jak si ulevit. Pro diagnostiku je zásadní individuální přístup. Je třeba multidisciplinární tým odborníků, včetně adiktologů, psychologů, psychiatrů, ale také třeba internistů či nutričních poradců. Vždy v souvislosti s daným problém. Nabídka komplexní péče je velmi důležitá pro dobré výsledky léčby. Takový přístup je důležitý nejen pro ambulantní péči, ale i při pobytové léčbě. Dle TZ

www.rha.cz

 

Tweet