Medicína

 Ve 20. letech 20. st. skotský vědec Alexander Fleming objevil v laboratoři v Londýně přirozeně rostoucí látku, která napadla určité bakterie. V jednom ze svých experimentů v r. 1928 pozoroval kolonie běžných bakterií Staphylococcus aureus, které byly zničeny plísní rostoucí na stejné Petriho misce. Tato plíseň vytvářela látku, jež dokázala ničit bakterie. Jméno dostala podle plísně Penicillium, která ji vyrobila. Fleming získal za svůj objev Nobelovu cenu za medicínu. Dnes jsou na trhu desítky druhů antibiotik. Než se začala užívat antibiotika, byly lidstvu smrtící např. meningitida, záškrt, zápal plic a černý kašel.

Antibiotika pomohla zachránit miliony životů. Jenže už v 70. letech 20. st. nastává zlom –přestávaly účinkovat, jak by měla. Vznikl závažný problém zvaný antibiotická rezistence, který se stal ústředním tématem mezinárodních zdravotních zasedání. Od r. 1998, kdy proběhla konference v dánské Kodani, je tato situace považována za vážný problém ohrožující populaci států EU.

Přínos antibiotik je nezpochybnitelný. Díky jim se zásadně změnila léčba infekčních nemocí. Lze je definovat různým způsobem. Nejčastěji rozlišujeme 2 typy antibiotik – širokospektrá a úzkospektrá – podle toho, proti jakým bakteriím působí. V ideálním případě lékař zjistí původce infekce a podle toho rozhodne, zda jsou antibiotika nezbytná. Pokud je vyšetření detailní, je možno zjistit i citlivost k antibiotikům u původce onemocnění a vybrat ta nejvhodnější, tedy obvykle úzkospektrá. Širokospektrá by se měla indikovat jen v dobře odůvodněných případech, protože mohou mít více nežádoucích účinků a přispívají k rezistenci bakterií.

Jenže vinou jejich nadužívání či nesprávného užívání přestávají působit. Bakterie jsou na ně stále více odolné. Vůči antibiotikům se stávají odolné ovšem bakterie, ne jednotlivci, proto se problém týká každého. V Evropě z těchto důvodů za rok zemře až 33 000 lidí. Pokud se bude situace vyvíjet stejně, některé studie odhadují, že v r. 2050 bude rezistence na antibiotika příčinou úmrtí až 10 miliónů úmrtí ročně, což by bylo více než úmrtí na rakovinu.

Odborníci za zcela zásadní považuji přístup populace k antibiotikům. Uvádí se, že až polovina z nich je podávána nesprávně především u akutních respiračních, většinou virových infekcí, na které antibiotika nepůsobí.Antibiotika ztrácejí účinnost také nesprávným užíváním, což ukazují i výsledky průzkumu agentur Engage Hill a REMMARK z r. 2021. Celých 37 % respondentů mylně uvedlo, že antibiotika zkrátí dobu léčby nachlazení. Ve skupině 16-24 let si to myslí více než 50 %.

Téměř 40 % dotazovaných aktivně žádalo lékaře o antibiotika. Necelá pětina (17,7 %) si je dokonce naordinovala sama bez konzultace s lékařem. Je nutné více věřit lékařům a dodržovat jejich doporučení. Především lékaři si jsou vědomi odpovědnosti a dobře vědí, co se stane, pokud antibiotika přestanou účinkovat.

Vážnou situaci pomáhají řešit i projekty. V letech 2000-2007 proběhla osvětová antibiotická kampaň ve Francii. Výsledkem bylo snížení počtu předepisovaných antibiotik o desítky procent. Také v ČR startuje kampaň s cílem snížit jejich užívání  a zlepšit informovanost populace.  Realizátorem projektu Prevence antibiotické rezistence je Státní zdravotní ústav. Projekt (ZD-PDP2-001) byl podpořen grantem z Fondů EHP 2014–2021 z programu Zdraví. www.eeagrants.cz. Dle TZ

 

www.antibiotickarezistence.cz

 

 

 

 

Tweet